| Narození |
4. ledna 1905 An Spidéal , hrabství Galway , Irsko |
|---|---|
| Smrt |
18. října 1970 Dublin , Irsko |
| Primární činnost | Prozaik, spisovatel povídek, novinář, učitel na škole |
| Hnutí | Modernismus , sociální radikalismus |
|---|---|
| Žánry | Beletrie, politika, lingvistika |
Primární práce
Cré na Cille , Un Braon Broghach , Athnuachan
Máirtín Ó Cadhain ( 1905 - 1970 ) je jedním z autorů v jazyce irský z nichž nejvýznamnější z XX th století .
Narodil se v Connemara , studoval, aby se stal učitelem, ale kvůli opakujícím se konfliktům s několika kněžími a významnými osobnostmi v jeho regionu a společenskému a politickému závazku vykonával svoji profesi jen krátce. Ve třicátých letech se podílel na kampani za přidělování pozemků těm, kteří mluví irským jazykem, což vedlo k vytvoření Rath Cairna v hrabství Meath . Později byl zatčen a uvězněn v internačním táboře Curragh v hrabství Kildare za účast na nelegálních činnostech IRA .
Máirtín Ó Cadhain je plodný spisovatel povídek. Mezi jeho sbírky patří Cois Caoláire , An Braon Broghach , Idir Shúgradh agus Dháiríre , An tSraith Dhá Tógáil , An tSraith Tógtha a An tSraith ar Lár . Napsal také několik románů, ale Cré na Cille je jediný, který byl vydán před jeho smrtí. Další dva, Athnuachan a Ostnatý drát , byli propuštěni teprve nedávno. První dva jsou v podstatě popisy každodenního vidění v Gaeltachtu ; posledním je lingvistický experiment související s Ulyssesem od Jamese Joyce . Přeložil také román Charlese Kickhama Sally Kavanagh do irštiny pod názvem Saile Chaomhánach, nó na hUaigheanna Folmha , a napsal několik politických brožur, zejména o vztahu mezi jazykem a politikou. Jedno z jeho děl, Tone Inné agus Inniu , celkem dobře shrnuje jeho politické představy o vývoji irského nacionalismu od Theobald Wolfe Tone . Na začátku 60. let napsal v angličtině a irštině obecnou studii o společenském postavení a současném používání jazyka na západě Irska, publikovanou pod názvem An Ghaeilge Bheo - Destined to Pass .
Politické názory Ó Cadhaina byly směsí irského nacionalismu, socialismu a radikalismu, k čemuž se přidala obzvláště jedovatá antiklerikální rétorika . Ve svých spisech o budoucnosti irského jazyka je však celkem pragmatický ohledně role církve jako instituce a především požaduje, aby se církev intenzivněji zapojila do boje. Za jazyk: za něj církev být stejně přítomný, jelikož oslovuje věřící v národním jazyce.
Jako spisovatel je Ó Cadhain nejlépe známý tím, že je průkopníkem v modernizaci irského jazyka. Irish používá je dialekt Connemara - on také často kritizována za zneužívání dialekt výrazy v kontextu, kdy popis Connemara dialektu to nebude vyžadovat. - ale nemá neváhal „vykuchat“ jiných dialektech, spoléhat se na klasiku irské literatury , a dokonce i na skotskou galštinu, protože to by mohlo obohatit jeho práci jazykově i stylisticky. Ve skutečnosti je většina jeho děl prý obtížně čitelná pro ty, jejichž mateřským jazykem není irština.
Ó Cadhain, který je dnes považován za jednoho z předních irských gaelských spisovatelů, a jeho práce bylo obtížné vydat kvůli jeho politickému závazku, jeho nepublikovaná díla jsou stále v procesu vydávání dnes.