Datováno | od 12. dubna do11. srpna 1712 |
---|---|
Umístění |
Švýcarská konfederace kantonů XIII |
Výsledek |
Vítězství protestantského míru v Aarau (11. srpna 1712) Badenská smlouva (16. června 1718) |
Protestanti Curych Bern rebelové z Toggenburg Neuchâtel Ženeva |
Katolíci St. Gallen Lucerne Uri Schwyz Unterwald Zug Česká republika. Sedm Dizens Freie Ämter |
Válka Toggenburg
Toggenburg válka , také známý jako druhý Villmergen války nebo švýcarské občanské války v roce 1712 , byl švýcarský občanská válka v tehdejší Svaz XIII kantonů ,12. dubna na 11. srpna 1712. Katolické „vnitřní kantony“ a císařské opatství v St. Gallenu se postavily proti protestantským kantonům v Bernu a Curychu i opatským poddaným v Toggenburgu. Konflikt byl jak náboženskou válkou, tak válkou o nadvládu v Konfederaci a lidovým povstáním. Válka skončila protestantským vítězstvím a převrátila rovnováhu politické moci v Konfederaci.
Válku vyvolal konflikt mezi knížetem opatem ze St. Gallenu Leodegarem Bürgisserem a jeho protestantskými poddanými v kraji Toggenburg , který od roku 1460 patřil císařskému opatství St. Gallen, ale současně byl spojen s kantony Glarus a Schwyz od Landrechta od roku 1436.
Pět kantonů vyjednalo 3. června a 18. července 1712Curych, Bern, Lucern a Uri podepsali smlouvu v Aarau. Rozhodli se, že pět kantonů ztratí svůj podíl v kraji Baden a v části Freie Ämter.
Druhá nejkrvavější fáze války byla spuštěna kantony Schwyz, Zug a Unterwalden, které poté, co byly ovlivněny papežským nunciem, odmítly Aarauskou smlouvu.
Mír Aarau je podepsána dne11. srpna 1712následovaný Badenskou smlouvou v roce 1718.