Evropský institucionální žargon

Evropská institucionální žargonu je všechny pojmy použité v institucích Evropské unie . To může být :

• samotný žargon, to znamená technický jazyk používaný mezi lidmi pracujícími v institucích;
• zvláštní používání slovní zásoby úředních jazyků Evropské unie , zejména angličtiny, což v nich nemusí být nutně zdravým rozumem.

Evropský žargon

Evropská unie má na svém webovém portálu Europa stránku obsahující neúplný seznam použitého žargonu a použitých alternativ, zejména v tisku.

Evropská angličtina

V roce 2013 byla zveřejněna zpráva Ředitelství pro tlumočení generálního sekretariátu s názvem Stručný seznam zneužitých anglických výrazů v publikacích EU . Tuto zprávu aktualizoval v roce 2016 Evropský účetní dvůr pod názvem Zneužitá anglická slova a výrazy v publikacích EU .  Tato zpráva, kvalifikovaná jako „  jazyk EU “, si klade za cíl zajistit správný překlad pojmů používaných evropskými aktéry v pojmech srozumitelných lidem, kteří nepracují v evropských institucích, v publikacích Unie. Jeremy Gardner, který uvádí zprávu, uvádí dvě příčiny existence tohoto žargonu:

• skutečnost, že mezinárodní angličtina se stala lingua franca, a že podle některých by to byl důvod, proč by se již neměla považovat angličtina, kterou používají rodilí mluvčí, za vzor, ​​který bude následovat. Poukázal však na to, že jelikož angličtina byla úředním jazykem dvou členských států, anglicky hovořící evropští občané by oprávněně očekávali, že budou bez problémů rozumět textu.
• skutečnost, že evropský žargon je historickou konstrukcí vyplývající z pozdního přistoupení anglicky mluvících států (například výraz „  získaný  “ není přeložen a některá zkratka jsou používána ve francouzsky mluvící podobě).

Jeremy Gardner rozděluje tyto termíny do čtyř kategorií:

1. výrazy, které neexistují v angličtině nebo jsou rodilým mluvčím mimo evropské instituce (a někdy dokonce i některé slovníky) relativně neznámé;
2. termíny, často odvozené z jiného jazyka, používané ve smyslu, který se v anglických slovnících obecně nenachází;
3. termíny používané ve více či méně správném smyslu, ale které by v kontextu jejich používání institucemi neměli používat rodilí mluvčí;
4. výrazy, zejména ty, které se týkají nových technologií, pro něž uživatelé upřednostňují místní výraz před výrazem běžně používaným v anglicky mluvících zemích (který není nutně známý, i když pasivně). Zpráva za rok 2016 je nezahrnuje, protože se jedná o výrazy používané hlavně v ústním jazyce (cituje zejména „klíč“, „pero“ nebo „klíč“ pro „klíč“, tj. „USB klíč“).

U každého výrazu, u kterého bylo zjištěno nesprávné použití, existují tři oddíly: „vysvětlení“ (evropské použití ve srovnání s klasickým anglickým použitím), „příklad“ (citující výňatky z textů, ve kterých je slovo použito nesprávně) a „alternativy“ ( nabídka vhodného slovníku nebo v některých případech doporučení přeformulovat větu, aby se předešlo úskalím).

Například slovo „herec“, označující zejména skutečnost „být aktérem na mezinárodní scéně“, je vysvětleno jako neologismus vyplývající z běžného jména „  herec  “ (které je samo o sobě uvedeno na seznamu slov, která nevhodně používá Evropská unie) a přípona „  -ness  “ (obvykle se používá k jmenování adjektiv a příčastí). Pokud jde o použití, zpráva konstatuje, že se často nenachází v publikacích Evropské unie, ale téměř výlučně v publikacích, které se k ní vztahují. Použitým příkladem je název publikace o misi EULEX Kosovo  : „  Účast EU v mezinárodních záležitostech: Případ mise EULEX v Kosovu, perspektivy evropské politiky a společnosti  “ a nabízí několik alternativ včetně „  účasti , zapojení , aktivní účasti“ , aktivní zapojení  “.

Zdroje

Reference

1. Evropský žargon
2. Zpráva za rok 2013
3. Zpráva za rok 2016
4. 2016 Zpráva , str.  2
5. Zpráva za rok 2016 , str.  3
6. Zpráva za rok 2016 , s.  9-10
7. Euronews - 9. ledna 2014
8. 2016 Report , str.  10
9. Greiçevci 2012

Bibliografie

• Jean-Marc February a Fabien Terpan , Slova Evropské unie: právo, instituce, politika , Presses Universitaire du Mirail,2004, 123  s. ( ISBN  978-2-85816-687-9 , číst online )
• Gilles Ferréol , slovník Evropské unie , Armand Colin ,2000, 191  s. ( ISBN  978-2-200-26112-2 )
• (en) „  EU žargon v angličtině a některé možné alternativy  “ , na portálu Europa (přístup 28. března 2017 )
• (en) Evropský účetní dvůr a ředitelství pro tlumočení, Stručný seznam zneužitých anglických výrazů v publikacích EU , Evropská unie,2013( číst online )
• (en) Evropský účetní dvůr a Jeremy Gardner, Zneužitá anglická slova a výrazy v publikacích EU ,25. května 2016( číst online )
• Labinot Greiçevci , „Činnost EU v mezinárodních záležitostech: Případ mise EULEX v Kosovu, Perspektivy evropské politiky a společnosti“ , Perspektivy evropské politiky a společnosti , Routledge,23. května 2012( číst online )
• "  Je Evropská unie obětí svého žargonu?"  ", Euronews ,9. ledna 2014( číst online )

Doplňky

Související článek

• Interaktivní terminologie pro Evropu

externí odkazy

• „  Glosář shrnutí  “ na EUR-Lexu .
• „  IATE - vícejazyčná terminologická databáze Evropské unie  “ .