Úsek 23 kanadské listiny práv a svobod je část listiny práv v ústavě Kanady , který zaručuje právo na vzdělání v menšinovém jazyce .
Jeho cílem je umožnit francouzsky mluvícím komunitám mimo Quebec a anglicky mluvícím komunitám v Quebecu získat základní a střední vzdělání v jejich jazyce.
Tato část je obzvláště pozoruhodná, protože někteří odborníci se domnívají, že část 23 byla „jedinou částí Charty, na které Pierre Trudeau opravdu záleželo “. „ .
Oddíl 23 odst. 1 písm. B) a dokonce i oddíl 23 jako celek se někdy běžně označují jako „kanadská doložka“.
Ustanovení § 23 odst. 1 písm. A) v Quebecu neplatí. Ve skutečnosti článek 59 ústavního zákona z roku 1982 brání použití pododdílu, pokud s tím vláda Quebeku nesouhlasí. Od vstupu charty v platnost vláda Quebeku nikdy nesouhlasila s uplatňováním této sekce.
Historicky vykládaly kanadské soudy toto ustanovení spíše restriktivně. Totéž platí o ostatních jazykových ustanoveních Kanadské charty. Myšlenka, kterou původně vytvořil soudce Nejvyššího soudu Jean Beetz ve věci Société des Acadiens v. Sdružení rodičů je, že práva stanovená v jazykových ustanoveních Kanadské charty by měla být vykládána méně velkoryse, protože jsou výsledkem kanadských politických dohod, na rozdíl od základních práv univerzálnější povahy, z nichž většina vyplývá z Paktu. Zákon o občanských a politických právech .
Quebec se mimo jiné obával, že by široký výklad ustanovení ve prospěch frankofonních menšin mimo Quebec mohl poškodit jeho snahu učinit z francouzštiny jediný jazyk ve veřejném prostoru Quebecu. Profesor Jean Leclair na základě knihy, kterou napsal právník Frédéric Bérard, to potvrzuje v otevřeném dopise deníku La Presse .
Vzhledem k tomu, že od rozhodnutí asociací rodičů l'école Rose-des-vents a Conseil scolaire francophone de la British Columbia v letech 2015 a 2020 měla sekce 23 tendenci přijímat stále širší výklad. Sloužil zejména k tomu, aby bylo nefunkční ustanovení zákona o státním sekularismu, který se vztahoval na rady škol v angličtině.
„23. (1) Občané Kanady:
a) jehož prvním jazykem, který se naučili a stále mu rozumí, je jazyk frankofonní nebo anglicky mluvící menšiny v provincii, ve které mají bydliště,
b) který získal základní vzdělání ve francouzštině nebo angličtině v Kanadě a který pobývá v provincii kde jazykem, ve kterém obdrželi tento pokyn, je jazyk francouzsky nebo anglicky mluvící menšiny provincie,
mají v obou případech právo na vzdělání svých dětí v tomto jazyce na primární a sekundární úrovni.
(2) Kanadští občané, jejichž dítě dostalo nebo přijímá instruktáž na základní nebo sekundární úrovni, v angličtině nebo francouzštině v Kanadě, mají právo na vzdělání všech svých dětí na základní a sekundární úrovni v jazyce tohoto jazyka návod.
(3) Právo uznané kanadským občanům podle odstavců 1 a 2 na vzdělání jejich dětí na základní a sekundární úrovni v jazyce francouzsky nebo anglicky mluvící menšiny provincie:
a) vykonává se kdekoli v provincii, kde počet dětí občanů, kteří mají toto právo, je dostatečný k tomu, aby bylo možné z veřejných prostředků zajistit výuku v jazyce menšiny;
b) zahrnuje, pokud to počet těchto dětí odůvodňuje, právo na jejich vzdělání ve vzdělávacích zařízeních v menšinovém jazyce financovaných z veřejných prostředků. "
- Oddíl 23 Kanadské listiny práv a svobod