Výroba | Jacques Feyder |
---|---|
Scénář |
Robert A. Stemmle Charles Spaak a Jacques Feyder |
Hlavní aktéři | |
Produkční společnosti | Tobis (od) |
Rodná země | Francie Německo |
Druh | Drama |
Doba trvání | 110 minut |
Výstup | 1935 |
Další informace najdete v části Technický list a distribuce
Hrdinný Fair je francouzsko - německý filmový by Jacques Feyder na základě povídky Charlese Spaak , vydané v roce 1935 .
Film se odehrává v roce 1616, v době malíře Jana Brueghela mladšího , v městečku Boom ve východním Flandrech za španělské nadvlády. Město se každoročně připravuje na svůj veletrh , kdy stráže oznámí příchod velvyslance Španělska a jeho pokračující armády, cestující do Nizozemska .
Panuje mezi významnými osobnostmi a obchodníky, kteří si stále pamatují rabování způsobené Španěly o několik desítek let dříve. Burgomaster, jehož hlavní vlastností není odvaha, radí obyvatelům, aby byli klidní, rozvážní a poslušní, a rozhodl se hrát mrtvého v doslovném smyslu tohoto slova. Jeho manželka, vzbouřená jeho zbabělostí, se ve společnosti městských obyvatel města rozhodne hrát kouzelné hostesky. Vévoda z Olivares je navíc plný ohleduplnosti a úcty a jeho doprovod myslí jen na hodování. Galantní nedorozumění přerušují jejich průchod a odchod vetřelce brzy ráno zanechá mnoho lítosti.
Tento film otevírá dvěma předchozími celovečerními filmy Feyder ( Le Grand Jeu a Pension Mimosas ) žílu poetického realismu, kterou pak prohloubí jeho asistent Marcel Carné .
Je to také pocta zlatému věku vlámské malby , která inspirovala výpravy a inscenace. Feyderovo dílo odráží realismus tohoto obrazu a zdůrazňuje zemité postavy, které z těchto obrazů vypadají přímo. Statické záběry jsou četné, aby bylo možné privilegovat úhel pohledu, který lze mít před obrazem. Velikost dekorací je zmenšena, aby zůstaly postavám dominantní místo, jak tomu bylo u vlámských obrazů. Feyder belgického původu viděl v tomto filmu „největší úsilí, které bylo vynaloženo na popularizaci a šíření prestižního umění velkých malířů jeho rodné země po celém světě. ".
Město Boom rekonstruoval malíř Lazare Meerson na nádvoří ateliérů ve Épinay-sur-Seine ve Francii. Byl schopen reprodukovat, v poetické stylu atmosféru města a vlámské interiérech XVII th století. Jeho práce s pomocí Alexandra Traunera a Georgese Wakhévitche významně přispěla ke kráse filmu.
Když vyšlo v Evropě, La Kermesse héroique byla v divadlech velmi úspěšná. Ale film také vyvolal reakce odmítnutí ve Flandrech, kde byl kritizován za to, že prezentoval Flemingy jako zbabělce a spolupracovníky. Během první světové války byla velká část Flander obsazena Němci. Dějiny by pak mohly v tomto období snad nepřímo vyvolat slabého ducha odporu obyvatel a dokonce i samolibosti vůči okupantovi. Takto to chápali diváci v roce 1936, což vyvolalo protestní demonstrace ve velkých městech severní Belgie. Georges Sadoul , filmový historik, namítal proti této interpretaci: „Což nesouvisí s režisérovými záměry. Byli součástí starého pacifismu, aniž by ohlásili „spolupráci“, v níž se o pět let později měli rozběhnout planoucí odpůrci La Kermesse “ . Film vyvolal debatu v belgické komoře, která zamítla žádost o zákaz požadovanou některými Vlámy. Kermesse však byl v Bruggách zakázán . Dr. Goebbels , německý ministr propagandy, upřednostňoval film při jeho uvedení, protože podle něj poskytl dobrý obraz o německé okupaci v letech 1914-1918. Později ho nechal v okupované Evropě během války zakázat.
Tuesday Weld vypráví Stevu McQueenovi o filmu ve filmu The Cincinnati Kid . Ve francouzské dabované verzi filmu The Kid je La Kermesse héroique uváděn jako italský film, zatímco původní verze jasně ukazuje, že se jedná o francouzský film!