Africké komise pro lidská práva a práva národů, známý také pod zkratkou téma rozmanitosti ve vysílání , je provize, která byla založena dne 2. listopadu 1987 v Addis Abebě , Etiopie. Tato komise má také sekretariát, který se nachází v Banjulu v Gambii.
Africká komise pro lidská práva a práva národů je komise, která pracuje na ochraně práv afrických národů. Tato komise byla zřízena proto, aby dohlížela na práva afrických národů. Hlavními cíli Komise pro lidská práva a práva národů jsou: „zajistit ochranu lidských práv a práv národů, podporovat lidská práva a práva národů a zajistit, aby„ výklad Africké charty lidských práv a práv národů udržovaný ".
Hlavním mandátem této komise je zajistit ochranu lidských práv a práv národů na celém africkém kontinentu. Komise poté hraje roli garanta lidských práv v Africe. Komise pro lidská práva a práva národů není relativně samostatnou komisí. Pokud jde o financování, Africká komise pro lidská práva a práva národů se při shromažďování finančních prostředků spoléhá hlavně na členské státy přítomné v této komisi.
Komise tak může uskutečňovat projekty a činnosti především díky pomoci svých členů prostřednictvím dobrovolných příspěvků. Kromě toho Komise pro lidská práva a práva národů není ani komisí, která je z hlediska své pravomoci nezávislá. Moc Komise spočívá výhradně na Africkém soudu pro lidská práva a práva národů a Africké chartě lidských práv a práv lidí. Komise bezpodmínečně potřebuje, aby tyto dva orgány uplatňovaly moc instituce na africkém kontinentu. Africká komise pro lidská práva a práva národů je velmi závislá na těchto dvou právních orgánech, aby mohla uplatnit svou legitimitu.
Africký soud pro lidská práva a práva národů, který umožňuje Komisi pro lidská práva a práva národů, aby mohla posoudit veškerá porušení práva Afričanů. Existuje také Africká charta lidských a lidských práv, která rovněž umožňuje pravomoc uplatňovat a postihovat v případě nerespektování práv afrických národů.
U těchto dvou orgánů má pravomoc Komise pro lidská a lidová práva, bez nich nemá žádnou moc. Africká komise pro lidská práva a práva národů je komise, která ve svém sídle sdružuje 11 členů. Mezi 11 členy zvolenými do Komise je voleno sedm členů a tato volba se provádí prostřednictvím tajného hlasování, ve kterém státy, které jsou součástí Charty, hlasují během konference komise. Hlasy členských států Komise jsou určeny kritériem, že všechny země jsou v Komisi pro lidská a lidská práva zastoupeny stejně. Členové zvolení do komise rovněž zůstávají členy komise na šestileté funkční období, které lze po skončení funkčního období obnovit. Všichni členové přítomní v komisi jsou členy této komise podle osobní volby. Komise pro lidská práva a práva národů je rozdělena do dvou odlišných orgánů.
Na jedné straně máme předsednictvo komisí, které je určováno členy Komise. Jsou to ti, kdo si zvolí, kdo bude předsedou, a místopředseda, který bude v předsednictvu Komise. Předseda a místopředseda předsednictva Komise jsou voleni pouze na dva roky a mohou svůj mandát obnovit pouze jednou.
Úlohou předsednictva Komise je řídit koordinaci činností souvisejících s komisí pro lidská práva a práva národů a také řídit veškerou práci vykonanou sekretariátem Komise. Předsednictvo Komise má také další odpovědnost, a to přijímat všechna konečná rozhodnutí v případě nouze.
Druhým orgánem Komise pro lidská práva a práva národů je sekretariát. Sekretariát Komise se skládá z předsedy a tajemníka kromě podpůrného personálu. Úlohou sekretariátu je zajišťovat podporu Komise. Aby se země mohla stát členem Výboru pro lidská práva a práva národů, musí splňovat dvě kritéria. Prvním kritériem je, že země musí být nejprve součástí Africké charty lidských práv a práv národů. Za tímto účelem musí dotyčná země nejprve podepsat Africkou chartu. Druhým kritériem pro získání členství je, že země podepsala Listinu lidských práv a práv národů. Tato země pak může dodržovat Chartu. Kromě toho musí země souhlasit s článkem 31 a se vším, co tento článek zahrnuje.
V Africké chartě lidských práv a práv národů článek 31 stanoví, že: „ Komise se skládá z jedenácti členů, kteří budou vybráni z afrických osobností, které se těší nejvyšší úctě, známé svou vysokou morálkou, svou integritou a nestranností a jedním mít způsobilost v oblasti lidských práv a práv národů, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat účasti osob s právní zkušeností. A že členové Komise jsou osobně činní. „ Tento článek vysvětluje podmínky, které musí země splnit, pokud se chce připojit a může požádat o členství v Komisi. Proto Komise pro lidská práva a práva národů používá Africkou chartu lidských práv a práv národů jako svůj referenční nástroj pro uplatňování zákonů Komise.
V roce 2017 byly zeměmi, které byly členy Komise pro lidská práva a práva národů, Mali, Mauricius, Rwanda, Kamerun, Alžírsko, Keňa, Sierra Leone, Etiopie, Tunisko, Demokratická republika Kongo, Angola.
Africký soud pro lidská práva a práva národů je krajským soudem a důležitým orgánem spojeným s Africkou komisí pro lidská práva a práva národů. Byl vytvořen k zajištění ochrany práv chráněných afrických zemí. Tento soud slouží hlavně k posílení funkcí Komise pro lidská práva a práva národů. Vytvoření soudu vychází z článku 1 protokolu Africké charty lidských práv a práv národů, který stanoví, že soud byl zřízen Organizací africké jednoty (OAU). Příslušnost soudu spočívá v tom, že jeho hlavní povinností je řešit všechny případy nebo všechny spory, které jsou v rozporu s Listinou lidských práv a práv národů. Hlavním účelem tohoto soudu je ochrana práv a vymáhání právních předpisů, které by tato práva porušovaly. Africký soud pro lidská práva a práva národů udržuje podobné kroky jako Africká charta, aby lépe chránil africká práva.
Africká charta lidských práv a práv národů je charta spojená s Komisí pro lidská a lidská práva. Jeho cíl je podobný komisi zajišťující ochranu lidských práv v Africe. Tato charta byla vytvořena v roce 1981 v Nairobi a vstoupila v platnost až 28. října 1986. Tato charta je právním nástrojem, který používá Komise pro lidská práva a práva národů za účelem zachování ochrany práv v Africe. K dnešnímu dni tuto africkou chartu lidských práv a práv národů podepsalo 53 států z 54 členských států Africké unie (AU). Africká charta se řídí ustavujícím aktem, v němž je vysvětleno, že veškerá autorita je pod plnou kontrolou Africké unie (AU). Od roku 2003 existují v Listině lidských práv a práv národů dva protokoly. První se zabývá vytvořením Afrického soudu pro lidská práva a práva národů. Toto ustanovení protokolu bylo přijato v červnu 1998. Druhý protokol je protokol, který se týká práv žen v Africe. Tento protokol je vydáván s cílem zajistit rovnost a nediskriminaci práv žen v Africe. V tomto protokolu jsou připojeny články zákonů, které chrání práva žen na mezinárodní úrovni. Listina práv pro muže a ženy je konvenční dokument, který byl vytvořen v nigerijském Lagosu v roce 1961 během prvního kongresu afrických právníků. Byl napsán a přijat Organizací africké jednoty (OAU).
Charta lidských práv a práv národů byla podepsána a ratifikována pouze 10 africkými zeměmi, jmenovitě Jihoafrickou republikou, Burkinou Faso, Etiopií, Ghanou, Guinejí, Lesotem, Mauretánií, Rwandou, Sierrou Leone a Zimbabwe. Pouze těchto 10 zemí je členy Charty lidských a lidských práv.
Organizace africké jednoty je také známá pod jménem „OAU“. Jedná se o politickou organizaci, která byla založena 25. května 1963 v Addis Abebě v Etiopii. Tuto organizaci tvořilo hlavně 30 afrických hlav států a vlád. Mandátem Africké organizace bylo nalézt politickou i hospodářskou soudržnost na africkém kontinentu, aby bylo možné vzájemné porozumění mezi africkými zeměmi za účelem otevření obchodu mezi nimi. Organizace africké jednoty (OAU) byla rozpuštěna 9. července 2002 v Durbanu, a to z důvodu reforem, které by umožnily lepší integraci Afriky. Od tohoto data již neexistuje organizace africké jednoty, která ustoupila tvorbě v Africké unii v roce 2002. Africká unie sleduje přesně stejný cíl jako Organizace Africké unie, kterým je umožnit politickou a hospodářskou jednotu v Africe.