Zápalník (nový)

Zápalník
Vydání
Autor	William Faulkner
Originální název	Pálení stodoly
Jazyk	americká angličtina
Uvolnění	Červen 1939 v Harperův časopis n ° 179
Sbírka	Shromážděné příběhy Williama Faulknera
francouzský překlad
Překlad	René-Noël Raimbault
Francouzská publikace	1952 v časopise The New Age n o 8 (červen-srpen 1952)
Spiknutí
Fiktivní datum	90. léta 20. století
Fiktivní místa	Hrabství Yoknapatawpha
Předchozí / následující novinky
Šindele dobrého Pána

The Incendiary (původní název: Barn Burning ) je povídka amerického romanopisce Williama Faulknera , publikovaná v roce 1939 . Děj se odehrává ve fiktivním hrabství Yoknapatawpha ve státě Mississippi a jeho protagonisty jsou členové rodiny Snopes , postavy často vylíčené romanopiscem. Toto je jedna z autorových povídek, které se v antologiích nejčastěji vyskytují, a také jedna z nejběžněji studovaných americkými studenty.

Historický

Faulkner napsal The Incendiary na podzim roku 1938 a poslal jej svému agentovi Haroldovi Oberovi v polovině listopadu. Odmítnuto pěti periodiky - známkou nedostatečného úvěru, který si autor v té době užíval - se příběh nakonec objevil v červnu 1939 v Harper's Magazine a ten rok získal první cenu na O. Henry Awards . Na okamžik koncipovaný jako preambule („indukce“, slovy autora) k příběhu Skvrnití koně , jedné z matric Hamleta , byl nakonec v tomto románu shrnut na dvě stránky se změnou pohledu na věc , mladý chlapec, který je ve středu příběhu v The Incendiary, zcela zmizel.

Tato zpráva byla převzata do sbírky Collected Stories vydané v roce 1950 ve Spojených státech a ve Francii u potápěčů Histoires v překladu René-Noëla Raimbaulta (Sbírka „Du monde“, Gallimard, 1967). Rovněž se objevuje jako nedílná součást Faulknerových povídek publikovaných v roce 2017 v Bibliothèque de la Pléiade v překladu, který zcela revidoval François Pitavy.

Synopse

Zprávy jsou přibližně v roce 1895, což je postava zmiňující se o epizodě na konci občanské války, která se odehrála „před třiceti lety“. Externí vypravěč v zásadě zaujímá pohled na mladého chlapce, plukovníka „Sarty“ Sartorise Snopese, pojmenovaného po slavné rodině v regionu, Sartoris . Příběh začíná u soudu, kde je Sartyin otec Ab Snopes souzen za vypálení stodoly patřící jinému farmáři Harrisovi. Mladý chlapec, který si je vědom viny svého otce, je povolán do baru, aby vydal svědectví, a ocitne se zmítaný mezi pouty krve, které mu zakazují zradit svého otce, a jeho rostoucí povědomí o dobru a zlu. Nakonec nic neříká. Soudce neudělá žádný trest, ale důrazně doporučuje Snopům, aby opustili město, i když jen pro svou vlastní bezpečnost. Jakmile Sarty odejde ze dvora, je napaden dalším chlapcem, který ho nazývá „žhářem“ („Barn Burner“). Ab Snopes a jeho dva synové (Sarty a jeho starší bratr) se připojili ke zbytku rodiny, plukovníkovým dvěma sestrám, jeho matce a tetě, která na ně čeká v rodinném vozíku, naloženém jejich vzácným majetkem. Toto je jejich dvanáctý tah, protože si Sarty pamatuje.

Večer rodinné tábory v háji poblíž pramene. Sarty musí čelit svému otci, který ho podezřívá, že byl připraven ho zradit, u soudu. Ten provádí opravu, „tvrdě, ale bez násilí“, a znovu potvrzuje význam krvavých vazeb. Na druhý den dorazí snope do svého nového domova, dřevěného domu zvaného chata psích klusů na jihu, poblíž velké farmy, kde nyní budou pracovat. Ab se rozhodne navštívit svého zaměstnavatele a vezme s sebou Sarty. Když uvidí luxusní dům majitele, Sarty znovu získá víru v budoucnost, když uváží, že ničemnost jeho otce se nemůže dostat k lidem žijícím tak pohodlně. Na cestě do domu však Ab vědomě chodí v koňském hnoji a vstupuje do něj, aniž by si otíral nohy, a špinil světlý koberec, který zdobí vchod. Zuřivý, majitel panství, pan de Spain, přinese koberec zpět k Snopům a nařídí jim, aby jej vyčistili, což Snopesovy dvě dcery dělají. Ab ji poté přivede zpět do domu De Spain, ale neuspokojuje svého zaměstnavatele, který si při sklizni nárokuje dvacet bušlů kukuřice navíc, aby mohl vyplatit vypleněný koberec („zničený“). Skandalizován, Sarty podporuje svého otce tím, že mu říká, že mu nic nedluží, ani kukuřici.

O několik dní později vezme Snopes svého nejmladšího syna do města, kde se dozví, že jeho otec předal případ soudu. Sarty si však okamžitě neuvědomuje, že se jedná o koberec, protože věří, že jeho otec je znovu souzen za spálení stodoly, a v soudní síni zvolal: „Nebyl to ten, kdo to udělal! Nebyl to on, kdo spálil ... ». Soudce nakonec nařídí Snopesovi, aby zaplatil deset bušlů obilí svému zaměstnavateli. Ab tráví zbytek odpoledne ve městě různými nákupy a domů se vrací až po západu slunce. Po večeři si Sarty uvědomí, že jeho otec se chystá vypálit stodolu ve vlastnictví de Spain, a snaží se ho z toho vymluvit. Ab se obává, že upozorní velkého vlastníka půdy, a požádá svou ženu, aby Sarty zadržovala. Přesto se mu podaří uprchnout a rozběhne se k domu majitele, kde varuje Španělsko před nebezpečím. Bohatý zemědělec se pak vydává za Snopy. Aniž přestane běžet, Sarty uslyší tři výstřely a zdá se být přesvědčena o Snopesově smrti. Zatímco pláče pro svého otce, konečně se zdá, že se osvobodil z pouta krve a ponoří se do přírody, mezi písněmi nočních můr, zatímco ráno stoupá. Zprávy končí těmito slovy: „Neohlédl se zpět. "

Postavy

• Abner Snopes: složitější postava, než se zdá, že Faulkner dával pozor, aby nevytvořil vše v jednom kuse. Je to rozzlobený muž, který nevychází z rasismu, ale potřebuje k tomu, aby se prosadil, nenávidět něco menšího, než je on sám, a černého sluhu, který mu stojí v cestě, nazývá „špinavý negr“. Ve všech novinách se Snopes snaží udržet svou důstojnost a integritu a všechny požáry, které způsobí, jsou pomstou za události, které zažívá jako ponížení. Na rozdíl od mladého Sutpena v Absalonu však Absalon! kdo se rozhodne stát se pěstitelem, aby získal nezávislost, Snopes se v žádném případě nesnaží nahradit nebo vyrovnat Španělsko. Faulkner ho popisuje jako drsného, ​​nepružného muže se svými oblázkově zbarvenými očima. Celá zima a tma, postupuje s „konečností tikajících hodin“, která má „nezranitelnost něčeho nemilosrdně vystřiženého z pocínovaného plechu, bez tloušťky, jako by se otočila z profilu směrem ke slunci, jeho silueta nevrhla žádný stín“ ( popis silně připomínající Popeye's in Sanctuary ). Animalizujících srovnání je mnoho: s „divokou dravostí“ je její ruka zvednutá „jako zahnutý dráp“; jeho lesklý šat má „nazelenalý vzhled těla staré velké mušky“ a jeho nezávislost je „vlk“. Sartina primární loajalita vůči otci je pochopitelná, protože navzdory své emoční frigiditě Ab Snopes opravuje svého syna bez násilí a zloby s ledovou přísností. Ví, jak sdílet svůj majetek se svými syny a jak mluvit o koních s ostatními rolníky na tomto místě socializace, které je kovářskou dílnou. Na rozdíl od Popeye, který se mimochodem nemíchá s jinými muži, Snopes nepůsobí jako inherentně zlá postava. Takže Sarty k němu cítí opravdovou náklonnost, zvláště když se před soudcem brání se zoufalou spontánností: „Nebyl to on, kdo to udělal!“ Nebyl to ten, kdo spálil ... “nebo když odmítá myšlenku, že jeho otec musí platit v bušlech kukuřice za škodu, kterou způsobil na koberci majora Španělska, k čemuž tomu napomohlo rostoucí povědomí o jeho sociální stav.

• Lennie Snopes, jeho manželka: Lennie má v příběhu druhoradou roli, především ztělesňuje uvěznění v rodinných poutech, žena ohromená a poddajná svému manželovi; jeho pokusy zabránit mu ve spáchání nenapravitelného jsou vždy marné. Je to ona, kdo na konci zpráv zadržuje svého syna a chce ho chránit před ranami vnějšího světa. Aby se Sarty osvobodila a získala nezávislost, je nutné oddělení.

• Plukovník Sartoris Snopes, přezdívaný „Sarty“, jejich syn: zprávy se soustřeďují na tuto mladou postavu (čtenář má vnímání často omezené na Sartyho pohled), jejíž líčení formuje a zahajuje kurz. Jeho paradox a jeho vnitřní konflikty jsou již obsaženy v jeho příjmení: plukovník Sartoris Snopes. Jde skutečně o vědomí dobra a zla, zejména o lásku k pravdě a spravedlnosti („nese-li někdo v této zemi jméno plukovníka Sartorise, může mluvit jen pravdu, že?“ Řekne soudce) kteří čelí poutům krve a věrnosti, které dluží svému otci, i když je zápalná. Sarty se nakonec rozhodne otočit se zády ke své rodině, aby vstoupil do dospělosti. Unavený z toho, že vidí svou rodinu uprchnout z jednoho místa na druhé kvůli násilí otce, který ví, jak se postavit jen ohněm proti tomu, co mu stojí v cestě, se rozhodne tuto nesmyslnou rasu přerušit. Příroda, která ztělesňuje tekutost, tekutý prvek na rozdíl od ohně („tekuté a stříbřité hlasy ptáků“), se po probuzení v úsvitu začarovaného jara stává útočištěm pro toto dítě, z něhož se stal muž, který odchází bez ohlédnutí zpět.

• jeho starší bratr (budoucí Flem Snopes)
• jejich dvě sestry, dvojčata (zná se pouze křestní jméno jedné z nich, Net)
• jejich teta, Lizzie
• Pan Harris, farmář
• major Španělska, zemědělec
• jeho manželka, Lula
• jejich černý sluha

Filmová adaptace

• 2018  : Burning ( hangeul  : 버닝  ; RR  : beo-ning , doslova „Burning“), jihokorejský film spoluautorem a režisérem Lee Chang-dong , bezplatná adaptace Faulknerovy povídky

Reference

1. (in) „  The Digital Yoknapatawpha Project - Barn Burning  “ na http://faulkner.drupal.shanti.virginia.edu/ (přístup 23. prosince 2017 )
2. Chronologie založil Michel Gresset v Williama Faulknera, Œuvres romanesques I , Bibliothèque de la Pléiade ( n o  269), Gallimard, 1977, str.  LXVI .
3. (in) „  Seznam minulých vítězů  “ na www.randomhouse.com (přístup 23. prosince 2017 )
4. „  William Faulkner - News  “ , na http://www.la-pleiade.fr (přístup 23. prosince 2017 )
5. William Faulkner ( překlad  z angličtiny), News , Paris, Bibliotheque de la Pleiade , Gallimard ,2017, 1780  s. ( ISBN  978-2-07-013691-9 ) , L'Incendiaire , str. 197
6. Tamtéž. , str. 200
7. Tamtéž. , str. 209
8. Tamtéž. , str. 215