Jaké jsou vztahy mezi bytím a člověkem?

Jaké jsou vztahy mezi bytím a člověkem?

Bytí a člověk jsou dva základní pojmy, které se v posledních letech staly předmětem intenzivního zájmu filozofů a vědců zabývajících se problematikou ontologie, a to nejen v České republice, ale v celosvětovém měřítku. Jaké jsou vztahy mezi těmito pojmy a jaký vliv mají na náš život a vnímání světa?

Bytí jako koncept

Bytí, nebo také ontologie, se zabývá základním problémem filozofie, totiž tím, co je. Z hlediska ontologie je bytí konečné, nebo nekonečné, materiální nebo duchovní, apod. Zároveň se ontologie také zabývá pojmem jednoty, resp. celku, a tím, jak jsou různé prvky či jednotlivé bytosti svázány do jednoho celku.

Bytí jako takové však nemá nic společného s tím, co je život. Přesto však existuje řada filozofů, kteří se pokoušeli rozvinout myšlenku, že bytí může být chápáno jako něco, co je životu blízké a co s ním má společné rysy a prvky.

Člověk jako bytost

Člověk je v rámci ontologie chápán jako jedna z existujících bytostí, která se vyznačuje řadou konkrétních rysů – např. tím, že je schopna myslet, získávat vědomosti, tvořit umělecká díla, pracovat apod. V rámci ontologie však člověk není chápán jako něco zvláštního nebo výjimečného – pouze jako jedna ze všech existujících bytostí.

Z hlediska filozofie má člověk ovšem speciální postavení jako bytost, která má schopnost sebeuvědomování a vědomého vnímání své existence. Tyto vlastnosti člověka se odrážejí v celé řadě filozofických koncepcí, které se snaží vysvětlit, co to znamená být člověkem a jakým způsobem se lidé promítají do světa.

Vztah mezi bytím a člověkem

Existuje celá řada teorií a koncepcí, které se snaží vysvětlit vztah mezi bytím a člověkem. Někteří filozofové tvrdí, že člověk je pouze součástí bytí – a to v podobě jednotky, která se vztahuje na celý celek. Jiní filozofové kladou větší důraz na jednotu, resp. na to, že bytí samotné není nijak odděleno od toho, co prožívají jednotlivé bytosti – tedy i člověka.

Pojem "bytosti" v klasické metafyzice

  • V klasické metafyzice se pojem "bytosti" používá k označení toho, co existuje nezávisle na jakémkoliv zdroji nebo příčině.
  • Pojem bytosti také odkazuje na jméno "to, co je" – tedy označení sama o sobě bez dalšího přívlastku.

Jakýkoliv vztah mezi bytím a člověkem je však nutné chápat v rámci ontologie, která se snaží vysvětlit, co je bytí a jaké jsou jeho rysy. Zároveň je třeba brát v potaz specifické vlastnosti člověka, které ho činí odlišným od ostatních bytostí a které se odrazují v celém jeho fungování.

Bytí a vědomí

Jedním z nejzásadnějších otázek v problematice bytí a člověka je vztah mezi bytím a vědomím. Existuje celá řada teorií, které se snaží vysvětlit, jak jsou tyto dva koncepty spolu provázané a jakým způsobem se vzájemně ovlivňují.

Základní myšlenkou mnoha filozofů je, že bytí je předpokladem vědomí – tedy že ono "něco", co existuje, musí být vnímáno vědomím, aby získalo svůj "smysl". Jiní filozofové naopak tvrdí, že je možné oddělit bytí a vědomí a že tyto dvě věci jsou úplně nezávislé – to by ovšem znamenalo vyřadit velkou část z našeho vědomí, které je spjato s vnímáním světa a určitého smyslu daných jevů.

Pojem "vědomí" v neuropsychofyzziologii

  • V neuropsychofyzziologii je pojem "vědomí" chápán jako aktivita mozku, která umožňuje člověku vnímat okolní svět a komunikovat s ním.
  • Vědomí zahrnuje celou řadu procesů, jako například zpracování informací, uchovávání paměti apod.

Bytí a vědomí jsou navzájem propojené takřka neoddělitelně a vždy bude nutné brát v potaz oba tyto aspekty, když se snažíme pochopit, co to znamená být bytím a být člověkem.

Závěr

Bytí a člověk jsou dva úzce propojené pojmy, které se v posledních letech staly předmětem intenzivního zkoumání filozofů a vědců. Základem celé této problematiky je ontologie – tj. snaha přiblížit, co znamená být a co to znamená, že existuje svět. Zároveň je nutné brát v potaz specifické vlastnosti člověka, které ho odlišují od ostatních bytostí, a možné vztahy mezi bytím a vědomím.

Toto téma bylo a bude stále jedním z nejdůležitějších konceptů ve filozofii a navíc v současné době získává na aktuálnosti s ohledem na celou řadu nových objevů v oborech jako neuropsychofyzziologie a kognitivní vědy.