Slovník křížových výprav a Reconquista

Slovník z křížových výprav a Reconquista obsahuje řadu podmínek příznačných pro toto období náboženského konfliktu.

střední východ

V letech 1095 až 1291 byl na Středním východě odpor křižáků, katolíků , byzantských pravoslavných a arabských či tureckých muslimů . Přesvědčena o tom, že jako jediná drží pravou víru , každá skupina dále kvalifikovala další dva jako „  kacíře  “, „  nevěřící  “ nebo „nevěřící“. Tyto kvalifikátory byly také aplikovány na místní Židy , Římany v Yevanic jazyka nebo Mizrahites na Mizrah jazyka .

Tyto názvy a jejich použití odrážejí nároky soupeřících Christianities ze Západu a Východu , pokud jde o legitimitu tohoto římského politického a náboženského dědictví  : na západě a římská církev se nazývají „Latin“ a nazývají „Řekové“ EU. Východní křesťany (ne bez anti-řeckého sentimentu ), zatímco východní křesťané si říkají Romées a označují „ frankové “ katolické křesťany, následovaní muslimy.

Terminologie během křížových výprav a ve východních latinskoamerických státech

• Christian .
• podle křižáků .
  • Řek  : Byzantine.
  • „  Saracéni  “: muslimové. Slovo z arabštiny شرقيين sharqiyyin  : „beduín“.
  • „  Latin  “: sám, osoba, jejíž křesťanství je katolík z latinského ritu .
• podle Byzantinců.
  • „Saracenes“ (Σαρακηνοί): Muslimové se řecká forma Σαρακηνός z arabského slova sharqiyyin , často vynesené ve francouzštině Sarrasin , může být interpretován ortodoxní jako hra se slovy označujícími Agar se vrátil s prázdnýma rukama Sarah nebo Ismael nenarodil na Sarah , analogicky s biblickými Saracény .
  • „  Franků  “ (Φράγγοι): křižáci (mnozí křižáci byli francouzsky mluvící).
  • Romioi (Ῥωμαίοι, Romées) pro „Římany“, sami
• podle muslimů
  • "Faranja": příd. pl. Článek  : křižáci.
  • Později a podle metonymie skončilo slovo Frank na východě tím, že označil všechny obyvatele Západu, ať už katolického či nikoliv (jako v případě obchodníka Jacoba Lejbowicze, přezdívaného Jacob Frank ).
  • „Rūm“, „roum“ nebo „roumi“: روم  : Byzantinci, protože do roku 1557 adjektivum „Byzantine“ neexistovalo, oficiální název byl Římská říše Východu . Arabské slovo roumi nakonec označilo všechny křesťany bez ohledu na jejich poslušnost.

• „Latinskoamerické“ nebo „franské“  státy: Státy, jejichž křesťanství je římskokatolické a jejichž jazyky jsou latina, italština nebo francouzština.
• „  Melchit  “: osoba, jejíž křesťanství je pravoslavné nebo katolické v řeckém obřadu .
• „Řecké“  státy: Státy, jejichž křesťanství je ortodoxní nebo katolické podle řeckého obřadu a jejichž jazykem je řečtina , východní romance nebo slovanština .
• „Poulain“: „Frank“ (západní) Hellenized nebo Arabized , narozený v zemi a znalý nebo převzal jazyk a zvyky Orientals při zachování své katolické víry; vzácněji  latinizovaný „  levantin “, který se někdy stal katolíkem a integroval se do společnosti křižáckých království, ale dodržel své orientální obřady a zvyky .
• „Rumunsko“: Východní římská říše a její území (přezdívaná od roku 1557 „  Byzantská říše  “); po 1080 může „Rumunsko“ také označit státy instalované na bývalých byzantských územích, jako je Cilician Arménie , Sultanát Roum nebo od roku 1204 do roku 1261 Latinská říše Konstantinopole a od roku 1261 do roku 1394 Balkán (nahrazen po roce 1394 a jižně od Haemos od „  Roumélie  “).
• „Alamut“ nebo „Alamoute“: přezdívka syrských „  vrahů  “ (arabsky a persky: assāssi - اساسى , „fundamentalisté“, nazývaných také Batiniyya ) a jejich vůdce Hassana ibn al-Sabbaha , přezdívaného „  starý muž hory“  „v legendě, kterou rozšířil Marco Polo z účtů Jindřicha I. ze Champagne , Williama z Tyru a Williama z Rubroucku , zatímco skutečná pevnost Alamut a stejnojmenné údolí jsou ve skutečnosti v Íránu .
• „Černoši“: jméno křesťanů, kteří označují muslimské pěšáky saladinských armád subsaharské Afriky.
• "Chiennaille": pejorativní křesťanský výraz označující muslimské bojovníky ze Saladinu během 3. křížové výpravy

Pyrenejský poloostrov

Reconquista se koná v Pyrenejském poloostrově mezi 711 a 1492 . I zde jsou přítomna tři monoteistická náboženství (křesťané, muslimové, židé), ale pouze dvě soutěží o politickou moc a střetávají se vojensky (křesťané a muslimové); i zde je každá skupina přesvědčena, že drží jednu pravou víru.

Terminologie během a po Pyrenejském dobytí

• Katolík  : anachronicky , Nicene Christian v západních zdrojích po oddělení církví Východu a Západu .
• Christian  : ve stejných zdrojích ten, kdo tvrdí, že pochází z křesťanského západu a ze Santiaga , což je termín používaný v křesťanských královstvích Západu.
• Mozarabic (z arabštiny musta'rib, مستعرب, „arabized“):
  • Použití v křesťanské historiografii: Křesťané Al-Andalus.
  • Použití ve středověkých křesťanských královstvích: jméno dané křesťanským populacím žijícím na území pod muslimskou nadvládou a lingvisticky arabizováno.
  • Použití na územích pod muslimskou nadvládou: jakákoli osoba bez arabského původu, lingvisticky arabizovaná, bez ohledu na její náboženství.
• Maurský: obecný výraz pro muslimy bez ohledu na jejich původ a jazyky.
• Mohamedán , synonymum muslimů , v křesťanských královstvích.
• Muladi , z arabštiny مولّد ( muwallad ): konvertoval k islámu (hlavně křesťané a Židé );
  • Konkrétní příklad: klan Banu Qasi z rodiny domorodých šlechticů Hispania (rodina Cassius) žijících v příhraniční oblasti.
• Mudéjar se Arab مدجن ( mudaʒʒan , „domácí“, „domácký“): muslimové se staly předmětem křesťanských královstvích po XI th  století.
• Nazaretský al andaluský výraz označující křesťany.
• Convivencia  : moderní termín definující období, kdy muslimské nebo křesťanské mocnosti tolerovaly pod svou autoritou věřící jiných vyznání.
• Cristianos nuevos  :
  • Converso  : Žid konvertoval ke křesťanství;
  • Moriscus  : Muslim konvertuje ke křesťanství;
  • Marrane  : osoba konvertovaná ke křesťanství, ale tajně praktikující (nebo podezřelá z toho) své předchozí náboženství. Současné používání tohoto pojmu ztratilo svou historickou pejorativní konotaci, ale pro Židy je často nahrazeno krypto-judaismem a pro muslimy takiya .
• Sephardic  : hispánský Žid, židovsko-španělsky mluvící .

Používání složených názvů

Sloučené názvy vztahující se k lidem nebo zemi, které jsou konotovány jejich vyvoláním směsi, a v tomto odrážejí špatně rozmanitost Al-Andalus , osídlenou původem tak různorodým jako Afričané a Syřané, s ohledem na množství zemí, se kterými se setkali muslimské dobývání po hidžra .

• Arab- Berber , Arab- Muslim , Hispano-Arab , Hispano-maurské , Arabo-Andaluský nebo Arabo-španělský (méně časté).

Kromě tohoto pojmenování je třeba poznamenat, že v zeměpisné oblasti, kterou zanechalo soužití států muslimské víry a dalších křesťanské víry přežívajících z vizigotického Španělska , bylo běžnou praxí, že mluvčí, který překročil hranici, služby jednomu nebo druhému království, známé buď arabským jménem nebo křesťanským jménem, ​​někdy goticky znějící.

Nejznámější z nich je cid Campeador nebo sidi Roudrigh (سد ردرع).

Poznámky a odkazy

1. Hervé Bleuchot, muslimské právo , svazek I ( historie ), University Press v Aix-Marseille, 2000, s. 39-49
2. Clifton R. Fox, (en) Co je byzantský, pokud vůbec něco? „Lone Star College, Tomball 1996: [1] viděno 21. října 2009
3. Amin Maalouf, Křížové výpravy viděné Araby , vyd. J.-C. Lattès, Paris 1992, ( ISBN  2290119164 )
4. Xavier Hélary, „Základy“, Historia [2]
5. Amin Maalouf, Křížové výpravy viděné Araby , vyd. Zde citovaný J.-C. Lattès, Paris, 1992 ( ISBN  2290119164 )
6. Proto název Libro z uxanze statuti e lo Imperio Rumunska , smlouvy feudálního práva z křižáckých států vybudována na území Rumunska , citovaných Antoine dobře, franské Morea: historických, topografických a archeologických nalezišť na knížectví Achaia , De Boccard, Paříž 1969.
7. (in) Alexander Kazhdan ( eds. ), Oxfordský slovník Byzance , New York a Oxford, Oxford University Press ,1991, 1 st  ed. , 3 tom. ( ISBN  978-0-19-504652-6 a 0-19-504652-8 , LCCN  90023208 ) str. 1805
8. HK, Geografický a historický popis evropského Turecka , Paříž, 1828
9. Usáma Ibn Munkiz (1095-1188), Učení života, vzpomínky na syrské gentleman , překladu André Miquel, Ed Imprimerie Nationale ( ISBN  2-11-080785-7 ) , str.  277 Poznámka n o  18

Podívejte se také

• Obecný článek: Terminologie
  • Barbary , pirát působící v západním Středomoří .