Anatole (nový)

Anatol
Ilustrační obrázek k článku Anatole (nový)
původní vydání obálky
Autor Sophie gay
Země Francie
Druh Román
Editor Firmin Didot
Datum vydání 1815
Chronologie
Předchozí Léonie de Montbreuse Serenáda Následující

Anatole je třetí román od Sophie Nichault de la Valette , Dame Lottier pak Gay, publikoval anonymně v roce 1815 . Je to také ten, který měl největší úspěch, úspěch, který dal do módy křestní jméno Anatole. Děj se odehrává v pařížské vysoké společnosti Impéria.

souhrn

Eusèbe Girault de Saint-Fargeau napsala shrnutí v roce 1839: „… markýza Valentine de Saverny, mladá, bohatá a krásná, vdova po manželovi, který je příliš starý na to, aby byl věčně zmeškaný, opustí svůj gotický hrad a přijde si užít do Paříže s paní de Nangis, jeho švagrová, o výhodách svého postavení. Pro hezkou ženu není nic nepříjemnějšího, než jí přiblížit další hezkou ženu: Madame de Nangis to měla smutnou zkušenost; mladá, hezká, vtipná, plná milosti a talentu, brzy viděla, jak její přitažlivosti zatměly Valentýnské zájmy, a brzy na sebe nenechala dlouho čekat, jaké následky bude mít dojem, že tato nebezpečná kráska působila na srdce Chevalier Démerange v o které se nejvíc zajímala paní de Nangis. Rytíř, který byl přijat do valentínské společnosti, se do toho ve skutečnosti zamiloval, ale Valentine ani netušil jeho vášeň; všechny její myšlenky směřovaly na hezkého cizince, který ji jednoho večera zachránil před velkým nebezpečím, když byla téměř rozdrcena při opuštění opery.

Valentine spálila, aby poznala svého osvoboditele, a začala se bát, že všechna pátrání, která provedla, jsou k ničemu, když jí bylo oznámeno, že její osvoboditel se jmenuje Anatole; ale nic dalšího se už neřeklo, a dokonce mu bylo prohlášeno, že jeho zvědavost postihla tohoto mladého muže a že mu nedala o sobě vědět neporazitelná překážka. Lahůdka nařídila Valentinovi, aby zastavil veškeré dotazy; ale co to bylo za tajemství? o to ji to zajímalo o to častěji, že si byla jistá, že ho bude milovat. Nepřišel do jejího domu, ale sledoval ji všude; potkala ho na procházce, na představení a on se vždy umisťoval tak, aby dokázal, že je tu jen pro ni. Všechno, co mu hluboké inkognito, ve kterém byl zabalen, nezakazovalo, mu dokázal, že se o ni neustále stará. Nabídková řízení, příjemná překvapení, důmyslné dárky, Anatole nic nezanedbával; všechny tyto starosti byly ostře pociťovány, nikdy se dva milenci nezlepšili, aniž by si spolu promluvili; dokonce mezi nimi byly dokonce hádky a úpravy. Autor v této části práce vytvořil skutečnou cestu de organizováním incidentů tak, aby se člověk neunavil monotónností takové situace. Mezitím bouře zahučela po citlivé Valentýnské hlavě; Láska Chevaliera Démerange se jen zvýšila a bolest, kterou paní de Nangis cítila, tak narušila její rozum, že si na účet své švagrové dovolila zbabělé ohovárání. Valentine, který byl na nějakou dobu nucen opustit svět, se znovu objevil, jen aby se uprostřed kruhu padesáti lidí dozvěděl Anatolino tajemství. Tento fatální objev se jí dotkne tak bolestivě, že je ohromená a zasažená bleskem. Možná by znalost tohoto hrozného tajemství ochladila méně něžnou, méně odvážnou a méně rozumnou ženu; ale Valentýnská láska byla dost silná, aby odolávala všemu; provdala se za cizince. - Tak jaké bylo to velké tajemství? Vyzýváme čtenáře, aby to hledali v samotné knize, což jim, jak jsme si jisti, bude při čtení dělat největší potěšení. "

Rušič vztlaku

Valentine se vrátil do světa, a proto se dozví, že Anatole je hluchý. Učí se znakovou řeč s opatem meče, aby mu odhalila své city.

 

Postavy

Recepce

Analýza

"Anatole je příběh mladé ženy, která se z ticha (provincie) naučí dešifrovat světskou řeč, porozumět její falešné, zrádné a nebezpečné povaze, navázat láskyplný vztah založený pouze na neverbální komunikaci." v tomto tichu pro dva. "

Edice

Překlady:

Poznámky a odkazy

Poznámky

  1. „Uvádí se, že Napoleon, který po katastrofě ve Waterloo odjel do exilu, dal toto dílo baronovi Fainovi, jeho sekretáři, a řekl:„ Tady je kniha, jejíž zájem mě na okamžik zapomněl na všechny mé trápení. Mějte to na paměti. ".
  2. „Jeden z těchto románů, Anatole, byl, divné setkání!“ poslední kniha, kterou císař četl ve Francii. Bezesnou noc, která předcházela rozloučení ve Fontainebleau, zkrátil dílem madame Sophie Gayové a ráno řekl baronovi Fainovi: „Tady je kniha, která mě minulou noc rozptylovala.“ Takže mysl je někdy k něčemu dobrá, i když jen dát křídla špatným hodinám? Tuto kuriózní skutečnost dokládají dobové vzpomínky a objem, který je od té doby nádherně svázaný, zůstal v rukou barona Faina, který si jej pečlivě uchovává ve své knihovně jako památku. "
  3. Název německého překladu, který vyšel o 2 roky později než původní vydání, má přeložený název do francouzštiny „Anatole aneb Neznámý milenec“. Překlad je stejně anonymní jako dílo.

Reference

  1. od Sainte-Beuve , Causeries du Lundi , Garnier, svazek 6, strana 75 , 1852
  2. Henri Malo, Múza a jeho matka , strana 108
  3. Henri Malo, Múza a jeho matka , strana 107
  4. Félix Bourquelot, Současná francouzská literatura [1] , 1842-1857:
  5. Théophile Gautier, Současné portréty
  6. Mme de Genlis: Nepublikované monografie, svazek 5, strana 137 .
  7. Chantal Bertrand Jennings, Další zlo století: romantismus romanopisců, 1800–1846 , Sophie Gay: Anatole (1815), 2005, tiskne universitaire du mirail, poznámka 34 [2] .
  8. Brigitte Louichon, Kdy to má být , v Dire le Secret, texty shromážděné a prezentované Dominique Rabaté , 2000 [3]
  9. Henri Malo, Sláva vikomta de Launay. Delphine Gay de Girardin strana 321
  10. Francouzská literatura [4]

externí odkazy