| Originální název | (en) Evoluční člověk nebo jak jsem jedl svého otce |
|---|---|
| Jazyk | Angličtina |
| Autor | Roy Lewis |
| Žánry |
Sci-Fi román Román |
| Datum vydání | 1960 |
| Země | Anglie |
| Editor | Hutchinson ( v ) |
Why I Ate My Father je román anglického novináře, ekonoma a spisovatele Roye Lewise . Původní název je Evolution Man , nebo, jak jsem Ate My Father byl poprvé publikován v roce 1960 pod názvem co jsme udělali s otcem ( „Ce que nous fait à père“) (publikoval v roce 1975 ve francouzštině).
Mladý Ernest, prehistorický muž z pleistocénu , vypráví o dobrodružstvích své rodiny, přesněji svého otce, Édouarda, vždy hledajícího inovace, technické experimenty a plný velkorysých nápadů. Aby unikl predátorům východní Afriky, Edward postupně vymýšlí oheň , plamenem kalené hroty, exogamii (manželské pravidlo ukládající hledat jeho manžela mimo jeho sociální skupinu), protipožární a oblouk . Pouze strýc Vania (odkaz na hru stejného jména od Antona Tchekhova ) má na tuto zhýralost pokroku pochmurný pohled a neváhá Edwarda kritizovat s využitím jeho nejnovějších poznatků. Ochotně postrčí svůj rallyový výkřik „ Zpátky na stromy!“ „(„ Zpátky ke stromům! “) Podporovat jeho poznámky proti Edouardovým vynálezům a přimět ho, aby pochopil jeho ideologii (prožít jako jednoduché lidoopi).
Zbytek jeho rodiny je také vynalézavý: matka Mathilde objeví jídlo na vaření, zatímco Ernest a jeho bratři se budou odlišovat po svém:
Náhodné upálení savany, dar ohně primitivnímu kmenu mluvícímu ve znakové řeči, poté objevení oblouku vedlo k mnoha kontroverzím, které vedly k tragickému výsledku: děti skutečně jedí svého otce, což francouzštinu ospravedlňuje titul.
Prostřednictvím mnoha chutných anachronismů, jako je vzpoura a spory Ernestova otce, Roy Lewis zpochybňuje čtenáře ohledně debat v moderní společnosti, jako jsou technika , pokrok , vzdělání , místo žen, umění. , Zájem o výměny s ostatními. Nejvýznamnější debata je mezi progresivními (hraje Edouard) a reakčními (hraje strýc Vania). Roy Lewis, který vtáhl čtenáře do humoru, nabízí komičtější přístup k aktuálním debatám. Například řízení palby, zdroj pohodlí a katastrofu požáru lze považovat za analogii s jadernou energií a jadernou bombou .
Z iniciativy Théodora Monoda text přeložili do francouzštiny Vercors a jeho manželka Rita Barisse .