Norimberská smlouva

Norimberská smlouva Klíčové údaje
Jazyk latinský
Klíčové údaje
Podepsat 26. srpna 1542
Norimberk
Účinek 1561
(zaznamenaný císařskou komorou ve Speyeru )
Díly
Signatáři Svatá říše římská - dvojitá hlava.svg Ferdinand I. er Erb Lorraine.svg Antoine z Lorraine

Smlouva Norimberk je smlouva podepsána v Norimberku , na26. srpna 1542, mezi Ferdinandem Rakouským , římským králem , a sněmem států Svaté říše římské . Reguluje zejména vztahy vévodství Lorraine a Bar s Říší.

Historický kontext

Skutečnost, ošetřené tímto strachem Karla V. vidět na francouzského krále , François I er , a že v Anglii , Henry VIII , dodržovat Schmalkaldic League , který v roce 1530 se sjednotil knížata protestantská.

Zároveň Maďarsko a východní pochody Impéria ohrožuje Soliman, zatímco Lucembursko a Nizozemsko jsou napadeny Francií. Charles Quint potřebuje čas a podporu princů. Proto udělil luteránským knížatům svobodu svědomí až do svolání obecné rady. Jako uznání mu dávají pomoc vyhnat sultána Solimana, který ohrožoval Maďarsko.

Pro jeho část, Antoine de Lorraine chce redefinici císařského suverenitu nad jeho fiefdoms. Vévoda říká, že od 20. let 20. století nepodléhá císařské dani a zásahům císařského domu spravedlnosti ( Reichskammergericht ), zřízeného Maximiliánem I. st. V roce 1495. Poté, co byl odmítnut dieta v Řezně v roce 1532, Antoine de Lorraine se vrací do poplatek.

Uspořádání

Lotrinské vévodství je nyní považováno za „svobodný a nezapsaný v obchodním rejstříku“ (nebo „nezačlenitelný“ stát, podle verze dané Domem Calmetem). Toto ustanovení se však nevztahuje na fiefdomy držené v rámci jeho markýze a jeho vikariátu Říše (zejména Imperial Barrois).

O významu tohoto výrazu se dnes diskutuje, protože pokud vévoda z Lotrinska již nepodléhá rozsudkům císařské komory a ztratí své volební právo ve stravě, bude i nadále podléhat císařské dani ve výši dvou třetin. částka příspěvku kurfiřta a je pod ochranou Svaté říše.

Transakce je ve skutečnosti velmi podobná transakci provedené Charlesem V o šest let později v Augsburgu pro jeho Nizozemsko . To má za následek, kterým se zavádí režim autonomii v rámci impéria - předehru k budoucímu územní převaze o smlouvě Vestfálsku .

Tyto smlouvy Cateau-Cambrésis v roce 1559, dát Říši si právo na vymáhání pohledávek přes část vévodského státech. Toto právo bylo samo o sobě definitivně opuštěno v roce 1644, během jednání v Münsteru, před smlouvami Vestfálska .

Výňatek z textu

Původní text v latině Německý překlad francouzský překlad
(...) Quicquid autem praedicti nostri consanguinei, Ducis Antonii Majores, Lotharingiae Duces & ipse hactenus a Romanis Imperatoribus, Regibus & Sacro Romano Imperio alias ve feudum habuerunt, receperunt, ac tulerunt, idem ipse Dux Antonius, ejusque ejusque v feudum habebunt, & decenti modo recipient & ferent, in hoc tamen excepto Lotharingiae Ducatu, který osvobodil a nezačlenil (bi) lis Ducatus erit, & manebit semper. (...) (...) Byl aber des bemeldten unders Schwagers Herzog Anthonien Vor-Eltern Herzogen zu Lothringen / und er bisher von Röm. Kaisern und Königen / und dem heiligen Reich zu lehen gehabt / empfangen und getragen. Daß sollen auch der Herzog Anthoni und seine Erben hinfüro also zu Lehen haben / und wie sich gebührt empfangen und tragen / doch hierin in allweg außgescheiden daß Herzogthum Lothringen / welches ein frei uneingezogen Fürstenthum sein und bleiben soll ... Zde vložte francouzský překlad

Poznámky a odkazy

  1. Varianta: začlenitelnost  : in Dom Augustin Calmet, Histoire de Lorraine , svazek 6, Leseure, Nancy, 1757, s.  393 .
  2. Jean-Daniel Pariset, La Lorraine dans les relations internationales au XVI E  siècle in Les Habsbourg et la Lorraine, Studie shromážděné pod vedením JP Bleda, E. Fauchera, R. Taveneaux Presses universitaire de Nancy, 1988. ( ISBN  2- 86480-147-7 ) . p.  50
  3. Varianta: začlenitelnost  : in Dom Augustin Calmet, Histoire de Lorraine , svazek 6, Leseure, Nancy, 1757, s.  393 .
  4. Corpus Iuris Publici SR Imperii Academicum, 1794, str.  113 .
  5. Johann Christian Lünig, Das deutsche Reichs-Archiv, in welchem ​​zu finden desselben Grund-Gesetze und Ordnungen, svazek 10, s. 1  303 .
  6. Vertrag des H. Römischen Reichs Stände mit Hertzog Anthoni von Lothringen (ddo. Nürnberg 26. Augusti) 1542, Serlin, Frankfurt, 1670.
  7. Pokračování XXI. Diarii Europæi, Insertis variis Actis Publicis; Täglicher Geschichts-Erzehlungen Zwey und zwantzigster Theil, svazek 22, Serlin, Frankfurt, 1671.

Bibliografie