V Belgii je integrační příjem (nazývaný před rokem 2002 minimálními prostředky existence nebo dokonce minimexem ) zaručen finanční sociální pomocí poskytovanou veřejnými středisky sociálních akcí (CPAS).
Tato sociální dávka je stanovena podle zákona o26. května 2002 o právu na sociální integraci a jeho královském nařízení, kterým se provádí 11. července 2002(kterým se stanoví obecná nařízení o sociální integraci). Tento zákon nahradil zákon z7. srpna 1974stanovení práva na minimum existenčních prostředků. Změna názvu v roce 2002 zásadně nezměnila mechanismus podpory: podpora je stále podmíněná, a proto splňuje podmínky pro její poskytnutí definované zákonem a prováděcí vyhláškou.
Právo na integrační příjem je zbytkové právo, to znamená, že podléhá završení všech užitečných a nezbytných kroků k uplatnění práv na jiné sociální dávky nebo na výživné, které by si podle belgických a zahraničních právních předpisů mohl nárokovat. . Poskytuje se tedy pouze žadateli, který nemůže využívat žádný jiný sociální příspěvek.
Veřejné sociální akční centrum musí žadateli poskytnout informace a rady nezbytné k uplatnění jeho sociálních práv. Může ho také přinutit, aby se v souladu s vyživovacími povinnostmi upravenými občanským zákoníkem domáhal svých práv na výživné vůči svému manželovi, rodičům nebo dětem .
K získání integračního příjmu musí dotyčná osoba podat žádost na CPAS v místě svého bydliště a splňovat všechny podmínky pro jejich přiznání stanovené zejména v článku 3 zákona26. května 2002.
Tyto podmínky jsou následující.
A konečně existuje podmínka pro podpis integrační smlouvy : tato podmínka je povinná pouze pro osoby ve věku 18–25 let. V této smlouvě se žadatel o podporu zavazuje spolupracovat při hledání řešení své situace vynaložením veškerého úsilí na úspěch, pokud se to neukáže jako nemožné ze zdravotních důvodů nebo z důvodu rovnosti. Pokud žadatel odmítne podepsat smlouvu, může jej veřejné sociální akční centrum pozastavit na jeden měsíc pomoci a na maximálně tři měsíce v případě opakovaného přestupku v průběhu roku. U lidí nad dvacet pět let je tato smlouva uzavřena pouze na dobrovolném základě.
Výše integračního příjmu se určuje podle rodinné a finanční situace. Tato maximální částka je stanovena takto, na1 st 01. 2021 :
Výše podpory souvisí s „indexem zdraví“ spotřebitelských cen stanoveným Federální veřejnou službou pro ekonomiku, malé a střední podniky, střední třídy a energetiku .
Zákon z 26. května 2002stanoví, že CPAS je povinen sdělovat jakékoli osobě, která ji požaduje, jakékoli užitečné informace o jejích právech a povinnostech v oblasti sociální integrace.
Zákon stanoví, že příjem z integrace je poskytován na žádost nebo dokonce z vlastního podnětu CPAS. V praxi bude uznání práva na integrační příjem zahájeno vždy prostřednictvím žádosti CPAS v místě jeho bydliště.
CPAS je povinen registrovat přijaté žádosti v chronologickém pořadí a písemně potvrdit přijetí doručené nebo adresované žadateli. Pokud se CPAS považuje za nekompetentní, je povinen informovat žadatele do pěti dnů a předat jeho žádost CPAS, který považuje za příslušný k následnému postupu.
CPAS zkoumá žádost o integrační příjem provedením sociálního průzkumu. Účelem je ověřit, zda jsou splněny podmínky pro přiznání integračního příjmu.Tento průzkum zpravidla zahrnuje domácí návštěvu.
Zákon vyžaduje, aby žadatelé o příjem z integrace poskytli veškeré informace užitečné pro posouzení jejich žádosti. CPAS je rovněž povinen shromažďovat všechny příslušné informace, aby mohl zaujmout k žádosti před ní stanovisko.
Před rozhodnutím o žádosti o integrační příjem (nebo rozhodnutím o jeho stažení nebo pozastavení) je CPAS povinen nabídnout dotyčné osobě možnost slyšení.
CPAS je povinen přijmout rozhodnutí do třiceti dnů od obdržení žádosti o integrační příjem. Toto rozhodnutí musí být poté oznámeno dotyčné osobě do osmi dnů. Toto oznámení se uskutečňuje ručně proti potvrzení o přijetí nebo doporučeně. V praxi se velký počet příznivých rozhodnutí zasílá běžnou poštou. Rozhodnutí, je-li příznivé, tj. Když vede k přiznání integračního příjmu, nabývá účinku dnem podání žádosti CPAS.
Rozhodnutí CPAS musí být nutně písemné. Musí to být také motivováno v souladu s požadavky zákona z29. července 1991týkající se formální motivace správních aktů. Rozhodnutí musí navíc obsahovat řadu povinných informací, zejména včetně možnosti podat odvolání, lhůty, ve které musí být toto odvolání podáno, a adresy příslušného soudu. Pokud tyto povinné údaje neuvedete, lhůta pro odvolání vůči dotyčné osobě nikdy nezačne běžet.
Jakmile je přiznán příjem z integrace, má CPAS možnost přezkoumat své rozhodnutí v řadě hypotéz: změna situace dotčené osoby nebo jejích práv, skutkové nebo právní pochybení, kterého se CPAS dopustila, nebo dokonce rozhodnutí na základě nepřesných nebo neúplných prohlášení. Příjemce integračního příjmu je povinen informovat CPAS o všech nových prvcích, které by mohly mít dopad na uznané právo. V případě nesplnění této povinnosti hrozí příjemci pokuta spočívající v pozastavení vyplácení integračního příjmu po dobu až dvou let.
V případě kontroly rozhodnutí CPAS to má zpětnou účinnost. Jiné je, když je revize důsledkem chyby CPAS, kterou si dotyčná osoba nemohla uvědomit. V tomto případě, když je revize nepříznivá, má účinek pouze do budoucna.
Proti všem rozhodnutím CPAS ve věcech příjmů z integrace se lze odvolat k pracovnímu soudu v místě bydliště dotčené osoby. Toto odvolání musí být bezpodmínečně podáno do tří měsíců od oznámení dotyčného rozhodnutí. Může být vytvořen jednoduchým požadavkem, to znamená bez podmínky formy. Odvolání je bezplatné a procesní náklady vždy zůstávají odpovědností CPAS, pokud není odvolání považováno za lehkomyslné a nepříjemné.