Narození |
1895 Starostyntsi ( d ) |
---|---|
Smrt |
1983 Vídeň |
Aktivita | Autor deníku |
Catherine Sayn-Wittgenstein je žena, která patřila do rodiny německé šlechty, zu Sayn-Wittgenstein . Psala deník vedle událostí první světové války a ruské revoluce . Narodila se v roce 1895 ve Starostintse a zemřela v roce 1983 ve Vídni v exilu.
Jeho vnučka Vera Michalski-Hoffmann přeložila a upravila její noviny z let 1914-1919 pod názvem La Fin de ma Russie , vydané Noir sur Blanc v roce 1990 .
Catherine Sayn-Wittgenstein se narodila v roce 1895 ve Starostintse a zemřela v roce 1983 ve Vídni . Je čtvrtým dítětem prince Nicolase Sayna-Wittgensteina . V mládí byla poznamenána čtením románu Les Trois Mousquetaires .
V roce 1917 byla „dobrovolnou zdravotní sestrou se zraněnými vojáky“ .
Utekla z Ruska s rodinou poté, co byl jejich domov zničen bolševiky . Uchýlila se do Rumunska a vzala si své svazky II až IV svého deníku z let 1914–1919, který bude vydán na základě výzvy Alexandra Solženicyna v roce 1975. Svazek I zůstal v Kyjevě a viditelně zmizel. Solženicyn po přečtení deníku vyjadřuje obdiv Catherine Sayn-Wittgensteinové v dopise ze dne6. května 1982 :
"Byla jsi opravdu vnímavá mladá dívka od polovinyKvěten 1917v Petrohradě jste vyjádřil podstatu toho, co se mi objevilo po osmi svazcích mého příběhu ... “
Provdala se za hraběte Andrého Razumovského .
Po výzvě z spisovatel Alexandr Solženicyn do „ruských emigrantů předat na svých vzpomínek“ , Catherine Sayn-Wittgenstein deník byl vytažen ze zásuvky v roce 1975 a připraveny k publikaci. Pokrývá období 1914-1919, tj. První světovou válku a ruskou revoluci . Její rodina patřící k německé šlechtě je nucena uprchnout před bolševiky a Catherine Sayn-Wittgensteinová srovnává osudy ruské aristokracie s osudem francouzské aristokracie během francouzské revoluce .
Claire Hauchard, specialista na ruské literatuře , bere na vědomí, že v tomto časopise, „člověk cítí, že stejné zoufalství [stejně jako v proklel dnů od Ivana Bunina ], stejnou bezmoc a stejný vztek tváří v tvář násilné a neodvolatelně zničení celá minulost. miláčku“ . Autor novin také kritizuje svou třídu za to, že se nestaral o lidi před revolucí.
Francouzský překlad vytvořil z němčiny editorka a autorova vnučka Vera Michalski-Hoffmann . To bylo vydáváno v roce 1990 a obnoveno v roce 2007 v kapesním formátu.