Zair (Voltaire)

Zair Image dans Infobox. Giuseppina Grassini v roli Zairu od Élisabeth Vigée-Lebrun , c. 1805.
Formáty Činohra
v Alexandrii ( d )
Jazyk francouzština
Autor Voltaire
Druh Tragédie
Datum vzniku 1733
Země Francie

Zair je hra , tragédie v pěti dějstvích Voltaira , napsaných v Alexandrinech v roce 1732 a předvedených v Comédie-Française dne13. srpna 1732.

Rozdělení rolí při tvorbě

Rozdělení První, 13. srpna 1732, Francouzská komedie
Orosmane Quinault-Dufresne
Nerestan Charles-François Racot de Grandval
Lusignan Pierre-Claude Sarrazin
Zair Jeanne-Catherine Gaussin

Útek

Akce se odehrává v Jeruzalémě v době křížových výprav. Zair, narozený jako křesťan, ale vyrůstající v islámu, je milován sultánem Orosmaneem. Nérestan je odpovědný za předání výkupného za propuštění křesťanských vězňů. Sultán osvobodí sto rytířů, ale odmítne osvobodit Zairu. Starý král Lusignan, který byl osvobozen, poznal v Zairu a Nérestanu své děti, které považoval za mrtvé. Orosmane, oklamán dvojznačným dopisem, bodne Zairu, o kterém se domnívá, že je nevěrný. Uvědomil si svou chybu a zabil se na těle svého milence.

Někteří historici literatury považují tento kus být bez adaptace z Shakespearea je Othello . Oba kousky evokují stejná témata: žárlivost a tolerance.

Lze však poznamenat, že tam, kde shakespearovská tragédie zdůrazňuje postavy Othella a Iaga, čímž trvá na žárlivosti, dává Voltaire větší význam ekvivalentu Desdemoně (Zairu) a jeho otci, čímž zvýhodňuje téma tolerance a relativity náboženství, které je jedním z favoritů francouzského autora.

Recepce

Skladba byla od svého vzniku velmi úspěšná a zůstala v repertoáru Comédie-Française až do roku 1936.

Přizpůsobování

Zair inspiroval Felice Romani libretem pro Zairu , operu Vincenza Belliniho (1829).

Poznámky a odkazy

  1. René Pomeau a Jean Ehrard, francouzská literatura: Od Fénelona po Voltaira , Atthaud 1989, s. 163

externí odkazy