| Výroba | Rob Marshalle |
|---|---|
| Scénář | Irene Mecchi |
| Produkční společnosti | Walt disney televize |
| Rodná země | Spojené státy |
| První vysílání | 1999 |
Další informace najdete v části Technický list a distribuce
Annie ( 1999 ) je hudební televizní film produkovaný televizí Walta Disneye a režírovaný Robem Marshallem . To je převzato z stejnojmenného muzikálu podle Thomas Meehan , Charles Strouse a Martin Charnin ( 1977 ), který je sám založený na kresleném seriálu Malý sirotek Annie podle Harold Gray (1924).
Annie je sirotek v sirotčinci provozovaném slečnou Hanniganovou, ženou, která nenávidí děti. Jednoho dne pozve Annie miliardář Olivier WarBucks, aby strávil Štědrý večer. Tenhle se zpočátku bojí přijmout dítě, ale rychle k němu má náklonnost a přeje si ji adoptovat. Ale Annie stále sní o tom, že se sejde se svými skutečnými rodiči, o kterých neví, že zemřeli při požáru, před lety. Pár malých kriminálníků, Kohouta a Lily, zaujalo příslibem odměny (těm, kteří najdou Annieiny rodiče, bude vyplaceno několik peněžních částek) a za pomoci rodičů se za jejich nabídku vydávala slečna Hanniganová, sestra Kohouta .
Pokud není uvedeno jinak, je tento technický list založen na IMDb .
Píseň ve filmech napsal Charles Strouse (hudba) a Martin Charnin (text). Všichni jsou z původního muzikálu z roku 1977.
Tento film byl vyroben pro televizní / video okruh, nebyl vydán v kině.
Tento film není první filmovou adaptací muzikálu Annie. V roce 1982 z toho legendární John Huston vytvořil velkoformátový film, svůj jediný muzikál, který se v té době nazýval - celkem nespravedlivě - potravinovým filmem (viz Annie (film, 1982) ). Je těžké neporovnat tyto dvě úpravy. Tato Annie Disney má některé skutečné vlastnosti. Nejprve spojuje velká jména amerického divadla a poté jsou písně velmi dobře nahrány (na rozdíl od první adaptace však ne vždy zpívají herci). Tato adaptace obsahuje také píseň NYC, kterou John Huston nahradil skladbou Pojďme do kina .
Na druhou stranu, zatímco Annie z roku 1982 si zachovala temnotu a ironii původního muzikálu, tato adaptace směřuje k velké sentimentalitě. Infikované aspekty charakteru Oliver Warbucks zataženy a hlaste se na New Deal z Roosevelta zapomněl. Scénář je navíc zjednodušený, choreografie poměrně špatná a obsazení velmi malé: sirotčinec slečny Hanniganové se například zdá příliš prostorný a luxusní pro pět malých dívek, které tam žijí, zatímco „palác“ Warbucks je trochu malicherný.
Francouzský hlasový dabing zajišťuje Priscilla Betti .