The Red Inn | ||||||||
Vydání | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Autor | Honoré de Balzac | |||||||
Jazyk | francouzština | |||||||
Uvolnění |
Francie , 1831 , v La Revue de Paris |
|||||||
Sbírka | Filozofické studie komedie člověka | |||||||
Spiknutí | ||||||||
Druh | Studium chování, detektivka | |||||||
Fiktivní místa | Paříž , Andernach | |||||||
Postavy | Vypravěč Hermann, německý bankéř Prosper Magnan Jean-Frédéric Taillefer , finančník Victorine Taillefer, jeho dcera |
|||||||
Předchozí / následující novinky | ||||||||
| ||||||||
L'Auberge rouge je povídka od Honoré de Balzac , publikoval v roce 1831 v Revue de Paris , vyjme stejný rok Objem Gosselin v Tales New filozofických , pak zahrnuty do filozofických studií o lidská komedie .
Podle studie, kterou se této zprávě věnuje filozof Alain , a podle analýzy Anne-Marie Meiningerové:
" L'Auberge rouge je jen očividně policejní žánr s odhalením vražd, falešných obvinění, justičního omylu a zločince." Ve skutečnosti je dílo skutečně „filosofické“, jak to Balzac chtěl, když bylo psáno v roce 1831, a dobře na svém místě, kde jej umístil do La Comédie humaine . "
Text, který vyšel ve stejném roce jako La Peau de chagrin , představuje rozhodující bod obratu v Balzacově literární kariéře a dává jeho autorovi skutečnou auru velkého spisovatele, schopného sublimovat všechny žánry, vtisknout osobní kontakt s fantastickým . Úspěch byl takový, že sláva Honoré de Balzac získala značné proporce mezi velkými mozky: mimo jiné Georgem Sandem , Charlesem Philiponem .
Ale také vzbudil žárlivost „malých“ dopisovatelů, kteří se nejdříve neuvěřitelně podivně vysmívali „falešnému šlechtici“. Charles Rabou ho nechal varovat, že Jules Janin , mocný kritik, chce zastavit tento náhlý a urážlivý vzestup spisovatele Balzaca: „Pracoval tímto směrem na debatách a my vás tam srdečně nenávidíme.“ Je to druh vzpoury. Dobrý. Musíme zavřít řady ... “ Zlovolnost se skutečně pokusila zablokovat cestu k úspěchu tím, že jeho částici použil jako výsměch. Balzac udělal chybu, když podepsal Les Chouans „Honoré Balzac“ a přidal pouze „de“ pro své filozofické práce, které vydávaly hodně hluku.
Společnost L'Auberge rouge nicméně odhaluje zcela inovativní techniku psaní, kdy jsou kladeny i vyhýbány otázky, kde se společnost objevuje ve všech svých „účincích“ a jejíž příčiny budou zjištěny filozofickými studiemi . Proto je práce důležitá.
Německý bankéř Hermann, procházející Paříží, večeří ve společnosti vyšší společnosti. Na konci jídla vypráví podivný příběh, který slyšel během svého uvěznění v Andernachu , během napoleonských válek , kde byl Francouzi zatčen jako odstřelovač.
Jde o zločin spáchaný v roce 1799. Dva vojenští chirurgové přenocují v hostinci a sdílejí svůj pokoj s průmyslníkem, který uprchl z nepřátelství a který během jídla připouští, že má na sobě značnou částku ve zlatě. diamanty. Jeden ze dvou chirurgů, Prosper Magnan, na kterého toto zjevení velmi zapůsobilo, nemůže usnout a představuje si, jak by pro něj byla smrt průmyslníka snadná a plodná. Když nakonec usne, probudí ho rozruch: průmyslník byl skutečně zavražděn, navíc chirurgickým nástrojem ...
Prosper Magnan je nevinný, ale je zatčen, usvědčen a zastřelen.
Zatímco německý bankéř Hermann rozvíjí svůj příběh, vypravěč L'Auberge rouge ho poslouchá. Sedí však před jiným hostem, kterého během Hermannova příběhu vidí postupně rozkládat: je skutečným zabijákem, který je bez jeho vědomí u stejného stolu jako on. Tento muž, Jean-Frédéric Taillefer (dozvídáme se to později), je otcem Victorine Taillefer, která bude nalezena v Le Père Goriot .
Poté, co se Jean-Frédéric Taillefer stal bohatým finančníkem a byl vyznamenán vyznamenáním, se postupem času postupně zhroutil. Jeho bohatství kvůli tomuto zločinu nezabránilo bolestivým vzpomínkám (ale není to lítost, to je pravda) a Taillefer je chycen nervovou krizí, na kterou brzy poté zemře.
Balzacianský vypravěč okamžitě uhádl pravdu. Je zamilovaný do Victorine Tailleferové a má zábrany oženit se s dědičkou, jejíž majetek je celý pokrytý krví. Požádá své přátele o radu a většina si myslí, že by si ji neměl vzít. Kniha končí bez odpovědi.
Tento text je prostřednictvím filmových adaptací často zaměňován s Auberge de Peyrebeille v Ardèche , který byl dějištěm kriminálního případu se silným mediálním pokrytím a který také nese název L'Auberge rouge . Balzacův román nemá s touto novinkou nic společného.
V zájmu zachování zmatku vydalo vydání Gallimard v roce 2007 dotisk románu dříve publikovaného ve sbírce „ Folio 2 € “ v roce 2004 tím, že se uchýlilo k obálce nového tisku, který si zachoval ISBN vydání z roku 2004 k reprodukci plakátu k filmu L'Auberge rouge z roku 2007, jehož předmět nemá kromě názvu nic společného s Balzacovým krátkým románem.