Pojem „výstup ze stavu odpadu“ je para-právní nebo právní pojem, který implikuje, že odpad může za určitých podmínek (zejména existence důkazu o ekonomickém využití recyklovaných materiálů) vycházet jeho legálního stavu odpadu .
Tento výstup ze stavu odpadu umožňuje držiteli nebo správci odpadu vyhnout se dodržování všech nebo části mezinárodních, evropských, vnitrostátních (např. Předpisů pro zařízení klasifikovaná z důvodu ochrany životního prostředí ) nebo místních předpisů o odpadech (zejména ve smyslu skladování, přeprava, dovoz / vývoz), s výhodou úspory nákladů a zdrojů pro ni, ale s rizikem pro komunitu ztráty vysledovatelnosti a environmentálních a zdravotních rizik, pokud v nových odvětvích nebude sledovatelnost.
Tato změna stavu u některých odpadů se představuje jako „páka pro oběhové hospodářství“ tváří v tvář legislativě, kterou ti, kteří se zabývají nakládáním s odpady, považují za „někdy omezující“ .
V některých zemích, zejména v evropských, umožňuje legislativa - zatím jen několik druhů odpadu - oficiálně opustit svůj „ status odpadu “, například v rámci sektoru EPR.
Diskuse se zaměřují zejména na produkty, které jsou hojné a nejsou oficiálně klasifikovány jako nebezpečné, ale které mohou ve formě odpadu představovat zdravotní a ekologické problémy v případě špatného zacházení, včetně například pneumatik s ukončenou životností, a “ Výrobky ze dřeva na konci životnosti “ (PBFV) a zejména na dřevo B
Když vznikne (znovu) odpad, změní se také regulační rámec. Nařízení REACH se tedy týká látek a produktů, nikoli však odpadu.
Rámcová směrnice o odpadu (2008/98 / ES z 19. listopadu 2008) stanoví pro pneumatiky, že „ Opuštění stavu odpadu “ je možné v případě využití nebo recyklace , pokud se samotná pneumatika nebo recyklovaný materiál vyrobený z této pneumatiky znovu stane produktem a pokud je splněno několik podmínek (obecných a kumulativních) :
- Stanovení implicitního cíle sběru a obnovy na 100%;
- Stanovení priorit metod zpracování: