Vízový informační systém nebo Evropský Visa identifikační systém je databáze o Evropské unii, která vstoupila v platnost dne11. října 2011. Shromažďuje biometrické informace včetně otisků prstů a tváře (digitální fotografie) všech žadatelů o krátkodobá víza do schengenského prostoru .
Používání systému je povinné pro všechny členské státy schengenského prostoru, které mají v regionu konzulární zastoupení nebo velvyslanectví, které bylo předmětem dohody o datu zahájení (prvním regionem je severní Afrika od roku 11. října 2011, pak Střední východ a oblast Perského zálivu v roce 2012). Probíhá postupné rozmisťování po celém světě, přičemž datum zahájení každého regionu bude předmětem konsensu mezi státy schengenského prostoru. Na20. listopadu 2015„VIS byl zaveden na schengenských konzulátech ve všech regionech světa. Od té dobyúnora 2016, jsou tímto systémem vybaveny všechny schengenské vstupní body.
Systém vychází z žádosti Rady Evropské unie ze dne20. září 2001. vČerven 2002Evropská rada v Laekenu stanovila realizaci tohoto projektu za prioritu Evropské unie. Evropská komise prezentován28. prosince 2004, návrh nařízení o zřízení VIS.
Rada přijala dne 8. června 2004, rozhodnutí o přidělení obálky ve výši třiceti milionů eur na její instalaci. Hague Program trval na provádění VIS.
VIS je pravděpodobně jednou z největších biometrických databází na světě se sedmdesáti miliony otisků prstů. VIS sdílí infrastrukturu SIS II (Schengenský informační systém) a Eurodac , biometrickou databázi zaměřenou na správu žádostí o azyl , ale byla by to jen „běžná technika platformy“: Evropský parlament uvádí, že „to není možné pomocí VIS, pro přístup k Eurodacu nebo SIS II nebo naopak. "
Podle Evropského parlamentu (2005) vydal správce údajů kladné stanovisko k vytvoření VIS. Domnívá se, že návrh je v souladu s právními předpisy o zpracování osobních údajů podléhajících určitým omezením práva na přístup pro donucovací orgány. Rovněž je pro zavedení biometrických údajů, pokud jsou doprovázeny přísnými zárukami.