Hybrid Broadcast Broadband TV (HbbTV) je průmyslovým standardem i iniciativou na podporu harmonizace televizního vysílání a přístupu na internet při poskytování programu konečnému spotřebiteli prostřednictvím připojených televizorů a televizních přijímačů.
HbbTV se zrodila sloučením dvou projektů v roceÚnor 2009francouzský projekt H4TV a německý projekt německý HTML profil .
Členy konsorcia HbbTV jsou:
Oficiální seznam společností podporujících HbbTV je k dispozici na webových stránkách HbbTV .
Specifikace byly schváleny dne 1 st 07. 2010 pod referencí ETSI TS 102796.
Verze 1.1.1 tohoto evropského standardu byla vyhlášena ETSI v roce 2010. Nyní je implementována ve všech televizích připojitelných k internetu od roku 2011. Je spravována v rámci HbbTV Industrial Consortium se sídlem v Ženevě (UER).
Verze 1.2.1 (dříve známá jako HbbTV 1.5) tohoto standardu byla vyhlášena ETSI v Listopad 2012.
Verze 2.0 tohoto standardu byla vyhlášena ETSI v Listopad 2015.
Verze 2.0.2 tohoto standardu (která zahrnuje zejména služby UHD a NGA) byla vyhlášena ETSI v Září 2018.
Kromě toho HbbTv publikuje „Nezávislé specifikace“, které doplňují „základní“ specifikaci tím, že jsou s ní zcela v souladu, ale nejsou její součástí; to je případ „OpApp“ a „ADB“ (Application Discovery over Broadband).
HbbTV umožňuje televizním kanálům publikovat vedle jejich televizních programů další obsah. Jeho hlavní výhodou je neutrální vysílání interaktivních služeb s ohledem na značku televizního přijímače, který tento standard zahrnuje.
Jsou možné dva režimy:
Nebo přímo ( tzv.: Režim vysílání ) s vysílaným signálem (TNT, kabel, satelit), takže bez nutnosti připojení přijímače k internetu. Televizní přijímač tedy přijímá aplikaci, která je stažena současně s televizním programem, který je sledován. Obvykle je tato aplikace divákovi signalizována oznámením, které se objeví na televizní obrazovce a vyzve je, aby pro přístup k ní stiskli červené tlačítko na dálkovém ovladači.
Je tak možné mnoho služeb, například distribuce informačních časopisů, kontextových listů k programu, upozornění všeho druhu ...
Druhým režimem je připojení přijímače k internetu ( tzv. Širokopásmový režim ). Kanály pak mohou své služby dále obohatit o online obsah, který publikují. Kromě televizních programů tak může veřejnost přistupovat například k aplikacím spojeným s televizními programy, EPG, časopisům, VOD, dobíjecí televizi, obohaceným programům, živým hlasováním, integraci sociálních sítí do televizních programů atd.
HbbTV využívá otevřené technologie jako HTML, CSS, JavaScript, H264 ... Jedná se o technologie dobře známé webovým vývojářům, což usnadňuje vývoj služeb a aplikací.
Následující země rozšiřují nebo zahajují své první testy s touto normou:
Ostatní země vyjádřily zájem o tento evropský standard:
Ve Francii od začátku listopadu 2011, kanály France 2, France 3, France 4, France 5, France ô (služby od té doby zastaveny), ARTE, NRJ 12 oficiálně otevřely své služby HbbTV, následované M6, TF1 a poté i> Télé. Značka TNT 2.0 měla být od roku 2012 používána k zahájení televizních služeb na francouzské TNT podle standardu HbbTV doplněného o technické specifikace profesionální organizace HD Forum France. Tyto služby byly zaměřeny hlavně na ochranu určitého širokopásmového streamovaného obsahu chráněného mechanismem DRM (Microsoft a / nebo Marlin). Původní plány na zavedení loga a na dohody o používání značky byly následně zrušeny.
Je třeba poznamenat, že výrobci také nabízejí v těchto takzvaných hybridních přijímačích vedle HbbTV své vlastní služby nebo služby svých partnerů, se kterými uzavírali obchodní dohody, a to buď pomocí technologie podobné HbbTV (CE-HTML) nebo jiného zcela vlastněné výrobcem. Služby, které tito výrobci nabízejí, se zaměřují například na integraci kanálů, identických nebo odlišných od služeb HbbTV, nebo služeb publikovaných webovými přehrávači nebo aplikačními vývojáři v „obchodech“ určitých výrobců. Aplikace přítomné na těchto portálech nejsou na rozdíl od HbbTV signalizovány a přenášeny v rámci televizních programů a nejsou kompatibilní mezi různými značkami televizních přijímačů, což vyžaduje, aby je jejich vývojáři v případě potřeby přizpůsobili podle značky.