Veřejné výdaje jsou celkové výdaje vládních institucí . Jejich financování je zajištěno z veřejných příjmů ( daně , odvody a sociální příspěvky ) a z veřejného přebytku.
Na začátku 60. let byl podíl veřejných výdajů na HDP 35%. V roce 1978 činila úroveň veřejných výdajů 44,4% HDP. Neustálé zvyšování veřejných výdajů od roku 1960 je způsobeno zejména zvýšením plateb sociálních dávek a úrokových poplatků za dluh , zatímco investice zůstávají relativně konstantní.
V roce 2010 se veřejné výdaje různých správ rozpadly takto: stát představoval 20,5% HDP, oproti 11,5% u místních orgánů a 24,6% u sociálního zabezpečení.
Pokud jde o veřejné příjmy , v roce 1978 byla úroveň veřejných příjmů 42,98% HDP . V roce 2011 to bylo 50,83%. Tato změna nebyla provedena jednotně. Státní příjmy tedy představovaly 21,41% HDP v roce 1978 oproti 16,37% v roce 2011. Obecný nárůst příjmů je tedy v zásadě způsoben zvýšením příjmů od správ sociálního zabezpečení (7 bodů mezi lety 1978 a 2011) a místních orgánů veřejné správy (5 bodů mezi lety 1978 a 2011), kde došlo také ke zvýšení jejich výdajů.
Regiony, departementy a obce ve Francii představují více než 20% veřejných výdajů. V roce 2009 utratily místní správy 228 z 1067,7 miliard EUR vynaložených všemi orgány veřejné správy.
Mnoho zemí OECD snížilo za posledních 15 let své veřejné výdaje. Snížily tak z 50,4% HDP v roce 1990 v eurozóně na 46,1% v roce 2008 (prognóza OECD). Německo se změnilo ze 49,3% v roce 1996 na 44,3% v roce 2008. Švédsko ze 72,4% v roce 1993 na 53,8% v roce 2008. Francie z 54,8% v roce 1993 na 52,6% v roce 2007. Od roku 2010 do roku 2014 byla Francie jedinou velkou evropskou zemí, která zvýšily své veřejné výdaje (bez inflace), zatímco jinde zaznamenaly pokles o 2 až 12%.
Země jako Švédsko zažívají výrazné škrty ve veřejných výdajích. Zatímco v letech 1986 až 1995 činily tyto hodnoty 63% HDP, v roce 2000 klesly na 53,5% a v roce 2015 dosáhly 50,5%.
V roce 2016 představovaly veřejné výdaje ve Francii 56% HDP ve srovnání se 44% v Německu. V roce 2015 byla Francie 8,5 bodu nad eurozónou.