Organizace | Astro vesmírné centrum |
---|---|
Pole | Radioteleskop |
Postavení | Mimo provoz |
Ostatní jména | Spektr R. |
Zahájení | 18. července 2011 |
Spouštěč | Zenit -2SB / Fregat -2CB |
Konec mise | 11. ledna 2019 |
Život |
Plánováno: 5 let Platí: 7 let, 11 měsíců, 11 dní. |
Identifikátor COSPAR | 2011-037A |
Stránky | http://www.asc.rssi.ru/radioastron/index.html |
Mše při startu | 3 660 kg |
---|
Obíhat | Vysoká oběžná dráha |
---|---|
Periapsis | 500 km |
Apoapsis | 350 000 km |
Doba | 8 dní 7 hodin |
Sklon | 51,3 ° |
Typ | Radioteleskop |
---|---|
Průměr | 10 m |
Focal | 4,3 m |
Vlnová délka | 1,3 cm, 6 cm, 18 cm a 92 cm |
RadioAstron nebo Spektr R je ruský prostor radioteleskop vyvinutý Astro Space Center připojené k Lebedev Fyzikálního ústavu AV ČR a vypuštěna na oběžnou dráhu18. července 2011. S 10metrovou anténou provádí pozorování na frekvencích mezi 330 MHz a 25 GHz a s rozlišením, které může dosáhnout 7 mikrosekundových oblouků na nejvyšších frekvencích.
Projekt RadioAstron pochází z roku 1981. Tehdy se sovětští představitelé rozhodli postavit tři vesmírné observatoře, včetně RadioAstron. Ekonomické a politické problémy, kterým země čelí, jakož i technické potíže, však projekt značně zpomalují.
Po 30leté fázi návrhu a výstavby je RadioAstron spuštěn 18. července 2011pomocí rakety Zenit -2SB / Fregat -2CB. Je umístěn na silně eliptické oběžné dráze 10 000 km × 390 000 km s dobou 9,5 dne. RadioAstron se používá u pozemských radioteleskopů k provádění velmi dlouhé interferometrie . Projekt byl z finančních důvodů zpožděn o 10 let.
Jeho životnost byla plánována na 5 let, ale bylo rozhodnuto prodloužit jeho provoz až do konce roku 2019. Nakonec zůstane v provozu po dobu 7 let, 11 měsíců a 9 dní, do 11. ledna 2019, datum, od kterého již nereaguje na pozemní kontrolu.
Vědecké cíle RadioAstron jsou následující:
Po neúspěšných pokusech o navázání kontaktu se satelitem mise oficiálně skončila dne 30. května 2019 a zpracování dat, které překročilo původní očekávání, pokračuje.
Radioteleskop má hmotnost 3,66 tuny včetně 2,5 tuny užitečného zatížení . Ta zahrnuje anténu o průměru 10 metrů a doprovodné nástroje a vybavení. Družice je stabilizována ve 3 osách. Opravy a změny orientace využívají 8 reakčních koleček a trysek spalujících hydrazin (4 pro hrubé ladění a 8 pro jemné ladění. Rychlost otáčení antény je 0,1 stupně / s. K zaměřování se používají tři hvězdicová mířidla, která dosahují přesnosti ± 10 obloukových sekund.
Anténa má průměr 10 metrů a ohniskovou vzdálenost 4,22 metrů. Pracuje ve 4 vlnových pásmech: 1,3 cm , 6 cm , 18 cm a 92 cm s rozlišením oblouku 7, 35, 100 a 500 mikrosekund . Pro získání přesně tvarovaného povrchu se parabolická anténa skládá z pevného centrálního zrcadla o průměru 3 metry obklopeného 27 okvětními lístky (rozměry: 34 x 115 x 372 cm ) vyrobenými z uhlíkových vláken . Ty jsou rozmístěny na oběžné dráze jediným motorem, který je otáčí. Maximální odchylka tvaru misky od ideálního tvaru je ± 2 mm . Centrální zrcátko, okvětní lístky a aktivační mechanismy jsou připevněny ke konstrukci, která slouží také jako podpora pro detektory umístěné v ohniskovém bodě, stejně jako pro hvězdicové zaměřovače, které umožňují přesnou orientaci nástroje.
Simultánní pozorování vesmírného dalekohledu a asi dvaceti rádiových dalekohledů na Zemi, 21. září 2013, umožnilo pořizovat snímky paprsku černé díry v galaxii NGC 1275 ze zlomku světelného roku ze vzdálenosti 230 milionů světelných let.