Zrození státu a politického řádu v starověkém Řecku

Starověké Řecko je považováno za kolébku demokracie a zcela jistě toto období v historii lidského pokolení pomohlo utvářet politické myšlení a filozofii po celé následující generace. Existuje mnoho teorií o tom, jak se řecké městské státy vyvinuly v plnohodnotné státy, ale je jasné, že nebylo jednoduché dosáhnout jednoty v roztříštěném světě antických řeckých obcí.

Historický kontext

Když se Řecko dostalo do 8. století př.n.l., většina jeho území bylo rozdělena mezi mnoho městských států, které si mezi sebou často konaly války. Aristokracie byla držitelem moci v každém městském státu a viděly se navzájem jako soupeře. Tyto antagonismy vedly k neustálým vnitřním konfliktům a nestabilitě a mohli vykreslit řecké městské státy jako nezdolatelné. Také jim bránil v koordinovaném úsilí proti společným vnějším hrozbám, jako byly perští invaze.

Avšak v 8. století se tato situace postupně zlepšila a došlo k určitým společným politickým reformám, které posílily stávající řecké městské státy. Ty výrazně změnily strukturu a organizaci těchto států.

Reformy a základ moderního politického řádu

Základem těchto reforem byla změna způsobu, jakým se aristokraté dívali na úřednické práce a vládnutí států. Dříve byl veškerý politický vliv v rukou aristokracie a třída obyčejných lidí byla politicky nevýznamná. Reformy poskytly příležitost pro obyčejné lidi, aby se stali členy městských rad a mohli se podílet na rozhodnutích, která ovlivňují obec jako celek. Tato změna se nazývá demokracie.

Některé řecké městské státy, jako Athény, se staly demokracií, když rozšířily počet lidí, kteří mohou hlasovat a kteří mohou být členy městských rad. Také upravily zákonodárství, aby bylo více spravedlivé pro všechny obyčejné občany.

Nicméně ne každý se stavěl k demokracii pozitivně a byli známí kritici této nové formy vlády. Řecký filozof Platón nazýval demokracii "tiranií většiny nad menšinou" a tvrdil, že k valné většině by mohlo vést špatné rozhodování. Nicméně, Aristotelés, jiný vlivný filozof, bránil demokracii a viděl ji jako nejlepší formu vlády.

Existuje mnoho dalších prvku politického řádu v Řecku a každý městský stát měl svůj vlastní systém správy. Většina z nich se ale obvykle skládala ze tří základních prvků: demokracie, oligarchie a tyranie.

Oligarchie byla vládou malé skupiny bohatých aristokratů. Tyranie byla forma vlády, která byla založena na jednom vůdci a byla často vynucena od stávající vlády. Zde ale není prostor na podrobné popsání každého z těchto systémů. Podobně jako dnes, v minulosti, měli lidé různé způsoby vládnutí, ale v Řecku byly tyto systémy více vynalézavé a nápadité, než v jiných obdobích a místech.

Však nebyla jenom demokracie, oligarchie či tyranie důležitá pro vývoj státu v Řecku. Bylo to také důležitý prvek společenské organizace. Demokracie byla důležitá, protože dala každému občanu pocit zodpovědnosti a vlivu na rozhodování ve státě, olgiarchie a tyranie naopak umožnily malým skupinám lidí mít kontrolu na mnoha oblastech státu.

Kromě toho, existovala důležitá instituce v řeckých městských státech - sokolské areny - kněží, kteří sloužili jako prostředníci mezi bohy a lidmi a měli významnou existenční funkci.

Kromě toho byly stavby a umění také důležité pro řecký politický řád. Vládci, politici a občané soutěžili v architektuře a umění a aby navzájem dokázali svou výkonnost a sílu státu.

Závěr

Starověké Řecko mohlo být roztříštěné na mnoho států, ale vytvoření politického řádu dalo základ pro mnoho pozdějších národů. Byl to první krok k demokracii, která zůstává jeden z nejdůležitějších prvků moderní politiky. Základní demokratické hodnoty jako právo na svobodu, spravedlnost a rovnost byly v Řecku prvně formulovány a rozvíjeny.

Abychom si udrželi tyto hodnoty a akceptovali je jako hlavní pevnou základnu veškerého politického řádu, musíme se podívat zpět do historie a vidět, jaké postupy a metody Řekové používali k vytvoření jejich vlastních států a společenských organizací. Proto se požene rovněž stát na pokraji demokracie, aby se Řecko stalo tak velkolepým symbolem svobody a hrdosti.