Koruna je pomíjivá provizorní měnu, která byla použita v částech na nově vytvořené království Srbů, Chorvatů a Slovinců , které byly dříve součástí Rakouska-Uherska .
Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo na několik států a jeho jihovýchodní část se spojila se Srbským královstvím a vytvořila Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (RSCS, běžně označované jako Jugoslávie ). (Jugoslávská) koruna nahradila rakousko-uherskou korunu v 1. až 1. století12. listopadu 1918. Obíhal vedle srbského dináru v současné Bosně a Hercegovině , Chorvatsku a Slovinsku s kurzem 1 dinár za 4 koruny. Přesné datum, kdy koruna přestala obíhat, je nejasné, přičemž jeden zdroj uvádí, že koruna byla na konci roku 1922 stále v oběhu.
První prozatímní emise jugoslávské koruny z roku 1919 byla velmi podobná československým korunovým bankovkám (1919) vydávaným na rakousko-uherských bankovkách z roku 1912 (s přetiskem černé oválné validace) v hodnotě 10, 20, 50, 100 a 1000 korun. Druhé prozatímní vydání z roku 1919 obsahovalo stejné nominální hodnoty rakousko-uherských bankovek z roku 1912, ale místo oválného přetisku byly pro ověření použity lepicí známky. Známky na bankovkách 10, 20 a 50 korun byly dvojjazyčné ( srbochorvatské a slovinské ), zatímco známky na bankovkách 100 a 1000 korun mohly být v kterémkoli ze tří jazyků (který?).
Krátké vydání dinárů v roce 1919 (1/2, 1 a 5 dinárů) bylo nahrazeno ministerstvem financí RSCS prozatímní emisí korun (poznámky „koruna na dináru“), která byla vytištěna v dinárech a přetištěna v korun v kurzu 1 dinár za 4 koruny. Vydané nominální hodnoty byly 2, 4, 20, 40, 80, 400 a 4000 korun za 1, 5, 10, 20, 100 a 1000 dinárů. Pouze 2 koruny na 1/2 dináru a 4 koruny na 1 dinár měly varianty bez přetisku. Stále je nejasné, zda byla přetištěná verze vydána dříve nebo poté.