Ve výpočtu , je skrytý soubor je soubor , který je viditelný na uživatele jen na výslovnou žádost. Podobně je skrytý adresář (nebo skrytá složka ) adresář, který je viditelný pouze na vyžádání.
Ve Windows jsou tyto skryté složky a soubory obvykle důležité soubory (tzv. Systémové soubory ), které jsou tam, aby udržovaly operační systém v chodu , a které po poškození nebo dokonce smazání mohou způsobit nestabilitu operačního systému .
S nástroji Microsoft MSC (zejména gpedit.msc) můžete skrýt položky ovládacího panelu (to se děje prostřednictvím konfigurace CLSID ).
V systému souborů FAT měl uživatel možnost skrýt své vlastní soubory pomocí příkazu attrib ( in ) pro MS-DOS .
V systému Unix , Linux a softwaru určeném pro tyto systémy jsou skryté soubory soubory, jejichž názvy začínají tečkou ( .). Jsou to nejčastěji konfigurační soubory (příklad: .htaccesspro apache , .bashrcpro bash , apod ) či adresářů obsahujících konfigurační soubory (příklad .sshpro SSH , .kdepro KDE , .gconfpro GConf , .mozillaa .thunderbirdpro Mozilla software , atd ). Skryté soubory mohou být také:
Příkaz ls ve výchozím nastavení nezobrazuje skryté soubory a adresáře (musíte zadat ls --all).
Tyto soubory se také nacházejí v systému Windows pro příslušné přenesené aplikace (příklad: apache).
V systému Mac OS X jsou skryté soubory soubory, jejichž názvy začínají tečkou ( .).
Skrytý soubor pro Linux není skrytý pro Windows (a naopak).
Například v systému Linux se na USB klíči nezobrazí soubor nebo adresář, který začíná tečkou, (například adresář .Trash). Pokud klíč vložíme do počítače se systémem Windows, soubor se stane viditelným.
V opačném směru, kdybychom namontovat k NTFS oddíl na počítači s operačním systémem Linux, systémové soubory stanou viditelné. Stromová struktura všech adresářů se zobrazuje přesně.