Tvorba | 1978 |
---|---|
Organizátor | Organización Deportiva Suramericana (ODESUR) |
Periodicita | 4 roky |
Národy | 15 |
Účastníci | asi 3700 |
Stav účastníků |
profesionální poloprofesionální amatér |
Oficiální webové stránky | Oficiální stránky jihoamerických her |
Držitel titulu | Kolumbie |
---|---|
Nejlepší národ | Argentina |
Tyto Jihoameričané hry jsou multi-sportovní soutěže , kterou pořádá jednou za čtyři roky, ve kterém atleti z svazů s firmou ODESUR zúčastnit. Sdružují Jihoameričany, ale také sportovce ze Střední Ameriky a Karibiku. Jednou z charakteristik těchto her je, že kombinují olympijské disciplíny, jako je atletika a plavání, a disciplíny, které nejsou součástí olympijského programu, jako je bowling a karate. První vydání se konalo vListopadu 1978v La Paz .
V polovině 70. let se prosadila myšlenka vytvoření konkurence spojující země Jižní Ameriky . Tato soutěž by byla nižší úrovní olympiády. Začalo by to jihoamerickými hrami. Následující rok se budou konat panamerické hry, poté olympiáda skončí (v apoteóze) olympijskými hrami . Na popud tehdejšího prezidenta Argentinského národního olympijského výboru , Pabla Cagnasso , byla zahájena jednání s různými olympijskými výbory v regionu. Ty vedou k vytvoření jihoamerického sportovní organizace ( španělsky : Organización Deportiva Suramericana nebo ODESUR ), přičemž27. března 1975.
Bez podpory vojenské junty zřízené v jejich zemi musí být úsilí argentinského výboru předáváno prezidentem bolivijského výboru panem José Gamarrou Zorrillou, aby uspěl. První kongres ODESUR se koná v La Paz pod záštitou Panamerické sportovní organizace ( španělsky : Organización Deportiva Panamericana nebo ODEPA ), dne26. března 1976za přítomnosti argentinských, bolivijských, chilských, paraguayských a peruánských olympijských výborů. V říjnu následujícího roku, během VIII th Games Bolívarovské , která se konala druhá konference, které přijaly zákony a předpisy ODESUR. Rovněž bylo rozhodnuto, že Bolívie bude co nejdříve hostit první hry Southern Cross ( španělsky : Juegos Cruz del Sur ).
Ale je to, pouze, během třetího kongresu, který se koná 10. a 11. června 1978, v Santiagu de Chile , že jsou zaznamenány první hry nové organizace. Jsou stanovena pravidla organizačního výboru a kalendář akce. Hry se budou konat v listopadu téhož roku za účasti osmi zemí. Současně je pan José Gamarra Zorrilla jmenován prezidentem Organizaceón Deportiva Suramericana .
Dnes je součástí ODESURu patnáct olympijských výborů.
The 7. května 2007Během XX th obyčejný ODESUR kongresu, v touze ke standardizaci, bylo rozhodnuto, že napříště oficiální název bude vypadat následovně: číslice odpovídající edici her, v římských číslicích, následovaný titulem Juegos Suramericanos , pak název hostitelské město a rok. Pro hry v roce 2010 je tedy oficiální název IX Juegos Suramericanos Medellín 2010 .
Protože před tímto datem byly hry pojmenovány různými způsoby. Nejprve to byl Juegos Cruz del Sur (Southern Cross Games), který se konal během prvních dvou vydání. Od roku 1986 do roku 2006 byl používán název Juegos Sudamericanos (s výjimkou 1994 a V Juegos Suramericanos Valencia '94 ).
Kromě toho existuje jazykový rozdíl mezi zeměmi regionu, tisk může událost nazvat buď Juegos Sudamericanos (například v Argentině, Peru) nebo Juegos Suramericanos (v Kolumbii nebo Chile).
Stejně jako u olympijského ohně bylo rozhodnuto na třetím kongresu vČerven 1978„že jihoamerický plamen opustí Tiahuanaco na břehu jezera Titicaca , aby se dostal do každého hostitelského města her. Plamen se zapaluje v historických ruinách archeologického naleziště Cité du Soleil během slavnosti předků a dosáhne divadla her přenášeného množstvím sportovců. Hoří po celé období soutěže.
Rok | Úpravy | Oficiální jméno | Hostující město | Země | Termíny | Sportovci | Národy | Sportovní | Nejuznávanější národ |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1978 | Já sv |
I Juegos deportivos Cruz del Sur |
La Paz | Bolívie | 3 - 12. listopadu | 480 | 8 | 16 | Argentina |
1982 | II e |
II Juegos deportivos Cruz del Sur |
Rosario | Argentina | 26. listopadu - 5. prosince | 961 | 10 | 19 | Argentina |
1986 | III e |
III Juegos deportivos Sudamericanos |
Santiago | Chile | 28. listopadu - 8. prosince | 969 | 10 | 17 | Argentina |
1990 | IV e |
IV Juegos deportivos Sudamericanos |
Lima | Peru | 1. st -10. prosince | 1070 | 10 | 16 | Argentina |
1994 | V e | V Juegos Suramericanos | Valencie | Venezuela | 19 - 28. listopadu | 1599 | 14 | 19 | Argentina |
1998 | VI e |
VI Juegos deportivos Sudamericanos |
Cuenca | Ekvádor | 21 - 31. října | 1525 | 14 | 24 | Argentina |
2002 | VII th | VII Jogos Sul-Americanos |
Rio de Janeiro , São Paulo , Curitiba , Belém |
Brazílie | 1. st -11. srpna | 2069 | 13 | 24 | Brazílie |
2006 | VIII th |
VIII Juegos deportivos Sudamericanos |
Buenos Aires | Argentina | 9 - 19. listopadu | 2938 | 15 | 28 | Argentina |
2010 | IX th | IX Juegos Suramericanos | Medellin | Kolumbie | 19 - 30. března | 3 751 | 15 | 31 | Kolumbie |
2014 | X e | X Juegos Suramericanos | Santiago | Chile | 7 - 18. března | 3 499 | 14 | 33 | Brazílie |
2018 | XI th | XI Juegos Suramericanos | Cochabamba | Bolívie | 26. května - 10. června | 4010 | 14 | Kolumbie | |
2022 | XII th | XII Juegos Suramericanos | Asuncion | Paraguay |
Od roku 2014 se jihoamerické paralympijské hry pořádají několik dní po ukončení jihoamerických her ve stejném městě.
Rok | Úpravy | Hostující město | Země | Termíny |
---|---|---|---|---|
2013 | Já sv | Lima | Peru | 20 - 29. září |
2017 | II e | Santiago | Chile | březen |
Rok | Úpravy | Hostující město | Země | Termíny |
---|---|---|---|---|
2009 | Já sv | Punta del Este , Montevideo | Uruguay | 3 - 13. prosince |
2011 | II e | Manta | Ekvádor | 2 - 12. prosince |
2014 | III e | Vargas | Venezuela | 14 - 24. května |
2019 | IV e | Rosario | Argentina | 14 - 23. března |
Osm národů se účastnilo prvních her v roce 1978 . Venezuela a Kolumbie se k nim připojili pro druhé vydání . V roce 1990 , Surinam se připojil k akci, ale Colombia je nepřítomný (z důvodu jeho účasti, ve stejný den, v XVI ročník Střední Ameriky a karibské oblasti her v Mexico City ). Počet delegací je tedy stále deset.
Pro páté vydání vznikají tři nové země, Nizozemské Antily, Aruba a Panama. V souvislosti s návratem Kolumbie je ve Valencii přítomno čtrnáct národů . V letech 1998 a 2002 zběhnutí Nizozemských Antil a poté Kolumbie (které bojkotovaly vydání z roku 2002, protože se ho neúčastnily) stabilizovalo počet zúčastněných národů na čtrnáct, navzdory příchodu Guyany jako patnáctého člena.
Až osmého ročníku se her zúčastnilo patnáct výběrů.
Delegace | 1978 | 1982 | 1986 | 1990 | 1994 | 1998 | 2002 | 2006 | 2010 | 2014 | 2018 | 2022 | Účast |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nizozemské Antily | - | - | - | - | X | ✗ | X | X | X | - | - | - | 4 |
Argentina | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 11 |
Aruba | - | - | - | - | X | X | X | X | X | X | X | - | 7 |
Bolívie | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 11 |
Brazílie | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 11 |
Chile | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 11 |
Kolumbie | - | X | X | ✗ | X | X | ✗ | X | X | X | X | - | 8 |
Ekvádor | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 11 |
Guyana | - | - | - | - | - | X | X | X | X | X | X | - | 6 |
Panama | - | - | - | - | X | X | X | X | X | X | X | - | 7 |
Paraguay | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 11 |
Peru | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 11 |
Surinam | - | - | - | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 8 |
Uruguay | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 11 |
Venezuela | - | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | - | 10 |
Celkový | 8 | 10 | 10 | 10 | 14 | 14 | 14 | 15 | 15 | 14 | 14 | - |
Vedoucím tohoto žebříčku je argentinská delegace, která skončila první v prvních šesti vydáních her a v roce 2006.
S 372 medailemi drží Kolumbie rekord v počtu medailí získaných v jediném vydání od posledních domácích her. Překonává precedens z roku 2002, kdy Brazílie využila hostování her, a stala se prvním národem, který překročil 300 medailí s 333 cenami.
Se 148 tituly vyhranými v roce 2002 mají Brazilci rekord v počtu zlatých medailí, které získali v jediném vydání.
Hodnost | Národ | Zlato | stříbrný | Bronz | Celkový |
---|---|---|---|---|---|
1 | Argentina | 796 | 644 | 604 | 2044 |
2 | Brazílie | 540 | 475 | 416 | 1431 |
3 | Venezuela | 443 | 370 | 381 | 1194 |
4 | Kolumbie | 356 | 300 | 270 | 926 |
5 | Chile | 289 | 369 | 426 | 1084 |
6 | Peru | 159 | 229 | 304 | 692 |
7 | Ekvádor | 149 | 205 | 284 | 638 |
8 | Uruguay | 60 | 101 | 124 | 285 |
9 | Bolívie | 31 | 69 | 137 | 237 |
10 | Paraguay | 10 | 29 | 45 | 84 |
11 | Panama | 7 | 11 | 16 | 34 |
12 | Nizozemské Antily | 7 | 7 | 17 | 31 |
13 | Surinam | 6 | 3 | 7 | 16 |
14 | Guyana | 2 | 3 | 9 | 14 |
15 | Aruba | 0 | 3 | 9 | 12 |
CELKOVÝ | 2855 | 2818 | 3049 | 8722 |