Radonova věta

Radon výstupek věta zavádí možnost rekonstruovat Reálná funkce dvou proměnných (podobně jako obraz) se všemi svými výstupky podle paralelních linií. Nejběžnější aplikací této věty je rekonstrukce lékařských obrazů v CT, tedy ve skenerech na rentgen . Za své jméno vděčí matematikovi Johannovi Radonovi .

V praxi je nemožné mít všechny projekce pevného objektu, pouze vzorek . Existují však metody, jak tuto informační mezeru zaplnit podle toho, co víme a priori o obrazu, například metody maximální entropie (viz Cox-Jaynesova věta ).

Radonová transformace

Uvažujme funkci dvou proměnných ƒ; je to obvykle hustota definovaná v rovině ( x , y ). Uvažujme přímku L této roviny. Radonová transformace této čáry je jednoduše integrálem podél čáry :, což znamená x vektor , a proto

.

Řadu L však lze charakterizovat polárními parametry (ρ, θ):

Souřadnice ( x , y ) bodů této přímky ověřují rovnici:

ρ = x ⋅cos (θ) + y ⋅sin (θ)

Můžeme tedy definovat radonovou transformaci směru φ danou dvojným integrálem  :

kde δ ( x ) je Diracova hybnost .

V případě, že x 'a φ jsou diskrétní, je radonová transformace ekvivalentní Houghově transformaci pro linii.

Radonová inverzní transformace

Rekonstrukci funkce v polárních souřadnicích lze poté provést pomocí inverzní radonové transformace:

kde je Fourierova transformace . Inverzní radonová transformace spočívá ve filtrování všech projekcí a jejich šíření po celém obrazu ve stejném směru, ve kterém byly promítány; proto se někdy také používá název „rekonstrukce filtrovanou zadní projekcí“.

Podívejte se také

<img src="https://fr.wikipedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" title="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;">