Federální stát

Spolková země nebo federace (v latině  : foedus , „aliance“) je obvykle suverénní stát , který se skládá z několika samostatných subjektů s vlastní vládou , zvaných Federativní státy . Postavení těchto subjektů je obecně zaručeno ústavou a nelze je zpochybnit jednostranným rozhodnutím ústřední federální vlády. Forma vlády federálního státu nebo jeho ústavní struktura se nazývá federalismus . Je to skupina států, které se spojily a které mají určitou autonomii a uznávají společnou vyšší autoritu.

Lze to považovat za opak jednotného stavu .

Federace mohou být multietnické nebo pokrývat velké oblasti, i když to tak nemusí být. Federace jsou nejčastěji založeny na dohodě založené na společných zájmech nebo zájmech mezi několika nezávislými státy.

Někdy během mezidobí státy koexistují v konfederaci .

Federální státy obecně nemají právo vystoupit .

Dějiny

V návaznosti na Siegfrieda Brieho  (de) se autoři shodují na tom, že pojem federálního státu se poprvé objevuje v práci Karla S. Zachariä o Konfederaci Rýn . Práce Georga Waitze poskytuje svou první doktrinální formulaci.

Ve XX th  století se pád koloniálních říší vedl k vytvoření několika postkoloniálních federací ( Indie , Pákistán , Malajsie , Nigérie , nebo mikro-svazy, které jsou Palau , v oblasti Komor , na Mikronésie a Svatý Kryštof a Nevis ).

Federace a jiné formy státu

Ve federaci jsou ústavodárné státy do určité míry považovány za svrchované , protože jim jsou vyhrazeny určité pravomoci a nemůže je vykonávat ústřední vláda. Federace však není jen čistým spojenectvím nezávislých států. Země zakládající federaci obecně nemají žádnou moc nad zahraniční politikou a nemají status nezávislých států ve smyslu mezinárodního práva .

O některých federacích se říká, že jsou asymetrické, protože některé státy mají větší autonomii než jiné. Příkladem takové federace je Malajsie složená ze třinácti států, ve kterých Sarawak a Sabah vstoupily do federace za jiných podmínek než státy poloostrovní Malajsie .

Federace často vychází z počáteční dohody mezi řadou samostatných států. Cílem může být vůle vyřešit vzájemné problémy nebo zajistit vzájemnou obranu nebo vytvořit národní stát . Vzhledem k tomu, že se historie zemí a národů liší, může se státní systém federalismu od těchto modelů zcela lišit. Například Austrálie se narodila jako občané demokratického hlasování každého státu, kteří hlasovali pro referendum „ano“ a přijali ústavu Austrálie .

Jednotný stát

V některých případech jsou hranice mezi federálním státem a unitárním státem rozmazané. Ve skutečnosti často existují unitární státy, které mají územní a správní členění, které se řídí samy.

Rozdíl mezi federací a tímto typem unitárního státu však spočívá v tom, že tento uděluje autonomii svým územím, jak uzná za vhodné, a pokud to uzná za vhodné, může ji jednostranně odvolat.

I když je běžné, že federální stát vychází z dohody mezi bývalými nezávislými státy, regiony s autonomním režimem jsou často vytvářeny mechanismem přenesení pravomocí , přičemž jednotný stát přijímá autonomii části svého území, která do pak tomu bylo zcela podřízeno.

Je běžné říci, že v podstatě v unitárním státě, aniž by se podíval na současný stav všech jeho složek, celé jeho území představuje jeden a svrchovaný subjekt nebo národní stát, a že v důsledku toho jeho ústřední vláda uplatňuje svoji suverenitu nad celé jeho území. Naopak, ve federaci států je svrchovanost často považována za teoreticky pobývající v jednotlivých státech nebo za sdílenou mezi těmito státy a ústřední vládou.

Příklad

Belgie

Založení federalismu v Belgii se datuje změnou ústavy z roku 20068. května 1993. Dříve, belgický stát byl oficiálně jednotka i postupná decentralizace je zdůrazněno v průběhu XX -tého  století. Belgický federalismus je charakterizován skutečností, že na stejném území současně vykonávají své pravomoci dva druhy federovaných subjektů: regiony a společenství . Například valonský region zahrnuje celé německy mluvící společenství a část francouzského společenství . Francouzské společenství vykonává své pravomoci nad částí Valonského regionu a nad regionem Brusel-hlavní město . Federované subjekty mají širokou autonomii, která je na mezinárodní úrovni rozšířena téměř bez omezení nebo možného veta, s přísným uplatňováním zásad ekvivalence norem a výlučné pravomoci . Spolkový úřad má, bez ohledu na článek 35 Ústavy, zbytkové pravomoci.

Seznam federálních států na světě

Současné federální státy

rok stvoření Federace Federativní / hlavní jednotky Federální / menší jednotky
1949 Německo 16 spolkových zemí  :

Bádensko-Württembersko Dolní Sasko Bavorsko Berlín Brandenbursko Brémy Hamburk Hesensko Meklenbursko-Přední Pomořansko Severní Porýní-Vestfálsko Porýní-Falc Saar Sasko Sasko-Anhaltsko Šlesvicko-Holštýnsko Durynsko










 



 

1853 Argentina 23 provincií  :

Bandera de la Provincia de Buenos Aires.svg Buenos Aires Catamarca Chaco Chubut Córdoba Corrientes Entre Ríos Formosa Jujuy La Pampa La Rioja Mendoza Misiones Neuquén Río Negro Salta San Juan San Luis Santa Cruz Santa Fe Santiago del Estero Tierra del Fuego, Antarktida a jihoatlantické ostrovy Tucumán
Bandera de Catamarca.svg
Bandera de la Provincia del Chaco.svg
Bandera de la Provincia del Chubut.svg
Bandera de la Provincia de Córdoba.svg
Bandera de la Provincia de Corrientes.svg
Bandera de la Provincia de Entre Ríos.svg
Bandera de la Provincia de Formosa.svg
Bandera de la Provincia de Jujuy.svg
Bandera de la Provincia de La Pampa.svg
Bandera de la Provincia de La Rioja.svg
Bandera de la Provincia de Mendoza.svg
Bandera de la Provincia de Misiones.svg
Bandera de la Provincia de Neuquén.svg
Bandera de la Provincia del Río Negro.svg
Bandera de la Provincia de Salta.svg
Bandera de la Provincia de San Juan.svg
Bandera de la Provincia de San Luis.svg
Bandera de la Provincia de Santa Cruz.svg
Bandera de la Provincia de Santa Fe.svg
Bandera de la Provincia de Santiago del Estero.svg
Bandera de la Provincia de Tierra del Fuego.svg
Bandera de la Provincia de Tucumán.svg

1 federální kapitál:

Bandera de la Ciudad de Buenos Aires.svg Autonomní město Buenos Aires

1901 Austrálie 6 států  :

Jižní Austrálie Západní Austrálie Nový Jižní Wales Queensland Tasmánie Victoria




3 vnitřní teritoria  :

Teritorium hlavního města Austrálie Severní teritorium Jervis Bay
 

6 vnějších území  :

Vánoční ostrov Kokosové ostrovy Ostrovy Ashmore a Cartier Ostrovy Korálového moře Heard a MacDonaldovy ostrovy Australské antarktické území




1 přidružené autonomní území  :

Ostrov Norfolk

1920 Rakousko 9 spolkových zemí  :

 Dolní Rakousko Burgenlandské Korutany Horní Rakousko Salcbursko Štýrsko Tyrolsko Vídeň Vorarlbersko
 

 
 
 

 

1970 Belgie 3 společenství  :

Valonská vlajka.svg Francouzské společenství Vlámské společenství Německy mluvící společenství
Flanderská vlajka.svg
Vlajka Německého společenství v Belgii.svg

3 regiony  :

Valonská vlajka.svg Valonský region Vlámský region Region Brusel-hlavní město
Flanderská vlajka.svg
Nieuwe vlag Brusel Hoofdstedelijk Gewest.png

3 provize Společenství regionu Brusel-hlavní město:

Vlajka Komise francouzského společenství.svg Francouzská komise Společenství Vlámská komise Společenství Společná komise Společenství
Vlajka vlámské komise Společenství.svg
Vlajka Belgie brussels.svg

1995 Bosna a Hercegovina 2 subjekty  : Federace Bosny a Hercegoviny Srbská republika Bosna

1 okres:

Okres Brčko

1889 Brazílie 26 států  :

Akr Alagoas Amapá Amazonas Bahia Ceará Espírito Santo Goiás Maranhão Mato Grosso Mato Grosso do Sul Minas Gerais Pará Paraíba Paraná Pernambouc Piauí Rio de Janeiro (stát) Rio Grande do Norte Rio Grande do Sul Rondônia Roraima Santa Catarina Sao Paulo Sergipe Tocantins













 


Stát Rio de Janeiro 





 

1 federální okres  :

Bandeira do Distrito Federal (Brasil) .svg Federální okruh

1867 Kanada 10 provincií  :

Alberta Britská Kolumbie Ostrov prince Edwarda Manitoba New Brunswick Nové Skotsko Ontario Quebec Saskatchewan Newfoundland a Labrador








3 teritoria  :

Severozápadní teritoria Nunavut Yukon

1975 Komory 3 ostrovy:

Grande Comore Anjouan Mohéli

1971 Spojené arabské emiráty 7 emirátů  :

Abu Dhabi Ajman Sharjah Dubaj Fujairah Umm al-Qaiwain Ras al-Khaimah





1776 Spojené státy 50 států  :

Alabama Alaska Arizona Arkansas California Severní Karolína Jižní Karolína Colorado Connecticut North Dakota Jižní Dakota Delaware Florida Gruzie Havaj Idaho Illinois Indiana Iowa Kansas Kentucky Louisiana Maine Maryland Massachusetts Michigan Minnesota Mississippi Missouri Montana Nebraska Nevada New Hampshire New Jersey New Mexico New York Ohio Oklahoma Oregon Pennsylvania Rhode Island Tennessee Texas Utah Vermont Virginie Západní Virginie Washington Wisconsin Wyoming



































Vlajka Ohia












1 federální okres:

Washington DC

4 Neregistrovaná a organizovaná území  :

Guam Severní Mariany Portoriko Americké Panenské ostrovy


9 Neregistrovaná a neorganizovaná území  :

Baker
Island Howland
Island Jarvis Island
Johnston Atoll
Kingman Reef
Midway Navassus
Island Americká Samoa Wake

1 Založené a neorganizované území  :

Atol Palmyra

1995 Etiopie 10 regionů  :

Afar Amhara Benishangul-Gumaz Gambela Region Harar Oromia Sidama Somálská oblast národů, národností a národů jižního Tigray








2 městské regiony:

Addis Abeba
Dire Dawa

1950 Indie 29 států  :

Andhra Pradesh
Arunáčalpradéš
Assam
West Bengal
Bihar
Čatísgarh
Goa
Gujarat
Haryana
Himáčalpradéš
Jharkhand Karnataka Kerala Madhjapradéš Maháráštra Manipur Meghalaya Mizoram Nagaland Urísa Punjab Rajasthan Sikkim Tamil Nadu Telangana Tripura Uttar Pradesh Uttarakhand
















7 teritorií  :

Chandigarh
Dadra a Nagar Haveli
Daman a Diu
Dillí
Andamanské a Nikobarské ostrovy
Džammú a Kašmír
Lakshadweep
Pondicherry

2005 Irák 19 gubernií  :

Al-Anbar
Al-Basra
Al-Muthanna
Al-Qadisiyya
An-Najaf
As-Sulaymaniya
Babil
Bagdád
Dahuk
Dhi Qar
Diyala
Erbil
Halabja
Karbala
Kirkouk
Maysan
Ninive
Salah ad-Din
Wasit

1963 Malajsie 13 států  :

Johor Kedah Kelantan Pahang Perak Selangor Terengganu Negeri Sembilan Perlis Malacca Penang Sabah Sarawak











3 federální území:

Putrajaya , správní kapitál federace
Kuala Lumpur , legislativní kapitál
labuanské federace , bývalá část státu Sabah

1824 Mexiko 31 států  :

Aguascalientes Baja California Baja California Southern Campeche Chiapas Chihuahua Coahuila Colima Durango Guanajuato Guerrero Hidalgo Jalisco Mexiko Michoacan Morelos Nayarit Nuevo León Oaxaca Puebla Querétaro Quintana Roo San Luis Potosí Sinaloa Sonora tabasco Tamaulipas Tlaxcala Veracruz Yucatán Zacatecas












 
















1 federální subjekt sui generis:

Mexiko

1979 Federativní státy Mikronésie 4 státy  :

Vlajka Chuuk. Chuuk Kosrae Pohnpei Yap
Vlajka Kosrae.
Vlajka Pohnpei.
Vlajka Yap.

2008 Vlajka Nepálu Nepál 7 provincií  :

Provincie č. 1
Provincie č. 2
Bagmati
Gandaki Pradesh
Karnali Pradesh
Lumbini Pradesh
Sudurpashchim Pradesh

1963 Nigérie 36 států  :

Abia
Adamawa
Akwa Ibom
Anambra
Bauchi
Bayelsa
Benue
Borno
Cross River
Delta
Ebonyi
Edo
Ekiti
Enugu
Gomber
Imo
Jigawa
Kaduna
Kano
Katsina
Kebbi
Kogi
Kwara
Lagos
Nassarawa
Niger
Ogun
Ondo
Osun
Oyo
Plateau
Řeky
Sokoto
Taraba
Yobe
Zamfara

1 území  : Federální kapitálové území
1956 Pákistán 4 provincie  :

 Balúčistán Khyber Paštunsko Paňdžáb Sind
 
 
 

3 federální území  :

Azad Kašmír
Gilgit-Baltistan
Federální území Islámábádu

1994 Palau 16 států  :

Aimeliik
Airai
Angaur
Hatohobei
Kajangel
Koror
Melekeok
Ngaraard
Ngarchelong
Ngardmau
Ngaremlengui
Ngatpang
Ngchesar
Ngiwal
Peleliu
Sonsorol

1991 Rusko 22 republik  :

Adygea Republika Altaj Bashkortostan Buryatia Dagestan Ingushetia Kabardino-Balkaria Kalmykia Karachay-Cherkessia Karélie Komi Republic Mari Mordovie Sakha Severní Osetie-Alanie Tatarstan Tyva Udmurtia Chakaské Čečensko Čuvašská republika Krym



 
















9 Krais  :

Altai Krai Kamčatský kraj Khabarovsk Krai Krasnodar Krai Krasnojarsk Krai Perm Krai Primární Krai Stavropol Krai Transbaikalian Krai







46 oblastí  :

Amur Oblast Arkhangelsk Oblast Astrakhan Oblast Belgorod Oblast Bryansk Oblast Chelyabinsk Oblast Irkutsk Oblast Ivanovo Oblast Kaliningrad Oblast Kaluga Oblast Kemerovo Oblast Kirov Oblast Kostroma Oblast Oblast Kursk Leningrad Oblast Lipetsk Oblast Magadan Oblast Moscow Oblast Murmansk Oblast Nižnij Novgorod Oblast Novgorod Oblast Novosibirsk Oblast Omsk Oblast Orenburg Oblast Orel Oblast Penza Oblast Rostkov Oblast Rostkov Oblast Oblast Sachalinská oblast Samarská oblast Saratovská oblast Smolenská oblast Sverdlovská oblast Tambovská oblast Tomská oblast Tverská oblast Tula Oblast Tyumenská oblast Uljanovská oblast Vladimirská oblast Vastogradská oblast Vastoroslavská oblast Vastoroslavská oblast Vastogradská oblast Vlastogradská oblast Vastogradská oblast Vastogradská oblast Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastogradské oblasti Vastograd Iblast












































3 města federálního významu  :

Sevastopol Petrohrad Moskva

1 Autonomní oblast  :

Židovská autonomní oblast

4 autonomní okresy  :

 Chukotka Khantys-Mansis Nenetsia Yamalia
 
 
 

1983 Svatý Kryštof a Nevis 14 farností  :

Christ Church Nichola Town
Saint-Anne Sandy Point
Saint-George Basseterre
Saint-George Gingerland
Saint-James Windward
Saint-John Capisterre
Saint-John Figtree
Saint-Mary Cayon
Saint-Paul Capisterre
Saint-Paul Charlestown
Saint-Peter Basseterre
Saint-Thomas Lowland
Saint -Thomas Middle Island
Trinity Palmetto Point

2012 Somálsko 19 regionů  :

Awdal
Bakool
Banaadir
Bari
Bay
Galguduud
Gedo
Hiiraan
Jubbada Dhexe
Jižní Džuba
Mudug
Nugaal
Saaxil
Sanaag
Shabeellaha Dhexe
Shabeellaha Hoose
Sool
Togdheer
Woqooyi Galbeed

1956 Súdán 18 států  :

Al Jazirah
Al Qadarif
Darfur North
Darfur South
Darfur Central
West Darfur
Darfur Oriental
Kassala
Khartoum
Kordofan Western
Kordofan North
South Kordofan
Rudé moře
Nil
Bílý Nil
Modrý Nil
Severní
Sannar

2011 Jižní Súdán 10 států  :

Severní
Bahr el Ghazal Západní Bahr el Ghazal
Central
Equatoria Západní
Equatoria Eastern Equatoria
Jonglei Upper Nile
Lakes Warab Unit


1848 švýcarský 26 kantonů  :

Appenzell Ausserrhoden Appenzell Innerrhoden Aargau Basilej Země Basilej-město Bern Fribourg Ženeva Kanton Graubünden Jura Lucern Neuchâtel Obwalden Nidwalden St. Gallen Schaffhausen Schwyz Solothurn Ticino Thurgau Uri Valais Vaud Zug Curych
























1863 Venezuela 23 států  :

Stát Amazonas Stát Anzoátegui Stát Apure Stát Aragua Stát Barinas Stát Bolívar Stát Carabobo Stát Cojedes Stát Delta Amacuro Stát Falcón Stát Guárico Stát Lara Stát Mérida Stát Miranda Stát Monagas Stát Nueva Esparta Stát Portuguesa Stát Sucre Stát Táchira Stát Trujillo Stát La Guaira Stát Yaracuy Stát Zulia





















1 federální okres federálních
závislostí

Federální státy podle názvu

Chybějící federální státy

Poznámky a odkazy

  1. Brie 1874 .
  2. Kley 2014 , §  1 .
  3. Maulin 2003 , str.  33.
  4. Zacharia 1810 .
  5. Waitz 1862 .
  6. Nicolas Schmitt, „  Federalismus: křehčí a nezbytnější než kdy dříve. Některé úvahy ilustrované Švýcarskem a afrických zemí  “, tvorba L'Europe en , n o  363,2012( číst online , konzultováno 28. března 2021 ). Přes Cairn.info .
  7. Belgický monitor z 8. května 1995
  8. (Es) Secretaria de la Defensa Nacional, „  31 de enero de 1824, aprobación del Acta Constitutiva de la Nación.  » , On Gobierno de México (konzultováno 13. srpna 2020 )
  9. (Es) Víctor Chávez, „  DF no es el estado 32, aclaran legisladores  “ , na El Financiero Bloomberg ,22. ledna 2016(zpřístupněno 13. srpna 2020 )
  10. Původně to byla federace zrozená z Čínské říše Göktürk khaganate a Tibetské říše, v jejím čele stál čínský císař. Rozpadlo se to, když se Tibet a Turci stali nepřáteli Čínské říše.
  11. Socialistická federativní republika Jugoslávie byla oficiálně vyhlášena v roce 1963. Před tím byl Komunistický stát Jugoslávie nazýván Demokratická federace Jugoslávie v roce 1943 a poté Federální lidová republika Jugoslávie v roce 1946.
  12. Osamostatnila se v roce 1957. V roce 1963 se federace spojila s britskými koloniemi v Singapuru, na severním Borneu (přejmenované na Sabah) a Sarawak a vytvořila novou federaci nazvanou Malajsie (ve francouzštině se však název „Malajsie“ udržoval jako označení nová federace). Singapur se v roce 1965 oddělil od Malajsie a stal se nezávislou republikou. srov. Historie Malajsie .
  13. Tato federace byla návrhem, který nikdy neuzřel denní světlo. Záměrem bylo nahradit Britské impérium, ve kterém by všechny jeho kolonie a panství představoval jediný parlament pod císařskou korunou. Tato myšlenka předběhla svoji dobu a císařská federace ukazuje cestu pro vytvoření společenství národů .

Podívejte se také

Bibliografie

XIX th  century
  • [Brie 1874] (de) Siegfried Brie , Der Bundesstaat: eine historisch-dogmatische Untersuchung [„Spolková země: historicko-dogmatická studie“], t.  I st  : Geschichte der Lehre vom Bundesstaate ["History of theory of the federal state"] , Leipzig, W. Engelmann ,1874, 1 st  ed. , 1  obj. , VII -203- [1]  s. , in-8 o (21  cm ) ( OCLC  493139867 , upozornění BnF n o  FRBNF30161001 , SUDOC  106943111 , číst online ).
  • [Le Fur 1896] Louis Le Fur , federální stát a Konfederace států (komerční vydání doktorské disertační práce z práva, obhájeno v Paříži v1896), Paříž, Marchal a Billard, 1896, 1 st  ed. , 1  obj. , XVII -839  s. , in-8 o (24  cm ) ( OCLC  491221739 , upozornění BnF n o  FRBNF30775433 , SUDOC  122051718 , číst online ).
  • [Waitz 1862] (de) Georg Waitz , Grundzüge der Politik, nebst einzelnen Ausführungen , Kiel, E. Homann ,1862, 1 st  ed. , 1  obj. , VI -247  str. , V-8 o ( OCLC  492786274 , SUDOC  062789473 , číst on-line ) , 3 th  část. („  Von den Formen des Staates  “), kap.  2 , §  3 , s. 1  43-45.
  • [Zachariä 1804] (de) Karl S. Zachariä , „  Geist der neuesten deutschen Reichsverfassung  “ [„Duch poslední ústavy Německé říše “], Geschichte und Politik , sv.  1,1804, str.  34–66 ( číst online ).
  • [Zachariä 1810] (de) Karl S. Zachariä , Das Staatsrecht des Rheinischen Bundesstaates und das Rheinische Bundesrecht, erläutert in einer Reihe Abhandlungen [„Veřejné právo Konfederace Rýn a federální zákon Rýn“], Heidelberg, Mohr a Zimmer ,1810, 1  obj. , XII -289  s. , in-8 o ( OCLC  67052384 , číst online ).
XX th  -  XXI th  století

Související články

externí odkazy