Válka třicetiletá a její dopad na středoevropské dějiny

Válka třicetiletá a její dopad na středoevropské dějiny

Válka třicetiletá a její dopad na středoevropské dějiny

Válka třicetiletá byla jednou z největších a nejkrvavějších válek v dějinách Evropy. Jak už název napovídá, trvala třicet let, konkrétně od roku 1618 do roku 1648. Válka se odehrávala především na území dnešního Německa, ale měla významné dopady na celou střední Evropu, a to jak politicky, tak i ekonomicky a kulturně. V tomto článku se podíváme na hlavní události války třicetileté a jak ovlivnily středoevropské dějiny.

Příčiny války třicetileté

Příčiny války třicetileté byly komplexní a sahaly až do raného 16. století, kdy Martin Luther začal protestovat proti katolické církvi a podepsáním Václavské smlouvy z roku 1609 měli protestanti nakonec právo na svobodu vyznání. Poté, co v roce 1618 protestanti v Praze vyhodili z okna tři katolické úředníky, začaly se v Čechách a na Moravě šířit povstání. Konflikt se postupně rozšířil do celého Svaté říše římské a do dalších částí Evropy, jako je Dánsko, Švédsko nebo Francie.

Válka třicetileté byla nejen náboženským konfliktem mezi katolíky a protestanty, ale také politickým a dynastickým konfliktem. Po smrti bezdětného císaře Matyáše se v roce 1619 na trůn dostal jeho bratr Ferdinand II. Ferdinand II. byl katolík a silně se stavěl proti protestantům. Když byl zvolen říšským králem, většina protestantů ho odmítla uznat a za podporu Habsburků darovalo Zikmund III. Vasa v roce 1620 svou podporu našim katolickým králům. Tato situace vedla k řadě Konfederací vznikajících na našem a moravském území a zřejmě podle většiny historiků to je velká chyba, která dostala naše horní Lužice a Slezsko do rukou Habsburského rodu v letech následujících.

Průběh války

V první fázi války třicetileté se boje soustředily v Německu. V roce 1620 porazili katolíci protestantské vojsko na Bílé hoře u Prahy. Následovala „pamětní pomsta“ za přispění saského vojska a svého spojence Matyáše, který zatím měl nad jeho předchůdci a říšským sněmem dobré vztahy. Ferdinand II. následně vyhlásil v roce 1621 pro Čechy a Moravu rekatolizaci. Protestantské šlechty a katoličtí stavové uprchli ze země a tím se v Čechách výrazně změnila politická reprezentace. Po porážce říšského sněmu se stavové setkali v Žatci a snažili se spolu s císařem nalézt řešení. Vznikla mírová vyjednávací skupina, kterou tvořili zástupci několika stavů včetně Albrechta z Valdštejna. Tato skupina nakonec vyjednala kompromis a v roce 1627 bylo podepsáno tzv. majestát, dokument, kterým císař Ferdinand II. sliboval protestantům zrušení křižovatky v Pohořelici na Vysočině, nechával jim v Boru u Tachova dva kostely a svobodu zvonit na hodiny.

V roce 1630 se válka rozšířila do Švédska, které na základě obav o své pozice začalo posílat vojenskou pomoc protestantům. Švédská armáda vedena králem Gustavem II. Adolfem obsadila velkou část severního Německa. V roce 1632 byli Švédové poraženi v bitvě u Lützenu, ale oba velitelé, Gustav II. Adolf a Albrecht z Valdštejna, v ní zemřeli. Válka pokračovala i po smrti Ferdinanda II. v roce 1637. Nový císař Ferdinand III. se snažil najít mírové řešení, ale válka trvala až do roku 1648, kdy byl podepsán westfálský mír.

Důsledky války třicetileté

Válka třicetiletá měla obrovské dopady na středoevropské dějiny. Výsledkem války bylo oslabení církve, která byla do té doby hlavním pilířem politiky a společnosti. Místo toho se státní moc stala důležitější a převzala kontrolu nad kultivací venkova, výběrem daní, ekonomikou a obranou země. Tím se vytvořily pevné státy, jako jsou Rakousko, Prusko a Bavorsko.

Válka třicetiletá také ovlivnila hospodářské dění v Evropě. V průběhu války byla ničena infrastruktura a hospodářství trpělo vysokými daněmi a kontribuci. Po válce se měla bavit mírová smlouva, ale obchod se státy střední Evropy zůstal omezen. To vedlo ke stagnaci hospodářského růstu na dalších letech.

Kultura a umění také utrpěly důsledky války. Pořádky místy kulturou platbu zejména v oblasti provozu divadel a podobně, ale bohužel jsme tady věčně bojovali a rozdíly mezi katolíky a protestanty zostřovaly národnostní spory. To znamenalo, že se kmeny stávaly více uzavřenými a izolovanými a tím se snižovala kulturní rozmanitost.

Závěr

Válka třicetiletá byla jednou z nejkrvavějších válek v dějinách Evropy, která měla významné dopady na středoevropské dějiny politicky, ekonomicky a kulturně. Výsledkem války bylo oslabení církve a vytvoření pevných států, ale také stagnace hospodářského růstu a ztráty kulturní rozmanitosti. Válka třicetiletá je dodnes připomínána mnoha památníky a každý, kdo může, by si měl tyto památníky pohlédnout jako připomínku neuvěřitelného zla, které mohou války způsobit.