Vláda Åbo a Björneborgu
Vláda Åbo a Björneborg
(
rusky ) Або-Бьёрнеборгская губерния
1811 - 1917
Demografie
Populace |
380 500 obyvatel (1888) |
---|
Historie a události
1811 |
Tvorba |
---|
1917 |
Nezávislost |
---|
Předchozí entity:
Následující subjekty:
Vláda Åbo a Björneborg ( Rus : Або-Бьёрнеборгская губерния , švédský : ABO OCH Björneborgs län , finský : Turun ja Porin lääni ) je administrativní rozdělení velkovévodství Finsku v rámci Ruské říše , která existovala od roku 1811 až do nezávislosti z Finska v roce 1917. Jejím hlavním městem je město Åbo (ve finském Turku ).
Zeměpis
Nachází se v jihozápadní části Finska, vláda Åbo a Björneborg byl ohraničený na západ od Botnického zálivu , na severu vláda Wasa , k východu tím, že z Tavastehus a na jihu to Nyland .
Území vlády Åbo a Björneborg bylo až do roku 1997 udržováno jako správní jednotka nezávislého Finska a nyní je součástí provincie Západní Finsko ( Länsi-Suomen lääni ).
Správní členění
V roce 1908 vláda Åbo a Björneborg byla rozdělena do deseti doslechu : Halikko , Masku , Virmo , VEMO , Piikkiö , horní Satakunta horní, střední Satakunta horní, dolní Satakunta svršek, Satakunta snížit a Alandské ostrovy .
Populace
V roce 1888 bylo vládní obyvatelstvo 380 500, z toho 82,72% Finů a 17% Švédů (hlavně na ostrovech a pobřežních oblastech).
Guvernéři
-
Bror Rålamb 1634–1637
-
Melkior von Falkenberg 1637–1641
-
Melkior von Falkenberg 1641–1642
-
Knut Lilliehöök 1642–1646 (Turun lääni)
- žádný guvernér 1641–1646
-
Knut Lilliehöök 1647-1648
-
Lorentz Creutz (vanhempi) 1649–1653
-
Carl Henrik Wrede 1653–1654
-
Erik von der Linde 1655–1666
-
Lorentz Creutz 1666
-
Harald Oxe 1666–1682
-
Lorentz Creutz 1682–1698
-
Jakob Bure 1698–1706
-
Justus von Palmenberg 1706–1714
-
Johan Stiernstedt 1711–1713 (vt.) Ja 1714–1722
-
Otto Reinhold Yxkull 1722–1746
-
Lars Johan Ehrenmalm 1744–1747 (vt.) Ja 1747–1749
-
Johan Georg Lillienberg 1749–1757
-
Jeremias Wallén 1757–1768
-
Christoffer Johan Rappe 1769–1776
-
Fredrik Ulrik von Rosen 1776–1781
-
Nils Fredensköld 1776, 1778, 1781 (vt.)
-
Magnus Wilhelm Armfelt 1782–1790
-
Joakim von Glan 1789–1790 (vt.)
-
Ernst Gustaf von Willebrand 1790–1806
-
Olof Wibelius 1801–1802 (vt.)
-
Knut von Troil 1806–1816
-
Otto Herman Lode 1811–1813 (vt.)
-
Carl Erik Mannerheim 1816–1826
-
Lars Gabriel von Haartman 1820–1822 (vt.)
-
Erik Wallensköld 1822–1826 (vt.) Ja 1826–1828
-
Adolf Broberg 1828–1831
-
Lars Gabriel von Haartman 1831–1842
-
Gabriel Anton Cronstedt 1840–1842 (vt.) Ja 1842–1856
-
Samuel Werner von Troil vanhempi 1856 (vt.)
-
Carl Fabian Langenskiöld 1856–1858
-
Selim Mohamed Ekbom 1857–1858 (vt.)
-
Johan Axel Cedercreutz 1858–1863 (vt.) Ja 1863
-
Carl Magnus Creutz 1864–1866 (vt.) Ja 1866–1889
-
Axel Gustaf Samuel von Troil 1889–1891
-
Wilhelm Theodor von Kraemer 1891–1903
-
Theodor Hjalmar Lang 1903–1905
-
Knut Gustaf Nikolai Borgenström 1905–1911
-
Eliel Ilmari Wuorinen 1911–1917
-
Albert Alexander von Hellens 1917 (vt.)
-
Mikko Collan 1917–1922
-
Ilmari Helenius 1922–1932
-
Wilho Kyttä 1932–1949
-
Erkki Härmä 1949–1957
-
Esko Kulovaara 1957–1971
-
Sylvi Siltanen 1972–1977
-
Paavo Aitio 1977–1985
-
Pirkko Työläjärvi 1985–1997