| ||||||||||||||
Litevské prezidentské volby 2019 | ||||||||||||||
12. května 2019( 1 st kolo) 26. května 2019( 2 d věž) |
||||||||||||||
Volební orgán a výsledky | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Populace | 2,793,986 | |||||||||||||
Registrovaný | 2 486 915 | |||||||||||||
Hlasování o 1 st kolo | 1426 694 | |||||||||||||
57,37% ▲ +5,1 | ||||||||||||||
Prázdné a null hlasů v 1. prvním kole | 1072 | |||||||||||||
Voliči ve dvou z věže | 1342 094 | |||||||||||||
53,88% | ||||||||||||||
Prázdné a neplatné hlasy proti 2 pro otočení | 17 205 | |||||||||||||
Gitanas Nausėda - Nezávislý | ||||||||||||||
Hlasy v 1 prvním kole | 441,396 | |||||||||||||
31,16% | ||||||||||||||
Voice 2 E tower | 881495 | |||||||||||||
66,53% | ||||||||||||||
Ingrida Šimonytė - Vlast vlasti | ||||||||||||||
Hlasy v 1 prvním kole | 446 719 | |||||||||||||
31,53% | ||||||||||||||
Voice 2 E tower | 443 394 | |||||||||||||
33,47% | ||||||||||||||
Saulius Skvernelis - Litevská agrární unie a zelení | ||||||||||||||
Hlasy v 1 prvním kole | 279 413 | |||||||||||||
19,72% | ||||||||||||||
Prezident Litevské republiky | ||||||||||||||
Odchozí | Zvolený | |||||||||||||
Dalia Grybauskaitė Nezávislá |
Gitanas Nausėda Nezávislý |
|||||||||||||
2019 litevský prezidentské volby se uskuteční na 12. a26. května 2019 volit litevského prezidenta na pětileté funkční období . Vzhledem k tomu, že litevská ústava omezuje počet prezidentských voleb na dvě, neusiluje odcházející prezidentka Dalia Grybauskaitė o znovuzvolení. Dvojité referendum o snížení počtu poslanců a legalizaci dvojí občanství probíhá ve stejnou dobu jako v prvním kole.
Konzervativní kandidátka Ingrida Šimonytėová i středopravá kandidátka Gitanas Nausėda se kvalifikovaly do druhého kola s velmi těsnými výsledky, první získalo 31,53% hlasů a druhé 31,16%. Naus cependantda však ve vteřině zvítězil velkou většinou, celkem 66,53% odevzdaných hlasů.
V kampani dominují tři volební kandidáti, kteří se zúčastnili hlasování: středo-levý předseda vlády Saulius Skvernelis, bývalá ministryně financí Ingrida Šimonytėová, konzervativní kandidátka a nezávislý ekonom Gitanas Nausėda.
Skvernelis tam zaujímá pozici považovanou za populistickou, která je úspěšná ve znevýhodněných venkovských oblastech. Tento bývalý velitel národní policie, velmi populární kvůli svým reformám proti korupci a silniční nejistotě, až do doby, kdy se v roce 2014 stal ministrem vnitra, vede o dva roky později k vítězství litevského agrárního a zeleného svazu , aniž by se stal členem strany i poté, co se stal předsedou vlády. Zastánce otevřenosti se zasazuje o pevnost proti korupci a zaujímá postoj, který je na rozdíl od městských elit ve světě podnikání.
Naproti tomu Šimonytė shromažďuje své voliče mezi bohatou městskou populací. Kandidátka je úspěšná v médiích kvůli svému smyslu pro humor. Ekonom zejména řídil úspornou politiku země během krize v roce 2009, během níž se ekonomika propadla o 15%. Její rozvaha kritizovala škrty v příjmech státních zaměstnanců a důchodců, přičemž byla podporována úspěchem růstu, který se v následujícím roce obnovil, aniž by došlo k devalvaci. Po porážce konzervativní pravice v roce 2012 přešla do opozice a stala se zástupkyní guvernéra centrální banky. Šimonytė otevřeně ukazuje svou podporu práv homosexuálů , aniž by byl oficiálním členem , a vyhrál primárek konzervativní Vlasti .
Nausėda je recept na sociální nespravedlnost a nerovnosti. Obchodník, vědec, ale v politice nováček, se stal známým široké veřejnosti jako analytik ekonomických a finančních otázek po více než deset let. Ačkoli se prohlašuje za kandidáta na středovou pravici, jeho umírněný pohled na většinu otázek je v populaci do značné míry jednotný, jeho příznivci ho vykreslují jako kandidáta určité harmonie v politice.
Jeho oblíbené téma se nakonec rozšířilo na všechny kandidáty - i když vedlo k různým řešením - a stalo se hlavním tématem volební kampaně. Nerovnosti v příjmech v zemi patří mezi nejvyšší v zemích Evropské unie (EU), a to i přes rychle rostoucí ekonomiku a rostoucí mzdy. Asi čtvrtina litevského obyvatelstva žije pod hranicí chudoby stanovenou na 307 eur měsíčně, zejména ve venkovských oblastech, zatímco velmi silná emigrace části mládeže do EU vážně ovlivňuje demografii země. Všichni kandidáti se nicméně hlásí ve prospěch Unie i NATO, považovaných za opevnění proti politice ruského souseda.
Litevský prezident je volen v pozměněné podobě prvního kola postu, dvoukolového, na pětileté funkční období, které lze jednou obnovit. Pokud žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů v prvním kole s mírou účasti alespoň 50%, nebo se dostane na vrchol s počtem hlasů minimálně rovným jedné třetině celkového počtu registrovaných voličů, druhý kolo je předvoláno o dva týdny později. Investice zvoleného prezidenta musí být účinná dne19. července 2019.
Prvním volbám předchází období předběžného hlasování poštou nebo online rozložené na pět dní od 6 do10. květnazahrnuta. Když se volební místnosti otevřou12. května, Již hlasovalo 10,75% populace zapsané do seznamu voličů.
Kandidáti | Pryč | První kolo | Druhé kolo | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Hlas | % | Hlas | % | |||
Ingrida Šimonytė | Vlast vlasti | 446 719 | 31,53 | 443 394 | 33,47 | |
Gitanas Nausėda | Nezávislý | 441,396 | 31.16 | 881495 | 66,53 | |
Saulius Skvernelis | Litevská agrární unie a zelení | 279 413 | 19,72 | |||
Vytenis Andriukaitis | Sociálně demokratická strana | 68118 | 4,81 | |||
Arvydas Juozaitis | Nezávislý | 66 957 | 4,73 | |||
Valdemar Tomaševski | Litevská polská volební akce | 56,476 | 3,99 | |||
Mindaugas Puidokas | Nezávislý | 37 036 | 2.61 | |||
Naglis Puteikis | Center Party | 11 302 | 0,80 | |||
Valentinas Mazuronis | dělnická strana | 9 205 | 0,65 | |||
Platné hlasy | 1416 622 | 99,29 | 1 324 889 | 98,72 | ||
Prázdné a neplatné hlasy | 1072 | 0,71 | 17 205 | 1.28 | ||
Celkový | 1426 694 | 100 | 1342 094 | 100 | ||
Zdržel se hlasování | 1060221 | 42,63 | 1148927 | 46.12 | ||
Registrace / účast | 2 486 915 | 57,37 | 2 491 021 | 53,88 |
Reprezentace výsledků druhého kola:
Gitanas Nausėda (66,53%) |
Ingrida Šimonytė (33,47%) |
||
▲ | |||
Absolutní většina |
Po neúspěchu ve druhém kole oznámil předseda vlády Saulius Skvernelis , že rezignuje na svůj post dne12. července, v den složení přísahy zvoleného prezidenta. Prohlašuje tedy: „Můj neúspěch v druhém kole odráží odhad, který na mě jako na politika byl kladen. Přijímám tento odhad a dlužím si toto rozhodnutí. " . Gitanas Nausėda skládá přísahu12. července. Skvernelis však následně své rozhodnutí přehodnotil rozhodnutím zůstat ve funkci až do parlamentních voleb v říjnu 2020 .