Křivka výrobních možností

Grafická konstrukce

Vezměme si případ dvou výrobních faktorů národa, kapitálu (K) a práce (L). Edgeworth box pro výrobu dává rozptýlení těchto faktorů pro výrobu dvou výrobků (X a Y). Body na křivce, známé jako optimální křivka produkce, odpovídají efektivnímu využití těchto dvou faktorů. Pokud nejsme na této křivce, můžeme zvýšit produkci zboží (nebo obojí) pohybem po křivce. Tato křivka se získá převzetím bodů tečnosti izoekantů X a Y.

Chcete-li přejít na druhý graf, postupujeme následovně. Vezmeme bod na optimální produkční křivce a podíváme se na úroveň produkce dvou tečných izoantantů v tomto bodě. Na druhém grafu uvedeme dvě získané hodnoty X a Y: Takto postupujeme pro všechny body a získáme křivku výrobních možností. Když X je máslo a Y zbraně, máme slavné dilema národa, který se musí rozhodnout, vzhledem k jeho výrobním kapacitám.

Pokud se zvýší výrobní faktory (nárůst pracovníků a akumulace kapitálu), křivka se posune směrem ven (více než X a více než Y). Technický pokrok má stejný účinek.

Křivka výrobních možností má obvykle konkávní tvar, ale v některých zvláštních případech může být lineární nebo dokonce konvexní.

Mezní rychlost transformace produktu

Sklon křivky výrobních možností nám říká pokles produkce Y nezbytný pro jednotkové zvýšení produkce X. Říká se tomu mezní míra transformace produktů. Nejde o přeměnu děl na máslo, ale pro výrobu másla se používá více faktorů a méně pro výrobu děl. Tato „transformace“ je stále obtížnější (pracovníci se často specializují na výrobu) a potom se obvykle zvyšuje rychlost transformace produktů.

Poznámky a odkazy

  1. Viz (de) Transformationskurve
  2. Viz KM Savosnick, „Krabicový diagram a křivka produkčních možností“, Ekonomisk Tidskrift, 1958, s. 183-197
  3. Viz Horst Herberg a Murray C. Kemp, „Některé důsledky variabilních výnosů z rozsahu“ , Canadian Journal of Economics , 1969, str. 403-415

Bibliografie