Můžete pomoci přidáním odkazů nebo odebráním nepublikovaného obsahu. Další podrobnosti najdete na diskusní stránce .
Odečet na , (o-yomi: ondoku (音読 ) ( Kjúdžitai :音讀) nebo on'yomi / o-yomi (音読み ) , "Fonetické čtení", z a kanji , vyplývá z fonetiky několika forem starověkých čínských jazyků , jako je archaická čínština používaná během dynastie Tchang , nebo wu , jazyková skupina mluvená kolem Hanzhou . Koexistuje s čtecí kun nebo kun-yomi (訓 読 み, „sémantické čtení“), což neobnovujte význam kanji v čínštině používající jednu nebo více japonských výslovností (pokud existují).
Stejné rozdíly se používají při interpretaci korejské hanja (čínské znaky han z korejštiny), v bývalé sjednocené Koreji a Severní Koreji se jim pak říká chosŏn hanjaeum ( 조선 한자음 ,朝鮮 漢字 音) a hanguk hanjaeum ( 한국 한자음 ; hanja :韓國 漢字 音) v Jižní Koreji a někdy i ve starověké Koreji.
A konečně, ve Vietnamu, kde se vietnamština , jazyk Mon-Khmer z rakousko-asijských jazyků , již dlouho píše s čínskými znaky, kde se jim říká Chữ nho nebo Hán tự , a zahrnuje také čínské výslovnosti.
Přechod od čínského fonému k japonskému fonému nebyl bezproblémový, mluvené jazyky se velmi lišily - japonština patřící k japonským jazykům , zatímco různé jazyky východní Číny jsou součástí jazykové skupiny Sino . -Tibetan . Tyto tóny někdy byly transformovány do stoupání přízvuku nebo dlouhé samohlásky , které jsou specifické pro japonštinu, nebo zmizely. K tomu je třeba přidat skutečnost, že výpůjčky byly poskytovány v různých dobách a z různých čínských jazyků nebo dialektů a že se tyto dva jazyky vyvinuly (mluveným i psaným), mandarínský jazyk, nedávný jazyk, standardizovaný na konec dynastie Čching (1644 - 1912) se vzdálil od čínských jazyků, které byly použity k vytvoření této výslovnosti. Ky se stalo j atd.
Nicméně, můžeme někdy týkat čtení dne a výslovnost v Mandarin se stejným sinogram , pokud jde o „Ange“ (天使), která se čte Tenshi v japonštině a tiānshǐ v Mandarin.
Čtení o velmi často použít pro tvorbu slov složených z několika kanjis (docela často literární nebo vědecké termíny). V tom můžeme porovnat s Greco - latinské kořeny používané ve francouzštině , nebo francouzským kořenům angličtině od doby normanské invaze od Viléma Dobyvatele .
To je také používáno v běžných jménech používaných k označení typu míst a určitých posvátných míst nebo míst moci, jako je Fuji-san (富士山 ) ( Mount Fuji , a ne Fuji-yama, mongolština : fùshì shān ), Tōkyō shi (東京 市 ) ( (Ltc) ; (cmn) , dlouhé samohlásky jsou běžné v Tōkyō a Dōngjīng).
On'yomi je obecně rozdělena do čtyř typů:
Kanji | Význam | středověká čínština (API) |
Pokračuj | Kan-on | To-on | Kan'yo-on |
---|---|---|---|---|---|---|
明 | brilantní | mˠiæŋ | myo | já | min | * |
行 | jít | ɦˠɦˠŋ | gyo | k | rok | * |
極 | velmi | ɡɨk̚ | goku | kyoku | * | * |
珠 | perla | t͡ɕɨo | * | šu | * | ju , zu |
度 | úroveň | dɑk̚ | dělat | taku | na | * |
Některé další příklady: