Prezident Estonské republiky

Prezident Estonské republiky
(ekk) Eesti Vabariigi Předseda
Ilustrační obrázek stálého prezidenta Estonské republiky
Vlajka prezidenta Estonska .
Ilustrační obrázek stálého prezidenta Estonské republiky
Současná držitelka
Kersti Kaljulaid
od roku October 10 , je 2016
Tvorba April otevřená 24 , 1938
Ředitel školy Parlament Estonska
Trvání mandátu 5 let, obnovitelné jednou.
První držitel Konstantin Päts
Oficiální bydliště Palác prezidenta Estonské republiky
webová stránka http://www.president.ee/en/

Prezident Estonské republiky ( Estonian  : Eesti Vabariigi prezidenta ) je hlava státu na Estonské republiky , jehož politické a institucionální kompetence se řídí kapitolou V ústavy Estonska .

Estonsko je parlamentní republika , a proto má prezident republiky především zastupitelskou funkci a nemá žádnou významnou výkonnou moc. Během svého mandátu musí pozastavit své členství v jakékoli politické straně. Všechny politické funkce vykonávané prezidentem republiky končí jeho nástupem do funkce. Cílem těchto opatření je zaručit nestrannost funkce.

Prezidentské volby

Nezávislost funkce

Podle článku 84 Ústavy „„ jeho nástupem do funkce končí mandát a povinnosti prezidenta republiky ve všech ostatních funkcích, ve kterých byl zvolen nebo jmenován, a jeho členství v politických stranách je pozastaveno. trvání jeho mandátu “.

Podmínka žádosti

Chcete-li být kandidátem, musíte být původem estonským občanem, minimálně 40 let, a mít podporu jedné pětiny členů Národního shromáždění .

Volební proces

Prezident republiky je volen Riigikogu na pětileté funkční období. Aby byl kandidát zvolen, musí získat dvě třetiny hlasů. Pokud není zvolen žádný kandidát, je následující den organizováno druhé kolo. Pokud opět žádný kandidát nezíská požadovanou většinu, uspořádá se třetí kolo mezi dvěma kandidáty s největším počtem hlasů. Aby byl kandidát zvolen, musí znovu získat dvě třetiny hlasů.

Pokud Riigikogu po třech kolech hlasování nedosáhne dvoutřetinové většiny, je svolána volební vysoká škola , která zvolí prezidenta. Tato volební vysoká škola složená ze všech členů parlamentu a volených zástupců všech měst v Estonsku volí prezidenta výběrem ze dvou kandidátů, kteří získali nejvíce hlasů.

Prezident republiky nemůže být zvolen na více než dvě po sobě jdoucí období. Současnou prezidentku republiky Kersti Kaljulaidovou zvolila volební vysoká škola v roce 2016.

Složení přísahy

V souladu s článkem 81 Ústavy musí prezident republiky složit před parlamentem následující přísahu:

"Astudes Vabariigi Presidendi ametisse, annan mina, [jméno a příjmení] , pühaliku tõotuse kaitsta vankumata Eesti Vabariigi põhiseadust ja seadusi, õiglaselt ja erapooletult kasutada minule antud võimu ning täiita kaitsta vankumata "

-  Článek 81 ústavy

"Při nástupu do funkce prezidenta republiky [jméno a příjmení] slavnostně přísahám , že budu bez obav hájit ústavu a zákony Estonské republiky, že budu moci, která mi byla svěřena, vykonávat spravedlivě a nestranně a plnit svou povinnost věrně se všemi svými schopnostmi a podle svého nejlepšího porozumění pro dobro estonského lidu a Estonské republiky. "

-  Článek 81 ústavy

Dějiny

Pravomoci prezidenta republiky

Podle ústavy má prezident republiky tyto pravomoci:

Diplomatická kompetence

Prezident republiky zastupuje Estonsko v mezinárodních vztazích, které zahrnují ratifikaci smluv dříve schválených vládou . Výjimečně může předseda zastupovat Estonsko v Evropské radě místo estonského předsedy vlády .

Jmenuje diplomatické zástupce Estonska a přijímá pověřovací listiny diplomatických zástupců akreditovaných v Estonsku.

Organizace voleb

Prezident republiky stanoví datum řádných voleb do parlamentu a mimořádných voleb podle článků 89, 97, 105 a 119 ústavy.

Mimořádné volby lze vyhlásit ve čtyřech situacích: pokud Shromáždění nepřijme roční zákon o státních financích, pokud nezíská lidový souhlas v referendu, pokud neprojde, nezvolí předsedu vlády , nebo pokud schválí návrh nedůvěry vůči vládě a vláda na oplátku žádá prezidenta republiky, aby vyhlásil mimořádné volby (které mohou v tomto případě odmítnout).

Vyhlašování účtů

Prezident republiky může odmítnout vyhlášení zákona do 14 dnů od jeho obdržení (nejčastěji proto, že zákon je považován za odporující ústavě). V takovém případě je návrh zákona zaslán zpět do Národního shromáždění s důvodem rozhodnutí o odmítnutí. Parlament pak může rozhodnout o změně zákona v souladu s poznámkami prezidenta republiky, o zrušení zákona nebo o opětovném hlasování beze změny podruhé. V druhém případě je prezident povinen zákon vyhlásit nebo, pokud to považuje za protiústavní, požádat Nejvyšší soud (Riigikohus) o ověření jeho ústavnosti. Pokud se Nejvyšší soud domnívá, že zákon není protiústavní, je prezident republiky povinen jej podepsat.

Revize ústavy

Toto právo bylo použito pouze dvakrát. Prezident Lennart Meri navrhl zavést přímou volbu prezidenta republiky a na konci svého funkčního období vytvořit Ústavní soud. Tento návrh nenašel podporu v parlamentu. Toomas Hendrik Ilves navrhl odstranit z ústavy odkaz na tituly „velitel“ a „hlavní velitel obranných sil“, aby je mohl jmenovat vláda, a nikoli Národní shromáždění. Tyto dva pozměňovací návrhy schválené shromážděním dne13. dubna 2011, vstoupilo v platnost dne 22. července Následující.

Postupní prezidenti republiky

Poznámky

  1. Nejméně jeden zástupce za obec, ale ne více než 10 zástupců, v závislosti na počtu obyvatel obce s volebním právem.

Zdroje

Reference

  1. článek 79 ústavy
  2. čl. 78 odst. 1 ústavy
  3. Čl. 78 odst. 2 ústavy
  4. článku 78 (3) Ústavy
  5. Čl. 78 odst. 4 ústavy
  6. Čl. 78 odst. 5 ústavy
  7. čl. 78 odst. 6 ústavy
  8. článku 78 (7) Ústavy
  9. Čl. 78 odst. 8 ústavy
  10. Čl. 78 odst. 9 ústavy
  11. Čl. 78 odst. 11 ústavy
  12. Čl. 78 odst. 12 ústavy
  13. Čl. 78 odst. 13 ústavy
  14. Čl. 78 odst. 15 ústavy
  15. Čl. 78 odst. 16 ústavy
  16. Čl. 78 odst. 17 ústavy
  17. Čl. 78 odst. 18 ústavy
  18. Čl. 78 odst. 19 ústavy
  19. Čl. 78 odst. 20 ústavy

Bibliografie

Doplňky

Související články

externí odkazy