Madagaskarský zákon

Zákon Madagaskaru je zákon aplikován na Madagaskaru od získání nezávislosti z Francie na26. června 1960.

Prameny práva

Ústava

Článek 166 odst. 1 stanoví, že Vrchní ústavní soud „rozhodne o souladu smluv, zákonů, nařízení a autonomních předpisů s Ústavou“. Ústava se tak staví na vrchol hierarchie pramenů madagaskarského práva.

Mezinárodní smlouvy a dohody

Smlouvy sjednává a ratifikuje prezident republiky. Ustanovení čl. 137 odst. 3 stanoví, že „smlouvy nebo dohody řádně ratifikované nebo schválené mají od svého zveřejnění nadřazenou pravomoc nad zákony, s výhradou jejich použití druhou stranou u každé dohody nebo smlouvy“.

Legislativa

Podle článku 68 hlasuje parlament zákon. Skládá se z Národního shromáždění a Senátu .

Článek 87 stanoví, že Parlament přijímá obecné, běžné a finanční zákony.

Článek 88 stanoví, že organické právo spadá do následujících oblastí: „pravidla týkající se volby prezidenta republiky; postupy hlasování týkající se voleb poslanců, podmínky způsobilosti, režim neslučitelnosti a propadnutí, pravidla nahrazení v případě uvolnění místa, organizace a fungování Národního shromáždění; postupy hlasování týkající se voleb senátorů, podmínky způsobilosti, režim neslučitelnosti a propadnutí, pravidla nahrazení v případě uvolnění místa, organizace a fungování Senátu; pravidla upravující kompetence, metody organizace a fungování decentralizovaných územních kolektivů, jakož i pravidla pro správu jejich vlastních záležitostí; organizace, složení, fungování a pověření Nejvyššího soudu a tří soudů, které jej tvoří, ty, které se týkají jmenování jejich členů, a ty, které se týkají řízení použitelného před nimi; postavení soudců a státních zástupců; organizace, fungování a pravomoci vrchní soudní rady; organizace, fungování, přidělení, postoupení a postup, který je třeba dodržovat u Vrchního soudního dvora; organizace, fungování, přidělení, postoupení a postup, který je třeba dodržovat u Nejvyššího ústavního soudu; volební zákon; obecná ustanovení týkající se finančních zákonů; obecná ustanovení týkající se veřejných zakázek na těžební zdroje; výjimečné situace i omezení veřejných, individuálních a kolektivních svobod během uvedených situací; a vyrovnávací mechanismy určené k podpoře rovnosti mezi místními orgány “.

Článek 95 stanoví doménu práva. Na základě čl. 95 odst. I stanoví zákon pravidla týkající se: „občanských práv a základních záruk poskytovaných jednotlivcům, sdružením, politickým stranám a jiným skupinám pro výkon práv a svobod, jakož i jejich povinností a povinností ; Mezinárodní vztahy ; státní příslušnost; centrální banka a režim vydávání měn; pohyb osob; pravidla občanského a obchodního řízení; pravidla správního a finančního řízení; určování trestných činů a přestupků, jakož i trestů, které se na ně vztahují, trestní řízení, amnestie; pravidla týkající se kolizí zákonů a jurisdikce; vytváření nových soudních příkazů a jejich příslušných pravomocí, jakož i jejich organizace a procesních pravidel, která se na ně vztahují; organizace rodiny, stav a způsobilost osob, manželské režimy, dědictví a dary; právní režim vlastnictví, skutečná práva, občanské a obchodní závazky a podmínky, za nichž může být majetek předmětem vyvlastnění nebo rekvizice z důvodů veřejné nutnosti nebo převodu majetku na stát; vytvoření kategorie veřejných zařízení; statut a systém autonomie univerzit, jakož i statut učitelů vysokoškolského vzdělávání; Hlavní směry podpory primárního a sekundárního vzdělávání; strategické zdroje; organizace a fungování decentralizovaných územních kolektivů; konkrétní statut hlavního města republiky, určitých částí státního území, státních paláců a jiných budov spadajících pod stát, přístavů a ​​jejich sítí výbuchu, letišť a systému zdrojů námořnictva; povaha, základna a maximální sazba daní a poplatků decentralizovaných územních společenství. Rada [madagaskarského] národního řádu; územní plánování a bydlení; podmínky využívání půdy cizinci; podmínky převodu nezastavěné půdy do státu; [a] organizace, fungování a úkoly Generální státní inspekce a dalších správních kontrolních orgánů “.

Nakonec článek 95 (II) stanoví, že zákon stanoví pravidla: „pro organizaci národní obrany a použití ozbrojených sil nebo pořádkových sil civilními orgány; obecné postavení civilních a vojenských státních úředníků a územních úředníků; pracovní právo, práva odborů, právo na stávku a sociální zabezpečení; převody vlastnictví podniku nebo organizace z veřejného sektoru do soukromého sektoru a naopak; organizace nebo fungování různých odvětví právní, hospodářské, sociální a kulturní činnosti; [a] ochrana životního prostředí “.

Autonomní předpisy

Článek 97 stanoví, že záležitosti, které nespadají do oblasti práva, mají regulační povahu.

Jurisdikční organizace

nejvyšší soud

Nejvyšší soud Madagaskaru je nejvyšším soudem státu v soudních, správních a finančních věcech. Zahrnuje kasační soud, Státní radu a Účetní dvůr.

Kasační soud

Kasační soud zajišťuje uplatňování práva soudy soudního řádu. Rozhoduje o kasačních opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným v krajním případě těmito soudy.

Státní rada

Soudci Státní rady žádají o zrušení aktů správních orgánů, odvolání v plné jurisdikci pro poškození skutečností způsobených činností správy, sporné pohledávky v daňových věcech. V řízení o kasačním opravném prostředku vyslechne kontrolu legality aktů orgánů autonomních provincií a decentralizovaných územních společenství. Nakonec rozhoduje o kasačním opravném prostředku nebo kasačním opravném prostředku proti rozhodnutím vydaným správními soudy nebo specializovanými správními soudy.

Účetní dvůr

Účetní dvůr posuzuje účty veřejných účetních; kontroluje výkon finančních zákonů a rozpočtů veřejných orgánů; kontroluje účty a řízení veřejných podniků; pravidla pro odvolání proti rozsudkům vyneseným ve finančních věcech soudy nebo správními orgány soudní povahy; a pomáhá parlamentu a vládě při kontrole provádění finančních zákonů.

nejvyšší soudní dvůr

Vrchní soudní dvůr může soudit činy velezrady, závažného porušení nebo opakovaného porušení ústavy, porušení povinností zjevně neslučitelné s výkonem mandátu prezidenta republiky. V rámci své funkce jsou předsedové parlamentních shromáždění, předseda vlády, ostatní členové vlády a předseda Nejvyššího ústavního soudu trestně odpovědní před Vrchním soudním dvorem za činy provedené při výkonu jeho funkce. jejich funkce a kvalifikované trestné činy nebo přestupky v době, kdy byly spáchány.

Nejvyšší ústavní soud

Nejvyšší ústavní soud kontroluje soulad s ústavou smluv, zákonů, vyhlášek a autonomních předpisů; rozhoduje o sporech o příslušnost mezi dvěma nebo více státními institucemi nebo mezi státem a jednou nebo více decentralizovanými územními kolektivy nebo mezi dvěma nebo decentralizovanými územními kolektivy; rozhoduje o souladu zákonů a regulačních aktů přijatých decentralizovanými územními společenstvími s ústavou a organickými zákony; pravidla pro spory týkající se referendových operací, voleb prezidenta republiky a voleb poslanců a senátorů; a vyhlašuje oficiální výsledky prezidentských a legislativních voleb a konzultací v referendu.

Zdroje

Reference

  1. Čl. 116 odst. 1 ústavy
  2. Článek 137 ústavy
  3. Článek 60 ústavy
  4. Článek 87 ústavy
  5. Článek 88 ústavy
  6. Článek 95 ústavy
  7. Článek 95 (I) Ústavy
  8. Článek 95 (II) Ústavy
  9. Článek 97 ústavy
  10. Článek 121 ústavy
  11. Článek 126 ústavy
  12. Článek 127 ústavy
  13. Článek 128 ústavy
  14. Článek 131 ústavy
  15. Článek 133 ústavy
  16. Článek 116 ústavy

Bibliografie

Doplňky

Filmografie

  • Žijící historie malgašského práva , dokumentární film režiséra Denise Rocheta, L'Harmattan, Paříž, ADAV (distribuce), 2011, 58 min (DVD)

Související články

externí odkazy