Predella je spodní část Polyptych oltářní obraz , který byl vyvinut ve vodorovném směru, který slouží jako podpora pro hlavních panelů, a kde řada malých předmětů objevují ve vztahu k hlavnímu tématu. Může se skládat z jedné desky o délce nebo z několika prvků.
Predella je druh malování charakteristiku XIV th a XV th století. Od Simone Martini s Oltářním obrazem Saint-Louis z Toulouse v roce 1317 až po například Paola Uccella s predellou Zázraku hostitele pro Oltářní obraz Spravedlivého z Gentu (1465-1469), tyto spodní panely často líčí příběh nebo epizoda převzatá z příběhu svatých postav výše. Predella se poté stává historickým „registrem vyprávění“, komentářem a ilustrací svatosti oslavovanou v horním registru.
Ferrara školy reorganizuje panely na predella. Od roku 1470 představil Francesco del Cossa pod Zvěstováním pouze jeden panel , relativně střední velikosti (114 cm dlouhý) a nabízející pouze jednu epizodu, Narození . V roce 1473 namalovala Ercole de 'Roberti predellu Polyptych Griffoni de Cossa, kde jediný sjednocený panel dlouhý 214 cm obsahuje několik epizod Zázraků sv. Vincenta Ferriera. Zde se zabývá v souladu se zásadami predella Cassoni , idea dvojnásobně odůvodněno příbuznými formáty a to zejména proto, že Cassoni jsou v XV th století médiu malby velmi „moderní“ a kultivovaný. Uvnitř oltářního obrazu je predella skutečně místem historizovaných scén, zatímco horní registry obecně zůstávají podporou posvátného obrazu, méně snadno vyprávěného.
Predella Ferrara neměl však ukládat sebe jako predella rychle mizí z obrazu „moderní“ z XVI th století, které nejsou přizpůsobeny nové soudržnosti, která se instaluje v italském malířství Cinquecento , bylo by v rozporu se zásadou obrazný dále jen " oltářní stůl “vyvinutý v Římě a Benátkách v prvních dvaceti letech století a který zůstane po více než tři století.
Obvykle složené ze scén doplňujících hlavní panel (y) oltářního obrazu, byly předellety po demontáži polyptychu často rozptýleny do několika prvků, například:
Zleva doprava :