Rozdělení křesel v Evropském parlamentu

Rozdělení křesel v Evropském parlamentu popisuje způsob, jakým jsou volební sedadla distribuovaný v Evropském parlamentu mezi členskými státy z Evropské unie . Rozdělení není striktně úměrné počtu obyvatel každého státu, ale musí být provedeno podle „sestupné proporcionality“; matematicky by proto měl být počet poslanců z každé země vypočítán podle rostoucí a konkávní funkce jejího počtu obyvatel.

V roce 2017 bylo Německo zemí s největším počtem poslanců EP s 96 křesly. Nejméně obydlené země Unie, které nepřesahují 1 400 000 obyvatel, konkrétně Kypr , Estonsko , Lucembursko a Malta , mají v Evropském parlamentu nadměrné zastoupení, přičemž v každém z nich je zvoleno 6, minimální hranice na stát.

Historický

Když byl v padesátých letech vytvořen parlament se 78 poslanci ze Společného shromáždění ESUO , tři menší státy (státy Beneluxu  : Belgie , Lucembursko a Nizozemsko ) se obávaly o jejich nedostatečné zastoupení a získaly záruku řady sedadel větší než poměrné zastoupení. Počet poslanců dosáhne 142, když se shromáždění rozšíří o Evropské hospodářské společenství a Euratom .

Počet poslanců se obecně mění po každém novém rozšíření  :

Září
1952		 Březen
1957		 Leden
1973		 Červen
1979		 Leden
1981		 Leden
1986		 Červen
1994		 Leden
1995		 Květen
2004		 Červen
2004		 Leden
2007		 Červen
2009		 Červenec
2013		 Květen
2014		 Květen
2019		 Února
2020
Německo 18 36 36 81 81 81 99 99 99 99 99 99 99 96 96 96
Francie 18 36 36 81 81 81 87 87 87 78 78 74 74 74 74 79
Itálie 18 36 36 81 81 81 87 87 87 78 78 73 73 73 73 76
Belgie 10 14 14 24 24 24 25 25 25 24 24 22 22 21 21 21
Holandsko 10 14 14 25 25 25 31 31 31 27 27 26 26 26 26 29
Lucembursko 4 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6
Spojené království     36 81 81 81 87 87 87 78 78 73 73 73 73  
Dánsko     10 16 16 16 16 16 16 14 14 13 13 13 13 14
Irsko     10 15 15 15 15 15 15 13 13 12 12 11 11 13
Řecko         24 24 25 25 25 24 24 22 22 21 21 21
Španělsko           60 64 64 64 54 54 54 54 54 54 59
Portugalsko           24 25 25 25 24 24 22 22 21 21 21
Švédsko               22 22 19 19 20 20 20 20 21
Rakousko               21 21 18 18 19 19 18 18 19
Finsko               16 16 14 14 13 13 13 13 14
Polsko                 54 54 54 50 50 51 51 52
Česká republika                 24 24 24 22 22 21 21 21
Maďarsko                 24 24 24 22 22 21 21 21
Slovensko                 14 14 14 13 13 13 13 14
Litva                 13 13 13 12 12 11 11 11
Lotyšsko                 9 9 9 9 9 8 8 8
Slovinsko                 7 7 7 8 8 8 8 8
Kypr                 6 6 6 6 6 6 6 6
Estonsko                 6 6 6 6 6 6 6 7
Malta                 5 5 5 6 6 6 6 6
Rumunsko                     35 33 33 32 32 33
Bulharsko                     18 18 18 17 17 17
Chorvatsko                         12 11 11 12
Celkový 78 142 198 410 434 518 567 626 788 732 785 754 766 751 751 705

Pěkný systém

Po roce 1995 je přesný počet křesel přidělených každému členskému státu stanoven různými smlouvami  : počet křesel stanovený ve Smlouvě z Nice zůstává v platnosti až do30. listopadu 2009a vstup Lisabonské smlouvy v platnost  ; poté jsou provedeny úpravy v postupných přístupových smlouvách nových členských států. Po vstupu Chorvatska v roce 2013 má parlament pevný počet 751 křesel, včetně předsedy parlamentu . Během posledních dvou vln členství (2008 a 2013) nebyla rozdělena místa, aby se zohlednilo členství Rumunska a Bulharska; počet křesel dočasně vzrostl na 785 a poté se ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 snížil na 736  ; totéž platilo pro Chorvatsko, které vedlo k přechodným volbám pro tyto tři země, které již proběhly v minulosti během předchozích přistoupení k EHS a poté k EU.

750 poslanců EP rozdělených mezi dvacet osm členských států (v roce 2016) znamená, že průměrně 680 000 občanů je zastoupeno jedním poslancem EP. Vzhledem k tomu, že křesla jsou rozdělena degresivně podle počtu obyvatel každého státu, přičemž každý z poslanců z větších států představuje větší počet občanů, zejména když tyto státy dále dělí své volební obvody .

Podle skotské konzervativní strany však není možné znásobit volební obvody, kromě zpochybnění zásady proporcionality, která vede k vytvoření volebních obvodů s nejméně třemi volitelnými místy.

Lisabonský systém

Rozdělení sedadel mohlo být změněno před volbami v roce 2006 Červen 2009s Lisabonskou smlouvou . Počet sedadel by se zvýšil na 750 s maximem 96 a minimálně 6 na stát. Byly by rozděleny podle sestupné přiměřenosti. S tímto návrhem by Německo přišlo o tři křesla, Španělsko by získalo čtyři. Francie, Švédsko a Rakousko by získaly dva, Spojené království, Polsko, Nizozemsko, Bulharsko, Lotyšsko, Slovinsko a Malta jeden.

Sporuje se však o tom, zda je uvažovaná populace tvořena rezidenty , nebo naopak občany  : Země s větším počtem přistěhovalců bez volebního práva, jako je Spojené království, by měly větší užitek než ty, které mají méně obyvatel. práva, jako je Itálie. Itálie by byla největším poraženým v distribuci v roce 2007 s lisabonským systémem a měla by stejný počet poslanců jako Francie a Spojené království. Itálie, vznesla toto téma během jednání o dohodě a podařilo se jí získat dalšího europoslance (dostat se stejně jako Spojené království), zatímco předseda Evropského parlamentu se již za europoslance nepočítá, což umožňuje zůstat na celkem 750 křeslech . Poslanci se také snaží předem změnit rozdělení pro zákonodárce 2014–2019 tak, aby zohledňovaly budoucí demografické změny. Doufají, že se tímto způsobem vyhnou politickému vyjednávání, ke kterému dochází během revize distribucí.

Profesor Geoffrey Grimmett z Cambridge představil matematický vzorec si: = min {b + [pi / d], M} Výboru pro ústavní záležitosti dne7. února 2011vyřešit problém s rozdělením sedadel. Tento vzorec vyvinutý skupinou matematiků respektuje v maximální možné míře (tj. Před zaokrouhlováním) princip sestupného zastoupení jasně vyjádřený v Lisabonské smlouvě. V zásadě to spočívá v přidělení pěti křesel každému členskému státu a rozdělení zbývajících křesel v poměru k počtu obyvatel se zaokrouhlováním nahoru. Počet sedadel, která se mají rozdělit každému členskému státu, lze určit jednoduše z vyhlášení zásad srozumitelných kterémukoli občanovi:

Na základě těchto principů lze matematicky určit počet poslanců, kteří mají být přiděleni každému státu. Vychází pak z odhadu počtu občanů Unie pobývajících v každém státě v den voleb. Jako příklad můžeme použít údaje dostupné na stránce Eurostatu, která shrnuje velikost populace každého státu.

Různé výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Členské státy Populace Sedadla
(principy)		 Sedadla
(Rada)		 Sezení
(Cambridge)
Německo 81 802 257 96 96 96
Francie 64 714 074 84 74 85
Spojené království 62 008 048 81 73 81
Itálie 60 340 328 79 73 79
Španělsko 45,989,016 62 54 62
Polsko 38 167 329 52 51 52
Rumunsko 21 462 186 32 33 32
Holandsko 16 574 989 26 26 26
Řecko 11 305 118 18 22 19
Belgie 10839 905 18 22 19
Portugalsko 10 637 713 18 22 18
Česká republika 10 506 813 18 22 18
Maďarsko 10 014 324 18 22 18
Švédsko 9 340 682 17 20 17
Rakousko 8 375 290 16 19 16
Bulharsko 7 563 710 15 18 15
Dánsko 5 534 738 12 13 12
Slovensko 5 424 925 12 13 12
Finsko 5 351 427 12 13 12
Irsko 4 467 854 12 12 11
Litva 3 329 039 10 12 10
Lotyšsko 2 248 374 8 9 8
Slovinsko 2,046,976 8 8 8
Estonsko 1340127 8 6 7
Kypr 803 147 7 6 6
Lucembursko 502066 6 6 6
Malta 412 970 6 6 6
 Evropská unie 501 103 425 751 751 751

Rozdíl mezi rozdělením zvoleným Evropskou radou , tj. Hlavami států a předsedy vlád, a rozdělením, které respektuje výše uvedené zásady, je významný. Jedná se o nejlidnatější státy (Francie, Velká Británie, Itálie, Španělsko a Polsko) a nejméně obydlené státy (Estonsko a Kypr), které jsou nedostatečně zastoupeny.

Cambridge metoda poskytuje výsledky podobné metodě určené výše uvedenými principy, ale je velmi velkorysá u velmi malých států a nezajišťuje degresivní reprezentativnost po zaokrouhlování (v příkladu výše jsou občané Unie pobývající v Portugalsku méně zastoupeni než ti, kteří mají bydliště v Belgii, zatímco Belgie je obydlenější).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2013

The 13. března 2013, Parlament velkou většinou schválil návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii , a zejména na čl. 14 odst. 2 této smlouvy, a na skutečnost, že čl. 2 odst. 3 Protokol n o  36 o přechodných ustanoveních, vyprší na konci volebního období 2009-2014. Ke stejnému datu rovněž vyprší platnost aktu týkajícího se podmínek přistoupení Chorvatské republiky a úprav Smlouvy o Evropské unii (vyhrazuje si 12 poslanců za Chorvatsko). Tento návrh respektuje kritéria stanovená v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii, konkrétně to, že zástupci občanů Unie nemohou být více než sedm set padesát jedna, toto chápal předseda je zajištěno na sestupně proporcionálním základě s minimální hranicí šesti členů na členský stát a že žádnému členskému státu není přiděleno více než devadesát šest křesel (v případě Německa).

Počet zástupců volených do Evropského parlamentu v každém členském státě je stanoven takto, s účinností od začátku volebního období 2014--2019 (12 států ztrácí jedno křeslo, Německo podle očekávání ztrácí 3): Belgie, 21 (minus 1). Bulharsko, 17 (minus 1). Česká republika, 21 (minus 1). Dánsko, 13. Německo, 96. Estonsko, 6. Irsko, 11 (minus 1). Řecko, 21 (minus 1). Španělsko, 54. Francie, 74. Chorvatsko, 11 (minus 1) Itálie, 73. Kypr, 6. Lotyšsko, 8 (minus 1). Litva, 11 (minus 1). Lucembursko, 6. Maďarsko, 21 (minus 1). Malta, 6. Nizozemsko, 26. Rakousko, 18 (minus 1). Polsko, 51. Portugalsko, 21 (minus 1). Rumunsko, 32 (minus 1). Slovinsko, 8. Slovensko, 13. Finsko, 13. Švédsko, 20. Spojené království, 73.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018

V rámci brexitu se očekává nárůst počtu europoslanců ze 751 na 705. Ze 73 britských křesel by 46 zůstalo neobsazeno pro případné budoucí rozšíření a 27 by bylo přerozděleno, jak je popsáno v tabulce níže.

Tento návrh byl schválen parlamentem dne 7. února 2018.

Členský stát Proud Po brexitu Rozdíl
Německo 96 96 0
Francie 74 79 +5
Itálie 73 76 +3
Spojené království 73 0 -73
Španělsko 54 59 +5
Polsko 51 52 +1
Rumunsko 32 33 +1
Holandsko 26 29 +3
Belgie 21 21 0
Řecko 21 21 0
Maďarsko 21 21 0
Portugalsko 21 21 0
Česká republika 21 21 0
Švédsko 20 21 +1
Rakousko 18 19 +1
Bulharsko 17 17 0
Dánsko 13 14 +1
Finsko 13 14 +1
Slovensko 13 14 +1
Irsko 11 13 +2
Chorvatsko 11 12 +1
Litva 11 11 0
Lotyšsko 8 8 0
Slovinsko 8 8 0
Estonsko 6 7 +1
Kypr 6 6 0
Lucembursko 6 6 0
Malta 6 6 0
Celkový 751 705 -46 (-73 + 27)

Poznámky a odkazy

  1. Složení Evropského parlamentu pro CVCE - Virtuální znalostní středisko pro Evropu - zpřístupněno 15. dubna 2013.
  2. Evropský parlament přijímá novou distribuci sedadel po Brexitu - Le Figaro - přístup k 25. září 2018.
  3. (in) „Návrhy volební komise na snížení skotského zastoupení v Evropě“ - srpen 2007, stránka Konzervativní strany ve Skotsku, zpřístupněna 29. prosince 2008.
  4. Rozdělení křesel EP: Výbor pro ústavní záležitosti schvaluje jeho návrh - 2. října 2007, webové stránky Evropského parlamentu, konzultováno 29. prosince 2008
  5. Směrem k novému rozdělení křesel EP - 12. října 2007, webové stránky Evropského parlamentu, konzultováno 29. prosince 2008
  6. (in) 11. října 2007: Itálie se snaží odložit rozhodnutí křesel poslanců EP Renaty Goldirové o pozorovateli EU, přístup 29. prosince 2008
  7. (in) 19. října 2007: EU Chartered new 'Lisabonská smlouva' od Renaty Goldirové o EU Observer, přístup 29. prosince 2008
  8. Matematici na záchranu: vzorec pro nové rozdělení křesel Na stránkách europarl.europa.eu
  9. zpráva G. Grimmeta, F. Pukelsheima, J.-F. Lasliera, V. Ramireze, R. Rose, W. Slomczynského a K. Zyczkowského
  10. „  Složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014  “ ,13. března 2013(zpřístupněno 26. července 2018 ) .
  11. (in) „  Velikost Parlamentu se zmenší po brexitu  “ na http://www.europarl.europa.eu ,7. února 2018(zpřístupněno 11. července 2018 ) .