Když se Ulysses vrací do Terstu

Když se Ulysses vrací do Terstu
Ilustrační obrázek článku Když se Ulysses vrací do Terstu
Kras na Duino
Autor Boris Pahor
Země Slovinsko / Itálie
Předmluva Evgen Bavcar
Druh Román
Originální verze
Jazyk slovinský
Titul Mesto v zalivu
Editor Primorska založba Lipa
Místo vydání Koper , Jugoslávie
Datum vydání 1955
francouzská verze
Překladatel Přísahám Kozamernik
Editor Pierre-Guillaume de Roux
Datum vydání 19. dubna 2013
Počet stran 329
ISBN 978-2-36371-057-4

Když se Ulysses vrací do Terstu (původní název ve slovinštině  : Město v zalivu znamená „město v zálivu“) je slovinský román slovinsko-italského spisovatele Borise Pahora původně vydaný v roce 1955 a ve francouzštině v19. dubna 2013publikoval Pierre-Guillaume de Roux .

Historie románu

Tento román, který po druhé světové válce napsal spisovatel Boris Pahor - Triestin patřící do slovinské komunity města - má své prameny v historii slovinské menšiny v období Salónské republiky, která viděla italské fašisty a Němce , pokoušející se o násilné začlenění demobilizovaných Slovinců do bojových jednotek po letech vnucené italizace a popírání jejich identity, což vedlo k útěku mladých mužů do Makistů s cílem vyvinout odpor, který je zároveň namířen proti Němcům a také proti Italům. Boris Pahor, který také sledoval cestu odporu , byl zajat a poslán do různých koncentračních táborů.

Román, který byl dokončen v roce 1951, byl původně vydán v roce 1955 vydavatelem ve městě Koper , v převážně slovinské části Svobodného území Terst , spravovaného Jugoslávií . Byl přeložen až v roce 2000 do zahraničí, nejprve do němčiny, poté teprve v roce 2013 do francouzštiny kvůli rostoucí proslulosti jeho autora, kterému se blíží sté narozeniny. Při této příležitosti předchází francouzský překlad knihy, kterou připravil Pierre-Guillaume de Roux , francouzsko-slovinský fotograf Evgen Bavcar .

souhrn

Rudi Leban, mladý Triestin student práv patřící do slovinské komunity - demobilizován z italské armády v Bergamu den po propuštění Benito Mussolini ze strany Victor Emmanuel III po Grandi agendy -, vrací tajně18. září 1943v jeho rodném městě, když byla založena republika Salò . Když dorazil na hlavní stanici , těsně unikl nájezdu organizovanému německými jednotkami, který měl poslat zpět na frontu všechny italské muže a demobilizované uprchlíky ve stavu boje. Rudi se ujímá maquis tím, že se připojuje ke slovinským vesnicím Kras s výhledem na Terstský záliv, kde je organizován slovinský odpor vůči nepříteli. Mezi Kontovelem a Prosekem najde dům, kde bydlel před dvěma lety. Odtamtud ví, jak uniknout německým jednotkám a úspěšně kontaktovat slovinské partyzány, aby obnovil boj buď v horách, které ví málo, nebo tajně v Terstu, kde žijí jeho rodiče, aby bránili svou zemi, jeho kultura a její komunita ponížená nucenou italizací prováděnou od konce první světové války - a to zejména od převzetí moci národní fašistickou stranou v roce 1922 - kdy byl Terst, bohatý, kosmopolitní a hojný svobodný přístav, oddělen od rakousko-Uherska integrovat italské republice, která se tak dokončí své sjednocení.

Rudi Leban vidí v krasovém domě Vidu, mladou 19letou Slovinku, chytrou a osvobozenou, snící jen o odchodu a kultuře, kterou dychtivě hledá od Italů, aby se vymanila z dvojího postavení rolníka a menšiny, bez obav o své kořeny. Zraněný a přitahovaný touto mladou ženou překypující energií a živostí se snaží, aby pochopila význam jeho závazku k hodnotám, které brání proti fašistům, a uznání Terstských Slovinců. Při kontaktu s příznivci se Rudi setkává také s Majdou, sestrou jednoho z maquisardských vůdců, který naopak představuje archetyp slovinského krasu připoutaného k jejím kořenům a který za ni bojuje proti útlaku. Slib úsvitové lásky je okamžitě na dosah ruky. Po dvou dnech váhání se Rudi konečně rozhodl zapojit do boje v srdci města, aby „prosadil [své] národní právo v ulicích Terstu, u kanálu“, tam, kde je od roku 1920, a požár domu slovinské kultury byla komunita fašisty ponížena.

Kritický příjem

Edice

Poznámky a odkazy

  1. Osvoboďte Terst. „When Ulysses returns to Trieste“, Boris Pahor od Hédi Kaddour v Le Monde 4. července 2013.
  2. Boris Pahor, sto let odporu Florencie Noiville v Le Monde 4. července 2013.
  3. Pahor (2013), s. 286.

externí odkazy