Článek 65 ústavy Páté Francouzské republiky popisuje provozní pravidla soudní rady vysokých , již uvedené v článku 64 .
"Vrchní soudní rada zahrnuje kompetentní školení, pokud jde o soudce v sídle, a kompetentní školení, pokud jde o soudce v zastupitelství."
Kompetentní formaci, pokud jde o soudce v sídle, předsedá první předseda kasačního soudu. Zahrnuje také pět soudců a jednoho státního zástupce, státního radního jmenovaného Státní radou, právníka a šest kvalifikovaných osobností, které nepatří do parlamentu ani do soudnictví. Ani do správního řádu. Prezident republiky, předseda Národního shromáždění a předseda Senátu jmenují každý dvě kvalifikované osobnosti. Na jmenování kvalifikovaných osob se vztahuje postup stanovený v čl. 13 posledním pododstavci. Jmenování provedená předsedou každého shromáždění Parlamentu podléhá výhradnímu názoru příslušného stálého výboru dotyčného shromáždění.
Příslušnému školení pro státní zástupce předsedá generální prokurátor u kasačního soudu. Zahrnuje také pět státních zástupců a soudce z lavičky, jakož i státního radního, právníka a šest kvalifikovaných osob uvedených ve druhém odstavci.
Vytvoření vrchní soudní rady příslušné pro soudce v sídle předkládá návrhy na jmenování soudců v sídle u kasačního soudu pro první předsedu odvolacího soudu a pro zástupce předsedy odvolacího soudu soud velké autority. Ostatní soudci v sídle jsou jmenováni na jeho souhlas.
Složení Vrchní rady soudců a státních zástupců příslušné pro státní zástupce se vyjadřuje ke jmenování, která se týkají státních zástupců.
Jako disciplinární rada soudců se sídlem je ustanovena vrchní soudní rada příslušná ve vztahu k soudcům v sídle. Dále zahrnuje kromě členů uvedených v druhém pododstavci i soudce v sídle příslušného útvaru, pokud jde o soudce státního zastupitelství.
K disciplinárním sankcím, které se jich týkají, se vyjadřuje složení Vrchní rady soudců a státních zástupců příslušné pro soudce státního zastupitelství. Dále zahrnuje kromě členů uvedených ve třetím pododstavci státního zástupce, který patří do formace příslušné ve vztahu k soudcům v lavici.
Nejvyšší soudní rada se schází na plenárním zasedání, aby reagovala na žádosti o stanoviska formulované prezidentem republiky podle článku 64 . Ve stejné formaci rozhoduje o otázkách týkajících se etiky soudců a státních zástupců i o otázkách týkajících se fungování spravedlnosti, které mu byly postoupeny ministrem spravedlnosti. Plenární shromáždění se skládá ze tří z pěti soudců uvedených ve druhém pododstavci, tří z pěti soudců státního zastupitelství zmíněných ve třetím pododstavci, státního radního, právníka a šesti kvalifikovaných osob uvedených ve druhém pododstavci . Předsedá mu první předseda kasačního soudu, který může nahradit generálního prokurátora u tohoto soudu.
S výjimkou disciplinárních záležitostí se ministr spravedlnosti může účastnit školení Vrchní soudní rady.
Na Nejvyšší soudní radu se může strana obrátit za podmínek stanovených organickým zákonem.
Organické právo určuje podmínky použití tohoto článku. "
Ústavní revize 23. července 2008 přepsal tento článek, úpravou složení a pravomoci Vrchní rady soudnictví.
Před touto reformou článek 65 stanovil, že CSM zahrnovala celkem dvě formace složené z celkem dvanácti členů:
Toto složení vyplynulo z ústavní revize ze dne 27. července 1993; dříve byli všichni členové CSM jmenováni prezidentem republiky.
Při přípravě článku 65, která vyplynula z ústavní revize z roku 2008, již CSM předsedá prezident republiky, ale soudci (první předseda kasačního soudu pro první formaci, státní zástupce poblíž kasačního soudu). pro druhé). Ministr spravedlnosti již není viceprezidentem, ale kromě disciplinárních záležitostí se může účastnit zasedání obou formací. Nakonec jsou do každého školení přidáni čtyři noví členové: právník a tři další kvalifikované osobnosti. Každá formace má tedy nyní patnáct členů, nebo dokonce šestnáct, pokud k tomu přidáme ministra spravedlnosti.
Politické orgány jsou proto v CSM méně přímo zastoupeny. Ve starém složení však jmenovali nebo byli zastoupeni pěti členy z dvanácti, zatímco nyní jmenují šest členů z patnácti, nebo dokonce sedm ze šestnácti u ministra spravedlnosti.
Organický zákon podle posledního odstavce článku je za prvé vyhláška n o 58 do 1270 ze dne 22. prosince 1958 o ekologickém právu o stavu soudnictví, na druhé straně zákon Organic n o 94- 100 ze dne 5. února, 1994 o Vrchní soudní radě.
Stávající znění článku 65 vyplývá z revize ústavy ze dne 23. července 2008 a měla by vstoupit v platnost, jak je stanoveno v zákoně Organic n o 2010-830 ze dne 22. července 2010 o uplatňování článku 65 Ústavy. Tento organický zákon upravuje dva výše zmíněné organické zákony tím, že specifikuje zejména podmínky provádění možnosti, aby se strany sporu chopily Rady.
Tento organický zákon stanoví, že Nejvyšší soudní rada bude vykonávat své pravomoci, které vyplývají z nového znění článku 65 z jeho prvního zasedání v novém složení. Do tohoto data tedy nadále platí staré znění článku 65. Až do účinného provádění reformované Rady, zákona Organic n o 2010-541 ze dne 25. května 2010 prodloužila funkční období členů rady až do uplynutí lhůty 6 měsíců vyhlášení organického zákona přijatého k provádění článku 65 Ústavy, a to nejpozději do 31. ledna 2011.