Louis-Isaac Lemaistre de Sacy

Louis-Isaac Lemaistre de Sacy Obrázek v Infoboxu. Louis-Isaac Lemaistre de Sacy (1613-1684). Olej na plátně od Philippe de Champaigne uchovávaný v Národním muzeu v Port-Royal des Champs . Tato práce byla často zaměňována s portrétem Blaise Pascala . Životopis
Narození 29. března 1613
Paříž
Smrt 4. ledna 1684(ve věku 70)
Château de Pomponne
Pseudonyma Bonneval, Du Beuil, Du Mont, Paul-Antoine de Marsilly
Činnosti Katolický kněz , teolog , překladatel , překladatel Bible
Matka Catherine Arnauld
Jiná informace
Náboženství katolický kostel

Louis-Isaac Lemaistre (nebo Lemaître), sieur de Sacy (narozen v Paříži dne29. března 1613, zemřel v Château de Pomponne dne4. ledna 1684), kněz poblíž Port-Royal, je francouzský teolog , biblist a humanista . On je nejlépe známý pro jeho překladu Bible , nejrozšířenější v XVIII th  století , nazývané také „  Port Royal Bible  .“

Životopisné odkazy

Louis-Isaac Lemaître de Sacy je jedním z pěti synů hugenotů Isaaca Le Maistre (zemřel 1640) a Catherine Arnauld , jedné ze sester Angélique Arnauld . Když se v roce 1638 jeho starší bratři Antoine a Simon vzdali kariéry, aby odešli do Port-Royal , připojil se k nim Louis-Isaac, aby se postarali o vzdělání.

V roce 1650 vydal soubor modliteb Hodiny Port-Royal, kde pod pseudonymem J. Dumonta přeložil liturgické hymny, dílo, které bylo velmi úspěšné. Dlužíme mu také v roce 1662 pod pseudonymem Sieur de Beuil, před svatým Valem, překlad Napodobování Ježíše Krista.

Avšak perzekuce zasáhly Port-Royal od roku 1654 (viz jansenismus ). Sacy byla uvězněna v Bastille13. května 1666 a zůstane tam až do 14. listopadu 1668. Využil těchto klášterního volného času pro dokončení překladu Starého zákona započaté jeho bratr Anthony z Vulgate , a stává se tak duchovní překladu do francouzštiny z Bible , která se nazývá „ Bible v Port -Royal “ nebo „ Sacy's Bible “. Po svém propuštění věnoval Louis-Isaac velkou část svého času revizi svého překladu a psaní komentářů, kterými chtěl doprovázet každou z biblických knih.

Od roku 1672 do roku 1684, v den své smrti, vydal Louis-Isaac Lemaistre de Sacy dalších deset knih Bible. S využitím rukopisů, které zanechal de Sacy, jeho žák, Pierre Thomas du Fossé ( 1634 - 1698 ), bude pokračovat v tomto úkolu a ujme se publikace, která se šíří v letech 1685 až 1693 .

V roce 1696 se Bible svatá objevila ve 32 svazcích, které obsahovaly Starý a Nový zákon .

Bible ve francouzštině

První verze francouzštiny ve francouzštině jsou dlouhé veršované romány, například anglo-normanská báseň o Bibli nebo Macéova bible z La Charité . První francouzská verze Bible bez lesku v próze sahá až do XII th  století a byl vyroben Pierre Vaux , Chief Vaudois  : tam bude jen jedna kopie Noble lekce . Pak to bylo to Guyart des Moulins , který se skládá na konci XIII th  století a vytištěna v roce 1488:

Pak to René Benoîta , publikované v Paříži v roce 1566, s okrajovými poznámkami, ale které bylo cenzurováno jako obsahující určité „ hereze “ Calvina .

Překlad Le Maistre de Sacy je mnohem známější než ty předchozí a byl široce reprodukován. Byl to skutečně první překlad Bible přístupný široké veřejnosti, která neznala latinu .

Iniciativa za překlad Vulgaty , což jsou čtyři evangelia a apokalypsa , pochází od bratra Louis-Isaaca, právníka Antoina Le Maistra (1608-1658). Ale tento překlad mu nevyhovoval.

Po smrti svého bratra (1658) se proto Louis-Isaac zavázal se svými přáteli z Port-Royal , jako jsou Blaise Pascal , Robert Arnauld d'Andilly , Pierre Nicole , Pierre Thomas du Fossé a další, její revizi a doplnit ji další knihy obsahující řecké texty v Novém zákoně . Tento nový překlad bude vydán bez jména autora v Monsu v roce 1667 . Bude mít název „ Nový zákon Mons “.

Je představen ve formě 2 svazků in-octavo , „s vysvětlením doslovného a duchovního významu převzatých od svatých otců“ , a několik kopií je nabídnuto významným osobnostem aristokracie. Nová verze, opravená Beaubrunem , bude vydána v Paříži v roce 1717 ve 3 svazcích folia, přičemž čtvrtý svazek obsahuje apokryfní knihy Starého zákona, spisy apoštolských časů, předmluvy Saint-Jérôme a disertační práce o různých biblických předměty.

Mnoho překladů v následujícím století bylo ve skutečnosti pouze opakováním překladu Le Maistre de Sacy .

Postavy z Sacy's Bible

Někteří teologové vyčítají překladu Lemaistra de Sacyho, že se bez zjevného důvodu někdy odchýlili od dopisu. Jiní to považují za střízlivé a elegantní. Pokud jde o vysvětlení, byla v té době kritizována za to, že příliš upřednostňují teze Jansenius .

Port-Royal Bible byl vyvinut v návaznosti na práci v logice prováděných kláštera Port-Royal v Paříži (viz logika Port-Royal ). Tato logika chtěla být založena na matematice, jejíž model se domníval, že by mohl být převeden do jiných oblastí poznání a uplatnění rozumu, stejně jako v oblasti syntaktické a gramatické formace jazykových projevů , čímž navrhl racionální ideál jazyk, který chtěl sladit ducha jemnosti a ducha geometrie, tj. diskurzu par excellence.

Funguje

Poznámky a odkazy

  1. Byla to přinejmenším teze Ulysse Moussalli, odbornice na muzea, která tento obraz znovuobjevila: Ulysse Moussalli, Pravá tvář Blaise Pascala , edice Plon,1952 ; srov. také upozornění na webových stránkách muzea .
  2. Podle M. Barbiera, Slovník anonymních a pseudonymních děl , sv.  3, Paříž, Barrois l'Aîné,1824( dotisk  2), "PSE", s.  100.
  3. Sainte-Beuve, Port Royal , sv.  II, Paříž,1878( dotisk  4.), s.  248, a sv. IV, s. 378.
  4. Podle Pierra Flamenta, „  Kritická recenze knihy G. Delassault: Le Maistre de Sacy et son temps  “, Revue de l'histoire des religions , sv.  154, n o  1,1958, str.  113-114 ( číst online ).
  5. Podle Universal Biography, Ancient and Modern , sv.  XV, Michaud,1816„Příkop (Pierre Thomas du)“, s.  317
  6. Sainte-Beuve uvádí na toto téma ozvěnu spekulací kolem autorství tohoto překladu: Causeries duundi , Paříž, Garnier ,1872„Nová galerie slavných žen“, s.  43.
  7. Srov. P. René Rapin, ze Společnosti Ježíšovy , Monografie o církvi a společnosti, Soud, město a jansenismus. 1644-1669 , sv.  III, Paříž,1865, str.  391

Podívejte se také

Bibliografie

externí odkazy