Výkonnostní sport může být vyjádřen jako pořadí, vzdálenost, čas nebo výsledek, nejčastěji v průběhu soutěže. Je to výsledek komplexního tréninku. Všechny rozhodující faktory výkonu musí být známy a integrovány do tréninkového procesu pro maximální výkon. Vladimir Nikolaevich Platonov prohlašuje, že „sportovní výkon vyjadřuje maximální možnosti jednotlivce v disciplíně v daném okamžiku jeho vývoje. „ A Weineck dodává: „ Kapacita sportovního výkonu představuje míru možného zlepšení určité sportovní motorické aktivity a je součástí komplexního rámce a je podmíněna množstvím konkrétních faktorů. " .
Vytrvalost hraje důležitou roli ve většině sportů. Obecně je definována jako schopnost udržet úsilí navzdory únavě. Existují různé typy vytrvalosti:
Krátkodobá výdrž (od 45 sekund do 2 minut), výrobu energie zajišťuje hlavně anaerobní proces .
Středně dlouhá výdrž (od 2 do 8 minut), aerobní sektor se více podílí na výrobě energie.
Dlouhodobou vytrvalost (úsilí větší než 8 minut) produkci energie zajišťuje téměř výhradně aerobik.
Schopnost vyvinout úsilí ve velmi krátkém časovém období. Poskytováno anaerobní alaktickou cestou (od 0 do 15 sekund)
Síla je schopnost překonat nebo vydržet vnější odpor prostřednictvím svalového napětí. Existuje několik diet:
Síla je přímo úměrná počtu mostů aktin / myosin. Jeho úroveň závisí na tom, jak se do hry dostávají motorické jednotky (MU). Rozvinutá síla je úměrná počtu přijatých vláken, trénink zlepšuje nábor. Frekvence nervových impulsů ovlivňuje sílu, pohybuje se od 5 do 6 akčních potenciálů za sekundu v klidu na 50 až 60 při maximálním úsilí. Během cvičení s nízkou intenzitou je nábor náhodný. Když se intenzita zvyšuje, nábor MU je organizován od + do +, aby směřoval k maximální synchronizaci nebo intramuskulární koordinaci.
Mechanicky se rychlost rovná poměru vzdálenosti k času. V atletickém výkonu je rychlost hlavní kvalita. Rychlost má 3 komponenty:
Rychlost pohybu závisí na obecné a konkrétní úrovni koordinace sportovce