Rodina Craiovescu ( rumunsky : Craiovești), později Brâncoveanu nebo Brancovan ( rumunsky : Brâncovenești). Je to rodina boyars z Oltenia , která hraje důležitou roli v historii Valašska na konci XV th století až do počátku XVIII -tého století .
Tato rodina z Oltenia vnucuje svou moc Craiově , proto její jméno.
První člen rodiny Craiovescu boyarů, jehož jméno je známé, je Neagoe mare ban de Craiova a ban de Turnu-Severin je comis ( soudce dvora ) v letech 1463/1465, který žil u soudu Basarab IV Țepeluș cel Tânăr . Byl otcem čtyř syna, který obsadil významné pozice v Valašsku během panování mnoho princů, kteří uspěli na konci XV -tého století a počátku XVI th století a arbitrèrent konflikty mezi uchazeči Danesti a jejich bratranci Draculea rodinu
Jeden z Negaoeových synů, Pîrvu I er mare Vornic od 1482 do 1512 (†3. června 1512) je oficiálním otcem prince Neagoe Basaraba V., který tvrdil, že je nemanželským synem Basaraba IV Țepeluș cel Tânăr .
Master of Oltenia, že Craiovescu boyars udržovat přímé vztahy s pohovkami a podílet se na náboženských základech na par s knížaty Valašska . Podílejí se přímo na vzestupu nebo pádu několika knížat a dokonce se v roce 1539 pokoušejí uzurpovat moc srbskou klisnou Ban Izvorari Ban popravenou v Konstantinopoli v roce 1543 .
V XVII th století čtyři členové rodiny craioveşti: Radu Serban , Constantin I er Serban Basarab , Matei Basarab a Constantin Brancoveanu nakonec přístup k Valašský trůn tím, že prohlásí „Basaraba.“
Poslední člen rodiny Grigore Brâncoveanu, který zemřel v roce 1833 , adoptoval v roce 1820 princeznu Zoé Mavrocordato (1805-1882), budoucí manželku prince George III Bibesca , jehož děti přijaly titul a jméno v podobě Brancovanu.