| ||||||||||||||||||
|
Gruzínská abeceda (místně pojmenovaný მხედრული , mkhedruli ) je skript v současné době používají k napsání Gruzie a několik dalších kavkazských jazyků , včetně Osetie , Abkhaz , stejně jako netopýry (s jazykem podskupiny Nakh v Nakho-Dagestanian jazyků ), který doplňuje diakritika , Mingrelian a Svane .
Obvykle se jedná o jednokomorový skript v jeho současné moderní kulaté formě mkhedruli (obsahující 33 písmen: 28 souhlásek a 5 samohlásek), buď vojenský, jako v původní klasické kulaté podobě mrgvlovani ( მრგვლოვანი , nebo uncial , včetně písmen asomtavruli , c 'ie velká písmena, se lišila od moderních kulatých písmen), ale dočasně se jednalo o dvoukomorové písmo ve své staré církevní khutsuri ( ხუცური , „církevní“ forma, díky přidání další čtvercové nuskhuri abecedy ( ნუსხური , „ malá písmena “) nebo kutkhovani ( კუთხოვანი ) u malých písmen abeceda, která je nyní zcela opuštěna). Někteří autoři však používají klasická kulatá písmena asomtavruli jako velká písmena v moderních textech, nadpisech novin, logech atd. Jiní upřednostňovali vývoj kapitálových variant (zvaných mtavruli ) moderní abecedy, čitelnějších pro čtenáře než starých klasických forem (a využívaných hlavně pro účely podobné latinským malým písmenům, například pro zdůraznění důležitých odstavců nebo monumentálních nápisů, kde jsou tato písmena mohou také koexistovat, jako malá písmena, s klasickými kulatými písmeny, která se pak používají jako iniciály velkými písmeny).
Nejstarší známá gruzínská abeceda je asomtavruli , nazývaná také mrgvlovani , která se dodnes v některých textech používá poměrně zřídka k označení hlavních měst a která podle středověkého gruzínského textu byla vynalezena v r.412 př J.-C.gruzínskými kněžími, kteří následovali kult Matry (tj. Mithry ).
v 284 př J.-C.Král Pharnavaz I st Iberie by reformovaly abecedu.
Vytvoření abecedy se shoduje s rozšířením křesťanství v Gruzii, role arménských mnichů je však sporná.
Na některých budovách, jako je gruzínský kostel v Betlémě, jsou nápisy mrgvlovani . Nejstarší známý nápis, nápis Bir el Qutt, pochází z roku 430 našeho letopočtu.
Abeceda nuskhuri , také volal kutkhovani ( „náměstí“), který se používá pro záznam nepatrný, se objevil na IX th století . Tyto Asomtavruli a Nuskhuri abecedy z Khutsuri skriptu (ხუცური nebo „liturgické scénář“, někdy přepsané „Xucuri“), byly použity společně psát náboženské texty, pomocí asomtavruli na vědomí kapitály.
Moderní abeceda, nazvaný mkhedruli ( მხედრული , „světský“ nebo „vojenské psaní“ někdy přepsal „mxedruli“), objevil se v XI th století . Poprvé byl použit pro nenáboženské texty a poté zcela nahradil nuskhuri starého církevního psaní. Gruzínští lingvisté popisují jeho hláskování jako fonetické .
Ve své moderní podobě má gruzínská abeceda mkhedruli 33 písmen:
an [ɑ] |
zákaz [b] |
gan [g] |
don [d̪] |
v [ɛ] |
víno [v] |
zen [z] |
než [t̪ʰ] |
v [ɪ] |
kan [k '] |
unavený [l] |
muž [m] |
nar [n] |
my [ɔ] |
od [p '] |
zhan [ʒ] |
rae [ɾ] |
san [s] |
tar [t̪ '] |
ა | ბ | გ | დ | ე | ვ | ზ | თ | ი | კ | ლ | მ | ნ | ო | პ | ჟ | რ | ს | ტ |
a [ʊ] |
phar [pʰ] |
khar [ kʰ ] |
ghan [ɣ] |
qar [q '] |
shin [ʃ] |
brada [t͡ʃʰ] |
může [tsʰ] |
jil [dz] |
řasa [ts '] |
char [t͡ʃ '] |
xan [x] |
jhan [d͡ʒ] |
hae [h] |
|||||
უ | ფ | ქ | ღ | ყ | შ | ჩ | ც | ძ | წ | ჭ | ხ | ჯ | ჰ |
Abeceda měla původně šest dalších písmen, která se od té doby přestala používat. Abeceda také obsahuje dvě další písmena používaná k přepisu jazyků Mingrelian a Svan a tři další vzácná písmena, stejně jako starou tradiční interpunkci:
|
|
|
|
S gruzínskou abecedou mkhedruli nejsou velká ani malá písmena . Nicméně, někteří gruzínští spisovatelé pokusili použít kulaté písmena klasické Assomtavrouli abecedy jsou velkými písmeny (jako klerici dočasně udělal pro starověké Khutsuri církevní scénář , kde však malá písmena tvořil druhou Nuskhuri abecedu , klasické dopisy byly vyhrazeny pro velká písmena):
an [ɑ] |
zákaz [b] |
gan [g] |
don [d̪] |
v [ɛ] |
víno [v] |
zen [z] |
opálení [t̪ʰ] |
v [ɪ] |
kan [k '] |
unavený [l] |
muž [m] |
nar [n] |
my [ɔ] |
od [p '] |
zhan [ʒ] |
rae [ɾ] |
san [s] |
tar [t̪ '] |
Ⴀ | Ⴁ | Ⴂ | Ⴃ | Ⴄ | Ⴅ | Ⴆ | Ⴇ | Ⴈ | Ⴉ | Ⴊ | Ⴋ | Ⴌ | Ⴍ | Ⴎ | Ⴏ | Ⴐ | Ⴑ | Ⴒ |
a [ʊ] |
phar [pʰ] |
khar [ kʰ ] |
ghan [ɣ] |
qar [q '] |
shin [ʃ] |
brada [t͡ʃʰ] |
může [tsʰ] |
jil [dz] |
řasa [ts '] |
char [t͡ʃ '] |
xan [x] |
jhan [d͡ʒ] |
hae [h] |
on [e] |
hie [j] |
my [wi] |
har [qʰ] |
motyka [ow] |
Ⴓ | Ⴔ | Ⴕ | Ⴖ | Ⴗ | Ⴘ | Ⴙ | Ⴚ | Ⴛ | Ⴜ | Ⴝ | Ⴞ | Ⴟ | Ⴠ | Ⴡ | Ⴢ | Ⴣ | Ⴤ | Ⴥ |
Mnoho písmen má grafické variace. Například, horní smyčka ზ ( ZENI ) a horním řádku რ ( Rae ) mohou být reprezentovány ve směru opačném, než obvykle prezentovány. Další běžné varianty jsou:
Gruzínské abecedy jsou reprezentovány znaky Unicode U+10A0 do U+10FCa U+2D00do U+2D25.
PDF: en |
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | NA | B | VS | D | E | F |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
U + 2D00 | Ⴀ | Ⴁ | Ⴂ | Ⴃ | Ⴄ | Ⴅ | Ⴆ | Ⴇ | Ⴈ | Ⴉ | Ⴊ | Ⴋ | Ⴌ | Ⴍ | Ⴎ | Ⴏ |
U + 2D10 | Ⴐ | Ⴑ | Ⴒ | Ⴓ | Ⴔ | Ⴕ | Ⴖ | Ⴗ | Ⴘ | Ⴙ | Ⴚ | Ⴛ | Ⴜ | Ⴝ | Ⴞ | Ⴟ |
U + 2D20 | Ⴠ | Ⴡ | Ⴢ | Ⴣ | Ⴤ | Ⴥ | Ⴧ | Ⴭ |
PDF: en |
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | NA | B | VS | D | E | F |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
U + 10A0 | Ⴀ | Ⴁ | Ⴂ | Ⴃ | Ⴄ | Ⴅ | Ⴆ | Ⴇ | Ⴈ | Ⴉ | Ⴊ | Ⴋ | Ⴌ | Ⴍ | Ⴎ | Ⴏ |
U + 10B0 | Ⴐ | Ⴑ | Ⴒ | Ⴓ | Ⴔ | Ⴕ | Ⴖ | Ⴗ | Ⴘ | Ⴙ | Ⴚ | Ⴛ | Ⴜ | Ⴝ | Ⴞ | Ⴟ |
U + 10C0 | Ⴠ | Ⴡ | Ⴢ | Ⴣ | Ⴤ | Ⴥ | Ⴧ | Ⴭ |
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | NA | B | VS | D | E | F | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
U + 10D0 | ა | ბ | გ | დ | ე | ვ | ზ | თ | ი | კ | ლ | მ | ნ | ო | პ | ჟ |
U + 10E0 | რ | ს | ტ | უ | ფ | ქ | ღ | ყ | შ | ჩ | ც | ძ | წ | ჭ | ხ | ჯ |
U + 10F0 | ჰ | ჱ | ჲ | ჳ | ჴ | ჵ | ჶ | ჷ | ჸ | ჹ | ჺ | ჻ | ჼ | ჽ | ჾ | ჿ |
PDF: en |
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | NA | B | VS | D | E | F |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
U + 1C90 | Ა | Ბ | Გ | Დ | Ე | Ვ | Ზ | Თ | Ი | Კ | Ლ | Მ | Ნ | Ო | Პ | Ჟ |
U + 1CA0 | Რ | Ს | Ტ | Უ | Ფ | Ქ | Ღ | Ყ | Შ | Ჩ | Ც | Ძ | Წ | Ჭ | Ხ | Ჯ |
U + 1CB0 | Ჰ | Ჱ | Ჲ | Ჳ | Ჴ | Ჵ | Ჶ | Ჷ | Ჸ | Ჹ | Ჺ | Ჽ | Ჾ | Ჿ |