Catanzaro | ||||
Heraldika |
||||
Správa | ||||
---|---|---|---|---|
Země | Itálie | |||
Kraj | Kalábrie | |||
Provincie | Catanzaro | |||
starosta | Sergio abramo | |||
Poštovní směrovací číslo | 88100 | |||
Kód ISTAT | 079023 | |||
Katastrální kód | C352 | |||
Předčíslí tel. | 0961 | |||
Demografie | ||||
Pěkný | catanzaresi (fr) catanzarais / e | |||
Populace | 88 435 obyvatel. (31-12-2019) | |||
Hustota | 795 obyvatel / km 2 | |||
Zeměpis | ||||
Kontaktní informace | 38 ° 54 ′ 00 ″ severní šířky, 16 ° 36 ′ 00 ″ východní délky | |||
Nadmořská výška | Min. 342 m Max. 342 m |
|||
Plocha | 11 130 ha = 111,3 km 2 | |||
Rozličný | ||||
svatý patron | San Vitaliano | |||
Patronský svátek | 16. července | |||
Umístění | ||||
Geolokace na mapě: Kalábrie
| ||||
Připojení | ||||
webová stránka | http://www.comune.catanzaro.it | |||
Catanzaro je italské město , hlavní město provincie Catanzaro a regionu Kalábrie v Itálii .
Postaven na kopcích, Catanzaro se otevírá do Jónského moře přes záliv Squillace . Malé průmyslové město, za svůj rozvoj vděčí práci hedvábí .
Catanzarovo narození sahá až do neolitu . Ve skutečnosti byly v oblasti mezi Catanzaro a sousedním městem Tiriolo (směrem na Gimigliano-Gagliano) objeveny jeskyně s grafity, hrobkami, mincemi a nápisy.
Podle některých zdrojů je název města byzantského původu (v odkazu na generály Kattaro a Zaroou ) nebo řecký ( kata'-antheros ).
Určitě máme určité zprávy týkající se byzantského narození Catanzara. Ve skutečnosti to byl generální Byzance , Niceforo Foca, kteří kvůli Saracen nájezdy rozhodl o konečném výstavby města na kopci. Catanzaro navázal obchodní a kulturní vztahy s Orientem.
Mezi IX th a XI -tého století , Catanzaro, který v té době byl pod byzantskou vládou, byl jedním z center firft k zavedení výroby hedvábí v Itálii. Catanzarovo hedvábí dodávalo téměř celou Evropu a na hlavních veletrzích se prodávalo španělským, benátským, janovským, florentským a nizozemským obchodníkům. Catanzaro se stalo evropským hlavním městem krajek s velkým chovem bource morušového, který vyráběl veškerou krajku a prádlo používané ve Vatikánu. Město bylo známé svou jemnou výrobou hedvábí, sametu , damašku a brokátu. Během tohoto období samotná Kalábrie vyprodukovala více nocí než celá zbytek Itálie.
To je XV th století , během období Aragonese , která žila Catanzaro transformace do hospodářského a společenského života, triumfovat v hedvábí jako francouzské tkalců z Tours a Lyon požádal mistrovské tkalci Catanzaro jdou do Francie k vytvoření školy specializující se na umění hedvábí a zároveň vzdělávat místní tkalce. Pracovníci hedvábí v Catanzaru pozvání přijali a vyváželi do dalších zemí dokonalou techniku čistého hedvábí, sametů a kompozitních látek. Abychom si všimli tohoto skvělého postoje „katanzariti“, v Catanzaru stále existuje čtvrť zvaná „Filanda“, místo dříve laboratoří a škol hedvábí. vzrostl význam s rozvojem hedvábného průmyslu.
Kolem tentokrát byla Kalábrie rozdělena na léna a v té době začaly boje s různými pány. Catanzaro naopak zůstal doménou Karla V. , neapolského krále, a bojoval s ním proti kalábrijským feudatoriím spojeným s francouzským Odetem de Foix, který jej chtěl dobýt. Karel V. a Catanzaro dobyli a císař z vděčnosti udělil městu právo „ražit peníze“.
Vítězství nad Francouzi a povstaleckými feudatoriemi si město získalo obdiv a úctu Itálie a Evropy. Karel V. ocenil odvahu a definoval město Catanzaro „magnifica et fidelissima“ udělením cti císařského erbu orla skalního s heslem „sanguinis effusione“, toto heslo je dnes reprodukováno na gonfalonu města. Po smrti Karla V. nastalo období úpadku způsobeného morem a následky zemětřesení. Také v království Karla VI. Se Catanzaro vyznamenal pro kulturu, pro profesionální školy.
Město bylo zpustošeno dvěma zemětřeseními , jedno v roce 1783 , druhé v roce 1832 .
V současné době město soutěží s Reggio Calabria o titul regionální metropole. V 70. letech vedl převod regionálních institucí z Reggio Calabria do Catanzaro k nepokojům, ale v Reggio zůstala pouze Regionální rada Kalábrie .
Doba | Identita | Označení | Kvalitní | |
---|---|---|---|---|
1806 | 1810 | Carlo De Nobili | 1 st starosta | |
před 1812 | 1814 | Antonio De Riso | ||
1815 | 1817 | Saverio od Sieny Orsini | ||
Chybějící údaje je třeba doplnit. | ||||
1860 | 1860 | Vincenzo Stocco | Mírný | |
1860 | 1860 | Leonardo La Russa | ||
1860 | 1860 | Giovanni Marincola | ||
1860 | ? | Liborio menichini | ||
? | 1862 | Saverio Greco | ||
1863 | 1863 | Antonio Gimigliano | ||
1864 | 1864 | Ippolito de Riso | Zástupce a markýz | |
1865 | 1865 | Leonardo La Russa | ||
1866 | 1866 | Vito Migliaccio | ||
1867 | 1868 | Leonardo La Russa | ||
1869 | 1870 | Vitaliano Sanseverino | ||
1870 | 1872 | Leonardo La Russa | ||
1872 | 1877 | Giuseppe Antonio Rossi | ||
1877 | 1882 | Francesco De Seta | ||
1882 | 1888 | Carlo Sanseverino | ||
1888 | 1892 | Giuseppe Antonio Rossi | ||
1892 | 1895 | Giuseppe Ferragina | ||
1895 | 1899 | Raffaele Nottola | ||
1899 | 1902 | Michele Le Pera | ||
1902 | 1905 | Enrico De Seta | ||
1905 | 1910 | Giovanni Jannoni | ||
1910 | 1914 | Enrico De Seta | ||
1914 | 1915 | Giovanni Jannoni | ||
1915 | 1917 | Francesco spizzirri | ||
1917 | 1919 | Enrico De Seta | ||
1919 | 1920 | Ignazio La Russa | ||
1920 | 1923 | Giovanni Jannoni | ||
1923 | 1928 | Giuseppe di Tocco | Národní fašistická strana | |
1928 | 1929 | Gaetano Adolfo Contegiacomo | Národní fašistická strana | |
1929 | 1929 | Salvatore Strano | Národní fašistická strana | |
1930 | 1932 | Riccardo raffaeli | Národní fašistická strana | |
1932 | 1934 | Domenico La Russa | Národní fašistická strana | |
1934 | 1943 | Fausto Paternostro | Národní fašistická strana | |
1943 | 1943 | Francesco Carnovale | Národní fašistická strana | |
1943 | 1943 | Armando Milello | Národní fašistická strana | |
1943 | 1943 | Armando Bianco | Národní fašistická strana | |
1943 | 1946 | Giovanni Correale Santacroce | Italská socialistická strana | |
1946 | 1948 | Vincenzo Turco | Křesťanská demokracie | |
1948 | 1956 | Francesco Bova | Křesťanská demokracie | |
1956 | 1965 | Gregorio Morisciano | Křesťanská demokracie | |
1965 | 1975 | Francesco pucci | Křesťanská demokracie | |
1975 | 1978 | Fausto Bisantis | Křesťanská demokracie | |
1978 | 1980 | Cesare Mulè | Křesťanská demokracie | |
1980 | 1982 | Aldo Ferrara | Křesťanská demokracie | |
1982 | 1985 | Marcello Furriolo | Křesťanská demokracie | |
1985 | 1987 | Angelo Donato | Křesťanská demokracie | |
1987 | 1992 | Marcello Furriolo | Křesťanská demokracie | |
1992 | 1993 | Francesco granato | Křesťanská demokracie | |
1993 | 1993 | Francesco Fiorita | Křesťanská demokracie | |
1993 | 1993 | Antonio Bevacqua | Italská republikánská strana | |
1993 | 1994 | Natale D'Agostino | ||
1994 | 1996 | Benito gualtieri | Italská lidová strana | |
1996 | 1997 | Aldo Pegorari | ||
1997 | 2005 | Sergio abramo | Forza Italia | |
2006 | 2011 | Rosario Olivo | demokratická strana | |
2011 | 2012 | Michele Traversa | PdL | |
2012 | 2012 | Giuseppina Di Rosa | ||
2012 | 2012 | Sergio abramo | PdL | |
2012 | 2013 | Silvana riccio | ||
2013 | Probíhá | Sergio abramo | PdL |
Gagliano, Catanzaro Lido , Santa Maria, S. Antonio, Mater Domini, Siano, Bellavista, Sala, S. Janni, Cava, Signorello, Alli, Barone, Germaneto, Pontegrande.
Borgia , Caraffa di Catanzaro , Gimigliano , Girifalco , Pentone , San Floro , Squillace , Sellia , Settingiano , Simeri Crichi , Soverato , Tiriolo
(neúplný seznam)