The Annals of Clonmacnoise jsou kronikou událostí v Irsku již od pravěku až do roku 1408 . Původní rukopis ( y) byli ztraceni, a jména jejích editorů jsou nám neznámé. Oni byli pokřtěni „Annals of Clonmacnoise“, protože to je věřil, že byly vyvinuty z textů sebraných v klášteře z Clonmacnoise , i když to není zcela prokázána. Přežívající rukopis je anglický překlad, který v roce 1627 vytvořil Connall MacGeoghegan z Lismoyny, malé osady poblíž Clary v hrabství Offaly . Také vědci označují tyto anály jako „Knihu Mageoghagan“.
Letopisy vyprávějí příběh Irska a regionů obklopujících Clonmacnoise od stvoření člověka do roku 1408. Překladatel poukazuje na to, že chybí některé části původního díla, například v letech 1182 až 1199 nebo v letech 1290 až 1299. uvádí, že originály nebyly zničeny nikoliv lúpežním vypalováním knih Vikingů , ale spíše krejčími, kteří rozřezali stránky knih na dlouhé proužky pro měření.
I když jsou tyto záznamy obecně známé jako Annals of Clonmacnoise, nic v knize nenaznačuje, že by měly nést toto jméno. Dávají však velký význam historii této části země, na obou březích řeky Shannon , a rodinám žijícím v okolních oblastech Ui Maine (Hy Many), to znamená O ' Kelly, O'Rourkes, O'Molloys, O'Connors a McDermott. Hlavním zájmem těchto letopisů je, že podávají podrobnosti o historii těchto okresů a rodin, které nelze nikde jinde najít.
Původní práce byla v gaelštině . Překladatel vícekrát odkazoval na „starou irskou knihu, ze které píše a o které tolik stránek chybí.“ "
Překladatel původního díla Connall McGeoghegan věnoval svůj překlad svému bratrovi Terenceovi. Jejich rodina byla jedním z posledních, kteří udržovali a praktikovali starodávné kmenové zvyky irského gaelského lidu. Překlad byl dokončen dne20. dubna 1627na zámku Lemanaghan v hrabství Offaly. McGeogheganův původní rukopis byl ztracen, ale zůstává několik kopií, z nichž dva jsou v knihovně Trinity College a v Britském muzeu .
Překlad využívá zastaralý styl alžbětinského období. Zdá se, že McGeoghegan zachoval zvláštní frazeologii gaelského originálu a nejpřesněji ji přeložil, pokud ji dokážeme stanovit při absenci původního rukopisu. Celá kniha nebyla přeložena McGeogheganem, protože prohlašuje, že „stará irská kniha, která zůstala uzavřená a nepoužívaná, ji těžko mohu přečíst a opustila jsem místa, která jsem nemohla přečíst, protože se staly nečitelnými nebo chybí “.
Překlad letopisů byl poprvé publikován v Dublinu v roce 1896, poté znovu vydán nakladatelstvím Llanerch Publishers v roce 1993.