Velcí Meaulnes | |
Obálka původního vydání. | |
Autor | Alain-Fournier |
---|---|
Země | Francie |
Druh | román |
Editor | Émile-Paul Brothers |
Místo vydání | Paříž |
Datum vydání | Říjen 1913 |
Le Grand Meaulnes je román od Alain-Fournier publikoval v roce 1913 by Émile-Paul Frères . Dříve byl v NRF serializovánod července do rokuŘíjen 1913.
Román je nejpřekládanějším a nejčtenějším francouzským literárním dílem na světě, hned po Le Petit Prince . Nashromáždil na konci XX tého století více než čtyři milióny kopií v paperback.
Vypravěč François Seurel vypráví příběh Augustina Meaulnesa, bývalého spolužáka, který se stal jeho přítelem.
François (15 let) a Augustin (17 let) jsou oba studenti vyššího kurzu v Sainte-Agathe, malé vesnici v Haut-Berry inspirované Épineuil-le-Fleuriel , a stejně jako on se nachází autorem v Cheru poblíž Vierzon . Během eskapády dorazí Augustin Meaulnes náhodou do tajemné domény, kde se koná podivná, poetická párty plná dětí. Hrad bzučí hrami a tanci a je plný dětí, které tam zřejmě vládnou. Meaulnes se dozví, že tento svátek se koná u příležitosti svatby Frantze de Galais. Mezi slavnostmi jsou hostům nabízeny výlety lodí po jezeře; Meaulnes tam potká mladou dívku Yvonne de Galais, sestru Frantze. Okamžitě se do ní zamiluje, ale jen jí několikrát zkříží cestu a už ji nemá příležitost znovu vidět. Pokud jde o očekávané manželství, nakonec k němu nedojde, protože Frantzova snoubenka, Valentine Blondeau, zmizela a odmítla se stát jeho manželkou. Členové strany se rozešli a Frantz v zoufalství zmizel a nechal své sestře na rozloučenou.
Po návratu do studijního života má Meaulnes na mysli pouze jednu myšlenku: najít záhadnou doménu a mladou dívku, do které se zamiloval. Jeho výzkum zůstává neúspěšný, až do dne, kdy se oba chlapci stali přáteli s mladým bohémem. Ten završuje plán cesty, kterou se Meaulnes marně pokoušel rekonstituovat, svěřuje jim adresu Yvonne de Galais v Paříži a nutí je přísahat, že přijmou jeho výzvu, když je bude potřebovat. Poté zmizel poté, co jim odhalil svou pravou identitu: Frantz de Galais.
Meaulnes se poté rozhodne jít studovat do Paříže a bez úspěchu se znovu pokusí najít Yvonne. Uplynou měsíce a François od svého přítele nemá žádné další zprávy.
Byla to náhoda, že François, brzy učitel , našel stopu Yvonne de Galais. Jakmile si je jistý svými fakty, odchází, aby oznámil tuto zprávu svému příteli Meaulnesovi, který se mu svěřil se svým zoufalstvím a narážel na spáchanou „vážnou chybu“. Mezitím se dozví o osudu Valentýna, snoubenky na útěku, kterého se ujala Françoisova teta, a poté odešel do Paříže, aby vykonával své povolání švadleny.
Meaulnes požádá Yvonne, aby si ho vzala, a mladá dívka to přijme. Frantz však přišel připomenout dvěma mladým lidem jejich slib: pomoci mu, zatímco marně hledá svou snoubenku Valentýnku. François se mu snaží získat jednoroční odklad, ale den po svatbě Meaulnes zmizí, aniž by zanechal nějaké zprávy. François se rozhodne přijít na pomoc Yvonne, která se stala blízkou přítelkyní, z níž se postupně stává důvěrníkem. Uplyne několik měsíců a Meaulnes stále nedává žádné zprávy. Jednoho dne Yvonne řekne François, že je těhotná s Meaulnes. François se proto rozhodne, že se o ni postará, zatímco čeká na návrat svého manžela. Porod Yvonny dopadl velmi špatně: mladá žena zemřela na plicní embolii po porodu malé holčičky a Yvonnin otec zemřel o několik měsíců později. François se stává univerzálním odkazovníkem rodiny, dokud se Meaulnes nevrátí a nestará se o dceru svého přítele. Poté objeví Meaulnesovy notebooky, ve kterých tento vysvětluje, že se s ní setkal během pobytu v Paříži a že s ní měl krátký vztah, sliboval jí manželství a přesvědčil ji, aby se vzdala své profese. Ale když mladí lidé zjistili, že Frantze oba znají, děsili se. Ohromen výčitkami svědomí a odhodlaný dodržet svůj slib opětovným spojením Frantze a jeho chybějící snoubenky, Meaulnes ve svém zápisníku oznamuje svůj odchod po sňatku s Yvonne, aby mohl tento projekt uskutečnit. O rok později Meaulnes přivede zpět ženatého Frantze a Valentine, ale na cestě domů se od svého přítele dozví zprávu o smrti své manželky. François ho představí své dceři a sleduje jejich první výměny. Představuje si, že Augustine odejde se svou malou dívkou „na nová dobrodružství“.
Alain-Fournier lokalizuje působení svého románu v Sologne , jeho rodném regionu. Inspiroval se vesnicí Épineuil-le-Fleuriel na jihovýchodním konci Cheru, kde najdeme všechna místa horního toku „Sainte Agathe“.
„Ztracené země“ a doména Sablonnières bude pravděpodobně umístěna mezi Vieux- Nancay a La Chapelle-d'Angillon , Alain-Fournier rodišti, kde u severního výjezdu z obce, vesnička nese název pískovnách.
Alain-Fournier, který zemřel pro Francii v roce 1914, jeho dědici těžili z válečných rozšíření a román vstoupil do veřejné sféry ažzáří 2009.
Le Grand Meaulnes je zařazen v 9. ročníku namísto 100 nejlepších knih XX th století .
Guillaume Orgel napsal pokračování Le Grand Meaulnes nazvané La Nuit de Sainte-Agathe , vydané v roce 1988 v Recherches midi .
V roce 2011 Bernard Capo adaptoval Le Grand Meaulnes do komiksu se souhlasem Agathe Corre-Rivière, velké neteře Alaina-Fourniera . Nacházíme tam francouzský venkov před první světovou válkou prostřednictvím kreseb školy, vesnice nebo hradu Yvonne de Galais. Vydal Casterman , komiks byl znovu vydán vydáním BulleBerry v roce 2017.
V té době
jsem četl Le Grand Meaulnes
a po světlech
jsem se bavil,
spal jsem.
Představoval jsem si svět
plný rusovlasých žen;
Řekl jsem o ženách, ne o mladých dívkách.
Vyšel jsem přímo z Grand Meaulnes s mým dospívajícím vzduchem ...
V televizi, která je na trůnu
Jednoho dne jsem viděl knihu, myslím,
že to byla Le Grand Meaulnes
poblíž měděného hrnce.
A naše trápení
na stránkách Grand Meaulnes
Nebylo to Grand Meaulnes,
ale byla to moje škola.
Myslel jsem, že jsem
Chez Yvonne de Galais