Le Cam nerovnost

Le Cam nerovnost , kvůli Lucien Le Cam , určuje rychlost sbližování právních předpisů sumy velkého množství nezávislých Bernoulliho proměnných malého parametru vůči právu Poisson . Jeho demonstrace, elegantní a nepříliš vypočítavá, ilustruje metodu spojování popularizovanou Wolfgangem Döblinem .

Státy

Dovolit být pole nezávislých Bernoulliho náhodných proměnných s příslušnými parametry. Označujeme

Tak

Nerovnost Le Cam  -  pro libovolnou množinu A přirozených čísel,

Zejména, S n přibližně sleduje zákon Poisson s parametrem lambda jako jakmile jsou splněny tyto dvě podmínky:

Nerovnost Le Cam ve skutečnosti znamená, že:

Důsledek: Poissonovo paradigma

Pojďme pózovat

Máme nerovnosti:

tedy obě podmínky a objevit se v předchozím oddíle , za následek

Obě podmínky a jsou často přeformulovat neformálně takto:

Poissonovo paradigma  -  součet S n velkého počtu nezávislých Bernoulliho proměnných malého parametru přibližně následuje Poissonovo rozdělení parametru

Poznámky

Demonstrace

Bernoulli-Poissonovo zákonné spojení

Myšlenkou je vystavit zákon pravděpodobnosti μ p , na rovině, z nichž první okrajový je Bernoulliho zákon , druhý Poissonův zákon , oba s očekáváním p , takže váha prvního půleného pole je maximální. Jinými slovy, jde o konstrukci, na dobře zvoleném pravděpodobnostním prostoru, dvě skutečné náhodné proměnné X a Y , X podle Bernoulliho zákona parametru p , Y podle Poissonova zákona parametru p , takže je minimální, nebo , alespoň dostatečně malý, μ p pak je společným zákonem páru (X, Y) . Je to jasné

aby

V případě Poisson-Bernoulliho je této meze dosaženo pomocí inverzní věty , aby se konstrukce X a Y vytvořila v intervalu ] 0,1 [ poskytnuto s Lebesgueovou mírou. Tak

zatímco

V tomto případě se X a Y shodují v intervalech:

Tyto dvě proměnné se liší v doplňku spojení těchto dvou intervalů, tj. V [1-p, 1 [\ [e -p , (1 + p) e -p [ . Tak,

a

Závěr

Dáme si posloupnost nezávislých náhodných proměnných s hodnotami v rovině, takže zákon pravděpodobnosti každého členu posloupnosti je Označíme a dvě souřadnice a nastavíme

Tak :

My máme

a výměnou role W n a role S n ,

Navíc, jak

odvodíme to

Konečně

Mít

Poznámky

  1. Původní článek: (in) L. Le Cam , „  The Aproximation Theorem for the Binomial Distribution Poisson  “ , Pacific Journal of Mathematics , sv.  10, n O  4,1960, str.  1181–1197 ( číst online , přístup k 13. května 2009 ). Online referencí je (en) Torgny Lindvall , Přednášky o spojovací metodě , New York / Chichester / Brisbane (Austrálie), John Wiley & Sons ,1992, 1 st  ed. , 257  s. ( ISBN  0-471-54025-0 ) , s.  4-6.
  2. (in) AD Barbour , L. Holst a S. Janson , Poissonova aproximace , Oxford, Clarendon Press, Oxford University Press,1992, 277  s. ( ISBN  0-19-852235-5 ).
  3. Pohled (in) Torgny Lindvall , Přednášky o spojovací metodě , New York / Chichester / Brisbane (Austrálie), John Wiley & Sons ,1992, 1 st  ed. , 257  s. ( ISBN  0-471-54025-0 ) , s.  18-20, oddíl 1.5Zvlášť Věta 5.2, pro diskuzi o linku s variací na dálku , a důkaz, že tento terminál může ještě být dosaženo použitím vhodného stavebního X a Y .

Bibliografie

Propojené stránky

<img src="https://fr.wikipedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" title="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;">