Tyto polynéské jazyky jsou jazykové kontinuum patřící do Oceanic jazyků (přesněji do jazyků centrálního Pacifiku ), samy o sobě podskupina Austronesian jazyky . Pocházejí z rekonstituovaného proto-polynéského . Třicet osm, mluví se jimi ve vzdálené Oceánii , v „polynéském trojúhelníku“, zejména - ale nejen - na souostrovích tvořících tradiční oblast Polynésie .
Nejčastěji mluvené nebo plně studované polynéské jazyky jsou tahitština , samojština , tonština , maorština z Nového Zélandu a havajština . Spravuje je Polynéské jazykové fórum .
V souostroví, která tvoří polynéský trojúhelník , jsou polynéské jazyky jedinými lidovými jazyky , kterými se mluvilo před kontaktem s Evropany:
Navíc z 38 jazyků klasifikovaných jako „polynéský“ se 15 mluví západně od polynéského trojúhelníku v regionech (tradičně nazývaných Melanésie , Mikronésie ), kde koexistují i jiné austronéské jazyky . Tyto jazyky „vnější“ Polynésie, známé (v angličtině) pod názvem Polynesian Outliers , historicky odpovídají relativně pozdním migracím populací polynéského trojúhelníku; dnes jsou velmi izolovaní (geograficky) od svých polynéských bratranců. Souostroví, kde najdeme tyto exclaves, jsou:
Konečně, velký počet těchto jazyků být mluvený polynéských diaspor na Novém Zélandu , Austrálii , Nová Kaledonie ( Wallisian a Futunian ), stejně jako v pevninské Francii , v USA , atd Docela často je počet mluvčích žijících v zahraničí mnohem vyšší než těch, kteří zůstávají na ostrově původu, odkud jazyk pochází, i když mluvčí v diaspoře mají tendenci rychle ztrácet svůj mateřský jazyk ve prospěch angličtiny nebo francouzštiny. proces jazykové substituce .
Současná situace polynéských jazyků je docela kontrastní. Pro Stephena A. Wurma je Pacifik jedním z regionů nejméně postižených zmizením jazyků: „ve vícejazyčných oblastech Pacifiku mají mluvčí menšinového jazyka (…) často sklon jednoduše přidávat znalosti„ většinového jazyka do zvládnutí jejich mateřštiny, bez poškození [pro druhé] “ . Stejně tak pro Jeffreyho Marcka znamená izolace Polynésie vyhynutí jen malé části polynéských jazyků.
Na některých ostrovech tedy obyvatelé polynéské lidové jazyky používají každý den a jsou málo ohroženi, například tonganština nebo samojština . Obecně platí, že čím izolovanější ostrovy, tím více se zachovává jejich jazyk (jako ve Wallis a Futuna nebo v polynéských exclaves ).
Právní statusNěkolik polynéských jazyků je úředními jazyky , většinou kromě jiného jazyka (angličtina nebo francouzština): havajština na Havaji, Niue v Niue , Maori na Novém Zélandu, Maori na Cookových ostrovech v Islands Cook. Ne všechny polynéské státy nebo území přijaly právní předpisy o úředních jazycích; některé země jako Tonga nebo Samoa nemají oficiální jazyk, přestože většinou obyvatel mluví tongansky a samojsky .
Na územích a na nezávislých ostrovech nejsou polynéské jazyky většinou oficiální. To znamená, angličtina je úředním jazykem v Americká Samoa , Spanish na Velikonočním ostrově . Ve Francouzské Polynésii je francouzština jediným úředním jazykem, a to navzdory pokusu Shromáždění Francouzské Polynésie dát tahitské spoluúřednosti . Pro Jacquesa Leclerca je to jednoznačně jednojazyčná politika ze strany Francouzské republiky: „Domorodé jazyky Francouzské Polynésie vždy trpěly lhostejností francouzských úředníků, kteří v nejlepším případě vždy praktikovali lingvistiku. politika nezasahování, v nejhorším případě skutečná politika asimilace “ .
Řada z nich je však ohroženým jazykem , stále více nahrazována převládajícími jazyky, jako je angličtina nebo francouzština (nebo španělština na Velikonočním ostrově), prožívající fenomén jazykové substituce . Velká část dialektové rozmanitosti polynéských jazyků byla ztracena (Jeffrey Marck má 30 jazyků a přibližně 60 dialektů, z nichž některé nyní zmizely nebo jsou postupně nahrazovány standardním jazykem).
Mnoho polynéských jazyků téměř zmizely během XX -tého století, protože asimilacionistických politik jazykových a negativních postojů vůči vis ty jazyky, nebo dokonce zákaz: The Hawaiian , tím Maori Nového Zélandu a Rapanui (Velikonoční ostrov). Dnes jsou tyto jazyky předmětem kulturní a jazykové obnovy, ale jejich budoucnost zůstává křehká. Je třeba také poznamenat, že některé polynéské jazyky jsou nahrazeny polynéské jazyky (a nikoli evropské): To znamená, že niuafo'ou je nahrazen na Tongan a je na cestě k úplně zmizí. Stejně tak v Francouzská Polynésie , Tahitian funguje jako lingua franca , který má tendenci vytlačit více a více místních jazyků, ale také naráží vlivu francouzštiny. Tato oblast je proto konfrontována s dvojitým fenoménem francizace a tahitianizace. Ve výsledku „je pozoruhodná glottodiverzita Francouzské Polynésie na ústupu“ . Lingvista Jacques Vernaudon dokonce věří, že Tahitianovi hrozí zmizení během jedné generace. K tomu se přidává skutečnost, že na Novém Zélandu žije velké množství mluvčích malých jazyků, jako je Niue nebo Rarotongian , kde je mnohem důležitější riziko asimilace a zmizení jazyka po generaci či dvou. Budoucnost těchto jazyků do značné míry závisí na diaspoře.
Nakonec někteří autoři zdůrazňují, že polynéské jazyky, které se dnes zdají pevně zakořeněné, jsou dlouhodobě v nebezpečí. Lingvista Yuko Otsuka tedy odhaduje, že tonština, která je úředním jazykem Tonga a kterým mluví více než 100 000 lidí, je přesto zranitelná vůči angličtině, a mohla by se proto stát ohroženým jazykem. Otsuka připomíná, že jazyková substituce je pomalý jev a zpočátku nepostřehnutelný, ale jakmile je zapojen, je velmi těžké ho zastavit. Stejně tak, Claire Moyse-Faurie se domnívá, že Futunian a Wallisian jsou v nebezpečí, i když je mluvený většinou populace: jsou v situaci nevyvážené dvojjazyčnosti, nemají žádné oficiální uznání a počet počet reproduktorů klesá.
Seznamy ohrožených polynéských jazykůZ projektu Ohrožené jazyky, Atlas ohrožených jazyků a etnology UNESCO .
Jazyk | Stav (projekt ohrožených jazyků) | Status ( UNESCO ) | Stav ( etnolog ) | Řečníci | Země / území |
---|---|---|---|---|---|
rarotongian | zranitelný | zranitelný | 6b (ohroženo) | 33220 | Cookovy ostrovy |
pukapuka | v nebezpečí | v nebezpečí | 6b (ohroženo) | 2030 | Cookovy ostrovy |
rakahanga-manihiki | v nebezpečí | v nebezpečí | 7 ( střídavě ) | 320 | Cookovy ostrovy |
tongareva (Penrhyn) | ve velkém nebezpečí | vážně v nebezpečí | 7 ( střídavě ) | Asi 500 | Cookovy ostrovy |
rapanui | vyhrožoval | vážně v nebezpečí | 6b (ohroženo) | Kolem roku 2000 | Velikonoční ostrov |
havajský | ve velkém nebezpečí | v kritické situaci | 2 (provinční jazyk) | Kolem 300 | Havaj |
niuean | ohrožení | v nebezpečí | 1 (národní jazyk) | 7990 | Niue |
Maorský Nový Zéland | zranitelný | zranitelný | 6b (ohroženo) | 60260 | Nový Zéland |
fagauvea | - | zranitelný | 6b (ohroženo) | Nová Kaledonie | |
kapingamarangi | ohrožení | vážně v nebezpečí | 4 (vyučovací jazyk) | 3000 | Mikronésie |
australské / jižní jazyky | ohrožení | v nebezpečí | 7 ( střídavě ) | 8000 | Francouzská Polynésie |
rapa | kriticky ohrožený | vážně v nebezpečí | 7 ( střídavě ) | 50 (pod) | Francouzská Polynésie |
Mangarevan | v nebezpečí | vážně v nebezpečí | 7 ( střídavě ) | 900 (méně než) | Francouzská Polynésie |
paumotu | zranitelný | v nebezpečí | 7 ( střídavě ) | 14000 | Francouzská Polynésie |
Jižní Marquesan | ohrožení | - | 7 ( střídavě ) | 1000 až 2000 | Francouzská Polynésie |
severní Marquesan | - | - | 7 ( střídavě ) | Francouzská Polynésie | |
Tokelau | ohrožení | vážně v nebezpečí | 5 (ve vývoji) | 8000 (méně než) | Tokelau |
niuafo'ou | - | - | 7 ( střídavě ) | Tonga | |
tuvaluan | zranitelný | v nebezpečí | 3 (komunikační jazyk) | Asi 9000 | Tuvalu |
V této tabulce jsou přidány nejméně dvě zaniklé polynéské jazyky: Niuatoputapu , mluvený na ostrově Niuatoputapu (Tonga), ale nahradil v Tongan před XIX th století , a Moriori , dříve mluvené na Chatham ostrovech .
Předchůdce všech polynéských jazyků je proto-polynéský . Přesná klasifikace polynéských jazyků však dosud není stanovena s přesností a několik autorů navrhlo jejich modely. Emory (1946) a Elbert (1953) jsou mezi prvními vědci, kteří se pokusili tyto jazyky klasifikovat.
V roce 1706 je Holanďan Adrien Reland prvním autorem, který zdůrazňuje podobnost mezi Futunianem , jazykem, kterým se mluví v Niuatoputapu (nyní vyhynulém), Malajštině a Madagaskaru (tyto jazyky patří do velké rodiny austronézských jazyků). Následně lingvisté Reinhold a George Foster doprovázející Jamese Cooka na jeho cestách po Pacifiku zaznamenávají velmi těsnou blízkost polynéských jazyků, což naznačuje myšlenku společného předka ( protojazyka ) a naznačuje, že tyto jazyky tvoří dialektální kontinuum .
Klasickou klasifikaci polynéského jazyka vyvinuli v roce 1966 Andrew Pawley a Roger Green, kteří navrhují pět podskupin: na jedné straně skupina Tongic a na straně druhé jaderná polynéská skupina, která se sama dělí na odlehlou oblast Samoic. A Polynéská z východu. Ten je dále rozdělen na Rapanui a Střední východ, který je sám rozdělen na marquesanské jazyky a tahitské jazyky.
Následující strom poskytuje tradiční klasifikaci polynéských jazyků Pawley a Green:
V této klasifikaci nejsou zahrnuty všechny polynéské jazyky. Například niuafo'ou byl někdy zahrnut do tonganské skupiny, někdy po boku Wallisiana. Podobně je Tuvaluan zahrnut do odlehlých hodnot ve skupině protosamoických odlehlých skupin.
V roce 1999 Jeffrey Marck tuto klasifikaci zpochybnil. Zejména se domnívá, že skupina Samoic je příliš málo doložena. Navrhuje novou klasifikaci, ve které některé jazyky zůstávají přesně neklasifikovány z důvodu nedostatku údajů:
Polynéské jazyky jsou poznamenány relativní fonologickou jednoduchostí kompenzovanou velkým bohatstvím kombinatoriky. Mohli bychom to přirovnat k jakési přirozené ekonomice jazyka, která umožňuje s malým zvukem produkovat množství smyslů.
Pro Stevena Rogera Fischera patří polynéské jazyky mezi nejkonzervativnější na světě: jejich gramatika, slovní zásoba a fonologie zůstávají po více než 3500 let prakticky stejné. Homogenitu polynéských jazyků lze vysvětlit zejména intenzivními kontakty udržovanými mezi různými ostrovy a souostroví až do příchodu západních obyvatel.
Všechny samohlásky v těchto jazycích jsou stejné. Existuje 5 z nich (a, e, i, o, u) se systematicky relevantními opozicemi (jinými fonologickými termíny) mezi krátkými a dlouhými samohláskami.
Podle platných hláskování bude prodloužení samohlásky zaznamenáno makronem nebo opakováním samohlásky nebo nebude zaznamenáno vůbec.
Předchozí | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřeno | [ i ] (krátké) ( poslouchat )
|
[ u ] (krátké) ( poslech )
|
|
Polouzavřený | [ e ] (krátké) ( poslouchat )
|
[ o ] (krátké) ( poslouchat )
|
|
Otevřeno | [ a ] (krátké) ( poslech )
|
Jak ukazuje tabulka níže, existuje větší diferenciace na souhláskové úrovni.
Tongan | samoan | pascuan | Tahitian | Cookovy ostrovy Māori | Nový Zéland Māori | havajský | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
[ f ] ( Poslouchat ) [ ɸ ] ( Poslouchat )
|
+ | + | - | + | ( + ). | + | - |
[ h ] ( poslouchat ) |
+ | - | + | + | ( + ) | + | + |
[ k ] ( poslouchat ) |
+ | ( + ) | + | - | + | + | + |
[ l ] ( poslouchat ) |
+ | + | - | - | - | - | + |
[ m ] ( poslouchat ) |
+ | + | + | + | + | + | + |
[ n ] ( poslouchat ) |
+ | + | + | + | + | + | + |
[ ŋ ]
|
+ | + | + | - | + | + | - |
[ p ] ( poslouchat ) |
+ | + | + | + | + | + | + |
[ r ] ( poslouchat ) |
- | - | + | + | + | + | - |
[ s ] ( poslouchat ) |
- | + | - | - | ( + ) | - | - |
[ t ] ( poslouchat ) |
+ | + | + | + | + | + | ( + ) |
[ v ] ( Poslouchat ) |
+ | + | + | + | + | - | + |
[ w ] ( poslouchat ) |
- | - | - | - | - | + | + |
[ ` ] ( Poslouchat ) |
+ | + | + | + | + | ( + ) | + |
Z jazykového hlediska, polynéské jazyky jsou zcela homogenní skupina, ačkoli tam dnes of není intercomprehension síti vzájemné mezi většinu z nich. Všichni pocházejí ze stejného protolanguage , proto-polynéského . Vzhledem k relativně nedávnému osídlení mužů na ostrovech Polynésie - to začalo teprve před dvěma tisíci lety, viz osídlení Oceánie - a od té doby, četnost kontaktů a vztahů mezi nimi, si tyto jazyky zachovávají mnoho běžných fonologických, syntaktické nebo lexikální vlastnosti.
(Níže jsou uvedeny pouze fonetické výslovnosti. Informace o pravopisu, viz články pro jednotlivé jazyky)
Ve slovech, které zůstaly podobné mezi různými jazyky, najdeme například slovo „nebe“ (v Māori a Pascuan - Rapa Nui : [Rani], v Samoyština , Wallisian , Futunian a Tongan : [Lani], v Hawaiian : [ lani], v severní Marquesan: ['aki] v jižní Marquesan: [' ani], pro srovnání s malajštinou langit ) a slovo "dům" (māori: [ ɸ are], pascuan: [zajíc], tahitština: [jízdné ], Samoan, Wallisian, Futunian: [fale], havajština [hale], severní Marquesan: [ha'e], jižní Marquesan: [fa'e], srovnáváme s malajským koštětem ).
Stává se také, že sémantické pole stejného výrazu se mohlo vyvíjet odlišně od jednoho ostrova k druhému, nebo že ostatní zmizeli nebo přestali být používány. Zejména na Tahiti vedlo „ tabu “ (tabu) královského jména k vytvoření nového slova, které nahradilo slovo používané králem. To je případ [„ai] („ jídlo, k jídlu “) v tahitštině, nahrazeno [„ amu], nebo dokonce [rua], které zmizely ve prospěch [piti], přestože tento termín přežil ve většině jiné jazyky ve formě [rua], [lua] ... Pozoruhodný je případ „po“ (noci) v tahitštině. Staňte se „tapu“ po změně jména Tu, krále Pare, stal se králem Tahiti pod jménem Pomare, slovo „rui“ bylo vytvořeno k označení noci. Oslabení tradic a kulturní destrukce však znamenalo, že se toto slovo nikdy plně nepoužilo. Dnes se používá pouze pro poetické zdůraznění v projevech.
Tongan | samoan | pascuan | Tahitian | Cookovy ostrovy Māori | Nový Zéland Māori | Marquesan | havajský | Malgaština | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jít | [haele] nebo ['alu] | [alu] | [haere] | [haere] | ['aere] | [haere] | [on] | [hele] | [hale] nebo [aloa] |
Jezte jídlo |
[kai] | ['mít] | [kai] | ['mít] | [kai] | [kai] | [kai] | ['mít] | [Inana] nebo [Kaina] |
spát | [mohe] | [Vočko] | [Vočko] | [Vočko] | [Vočko] | [Vočko] | [Vočko] | [Vočko] | [mandry] nebo [matory] |
nebe | [laŋi] | [laŋi] | [raŋi] | [ra'i] | [raŋi] | [raŋi] | ['ani] nebo [' aki] | [lani] | [Lanitra] nebo [Andro] |
noc | [po:] | [po:] | [po:] | [po:] | [po:] | [po:] | [po:] | [po:] | [Alina] nebo [Maizina] |
Jam | [ku: mala] | ['u: mala] | [ku: mara] | ['u: mara] | [ku: mara] | [ku: mara] | ['u: ma'a] nebo [kuma'a] | ['u: ala] | [vomanga]
[ ʋ ala] |
taro | [talo] | [talo] | [taro] | [taro] | [taro] | [taro] | [ta'o] | [kalo] | [Talo] nebo [Hala] |
kánoe | [popa: o] | [va'a] nebo [paopao] | [vaka] | [jít do] | [vaka] | [waka] | [va'a] nebo [vaka] | [ ʋ a'a] | [Baka] |
Dům | [pohádka] | [pohádka] | [zajíc] | [jízdné] | ['jsou] | [ ɸ jsou] | [fa'e] nebo [ha'e] | [opálení] | [vala] nebo [Trano] nebo [Faly] |
země, země, ostrov |
[fonua] | [fanua] | [henua] | [fenua] | ['enua] | [ ɸ enua] | [fenua] | [honua] | [Fonoa] nebo [Tany] |
rodák | [maoli] | [mao'i] | [ma'ori] | [maori] nebo [ma: 'ohi] | [ma: ori] | [ma: ori] | [mao'i] | [maoli] | [Maory] |
cizinec, evropský |
[palaŋi] | [papalaŋi] | ???? | [popa'a:] | [tatínek:] | [pa: keha:] | [hao'e] | [haole] | [vozongo] nebo [vazaha] nebo [olona hafa] [mpizahan-tany] |
francouzština | ??? | [falaŋi] | ??? | [farani] | [varaini] | [Wi WI:] | [farani] | [palani] | [Frantsay] |
muž | [taŋata] | [taŋata] | [taŋata] | [ta'ata] | [taŋata] | [taŋata] | ['enata], [' enana] nebo [kenana] | [havajan] | [Ranada] nebo [Olona] nebo [Taranaka] |
Pro srovnání si všimneme například toho, že v jiných austronézských jazycích :
Některé polynéské jazyky byly silně ovlivněny evropskou kolonizací. Oba Māori a Hawaiian , například, ztratili hodně země do angličtiny , a teprve nedávno byl schopen začít zotavovat. V Wallis a Futuna , že národní jazyky ( Wallisian a Futunian ) byl silně ovlivňován Latin zavedená misionáři; dnes vliv pochází hlavně z francouzštiny .
Tyto úvěry jsou také běžné zejména pro neologismy . Například [motoka:], auto, z anglického „motorcar“ v Māori na Cookových ostrovech a ve Wallisian , [nuti], novinky, aktuality, z anglického „news“. Neologismy však nejsou jediné výpůjčky. V tahitštině tedy máme použití výrazu [ifo] (z francouzského „il faut“) jako ukazatele pro vyjádření povinnosti, povinnosti, soudního příkazu, i když se také používá ukazatele [„a] (např. „ A māmū! drž hubu!).
Ve všech těchto jazycích najdeme dvojitý systém vlastnictví: v Ā [a:] a Ō [o:] se obecně popisuje jako „slabý“ a „silný“;
(vyplňte nebo opravte jakékoli chyby nebo nejasnosti v tabulce níže)
Tongan | samoan | pascuan | Tahitian | Cookovy ostrovy Māori | Nový Zéland Māori | havajský | Malgaština | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
přítomný progresivní | ['oku] | ['o lo'o] | ??? | [te] ... [nei] | [te] ... [nei] | [e] ... [ana] nebo [kei te] | [ke] ... [nei] | [střední] |
dokonalý | [na'a] | ['ua] nebo [sa:] | [ku]… [ana] (nebo [ku]… [a:]) | ['ua] | [kua] | [kua] | [ua] | [vy] |
dokonalý | [na'e] | [n / A] | [i] | [i] | [i] | [i] | [i] | [e FA] |
nesplněno | [ka] | ['o le' a:] | [ka] | [E] | [ka] | [ka] | [wa:] | [mbola] |
zoufalý | [ke]? | ['e], [' ia] | [ki:] | ['IA] | [kia] | [kia] | [Ó:] | [vy] |
povinnost, povinnost | ??? | ??? | ??? | ['na] | ['E:] | [mě] | [E] | [mil h ] |
zákaz | ['oua] | ['aua] | [Ó] | ['eiaha] | ['auraka] (nebo jeho kontrakce [' aua]) nebo ['eia'a] | [kaua] nebo [kauaka] nebo [aua] | [smět] | [tsi] |
Další charakteristika, společná nejen polynéským jazykům, ale i většině tichomořských jazyků, se týká existence souboje, který se přidává k jednotnému a množnému číslu. Tyto jazyky také rozlišují inkluzivní a exkluzivní v první osobě od dvojího a množného čísla.
Tongan | samoan | pascuan | Tahitian | Cookovy ostrovy Māori | Nový Zéland Māori | Marquesan | havajský | Malgaština | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
já, já | ['nebo] | [na] | [na] | [vau], [au] nebo [wau] | [na] | [ahau] nebo [do] | [na] | [do] nebo [ ʋ do] | [Ah O] |
ty ty | ['oe] | ['oe] | [koe] | ['oe] | [koe] | [koe] | ['oe] nebo [koe] | ['oe] | [ianao] |
on ona | [IA] | [IA] | [: IA] | ['o: na] nebo [' oia] | ['aia] | [IA] | [IA] | [IA] | [ireo] |
Tongan | samoan | pascuan | Tahitian | Cookovy ostrovy Māori | Nový Zéland Māori | Marquesan | havajský | Malgaština | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
nás exkluzivní | [kimaua] | [ma'ua] | [ma: ua] | [ma: ua] | [ma: ua] | [ma: ua] | [maua] | [ma: ua] | [izahay] |
my včetně | [kitaua] | [ta'ua] | [ta: ua] | [ta: ua] | [ta: ua] | [ta: ua] | [taua] | [ka: ua] | [isika] |
jste exkluzivní | [kimoua] | ['oulua] | [ko: rua] | ['o: rua] | [ko: rua] | [ko: rua] | ['o'ua] nebo [ko'ua] | ['olua] | [ianareo] |
oni, oni dva | [kinaua] | [la'ua] | [ra: ua] | [ra: ua] | [ra: ua] | [ra: ua] | ['aua] | [la: ua] | izareo |
Tongan | samoan | pascuan | Tahitian | Cookovy ostrovy Māori | Nový Zéland Māori | Marquesan | havajský | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
nás exkluzivní | [kimautolu] | [kocour] | [my: all] | [my: all] | [my: all] | [my: all] | [kocour] | [makou] |
my včetně | [kitautolu] | [pásovec] | [pásovec] | [pásovec] | [pásovec] | [pásovec] | [pásovec] | [kakou] |
jste exkluzivní | [kimoutolu] | ['outou] | [ko: tou] | ['outou] | [ko: tou] | [koutou] | ['otou] nebo [kotou] | ['oukou] |
všichni | [kinautolu] | [latou] | [ra: tou] | [ra: tou] | [ra: tou] | [ra: tou] | ['atou] | [la: kou] |
Victor Segalen ve svém románu Les Immémoriaux (1907) zdůrazňuje blízkost polynéských jazyků: „Všechna slova, kterými označovali bytosti kolem sebe, nebe, hvězdy, kult a tapu, to byla také bratři. Každý je nepochybně řekl po svém: drsná výslovnost lidu Anaá a Nuú-Hiva, kterému říkali Nuku-Hiva, zasáhla měkké uši Tahiťanů, kteří mluví dobře. Ochotně si svíjeli slabiky přes jazyk. Ostatní křičeli do prohlubně svých hrdel. Ale zapomněli jsme na tyto sváry a na obou stranách jsme si vyměnili dlouhá přivítání “ ; o Wallisianovi : „ Nesměj se. Neurážejte je. Neříkej jim: „Muži s koktavými ústy!“ - Protože je to jejich jazyk: je to bratr vašeho mluvení. " .