Sloní paměť

Je to předposlední román od Agathy Christie, poslední je Houpací kůň . Román Hercule Poirot opouští scénu , publikovaný po jeho smrti, byl napsán v roce 1940.

V románu se představí belgický detektiv Hercule Poirot a jeho přítelkyně Ariadne Oliverová , kteří vyšetřují záhadnou smrt páru Ravenscroftových, ke kterému došlo před čtrnácti lety.

Román je tedy spolu s pěti malými prasátky ( 1942 ) a The Last Enigma ( 1976 ) a možná také Nemesis 1971 ) jedním z mála románů Agathy Christie, jehož vražda se stala před více než deseti lety. let pro pět malých prasat ; osmnáct let pro The Last Enigma ; „několik let“ pro Nemesis ).

Hlavní postavy

Hercule Poirot
Ariadne Oliver
Celia ravenscroft
Desmond Burton-Cox
Paní Burton-Cox
Pan Spence, policejní komisař ve výslužbě
M. Garroway, policejní komisař ve výslužbě
Paní Maurat

souhrn

Příběh se skládá z 20 kapitol, z nichž 18 je rozděleno na dvě části nazvané „Sloni“ a „Stíny minulosti“.

Úvodní kapitoly

V prvních dvou úvodních kapitolách, které se konají v roce 1972, jde Ariadne Oliver na „literární oběd“, během kterého jí paní Burton-Cox položí nečekanou otázku: Věděla, že paní Oliverová je kmotrou Celie Ravenscroftové, může si myslet, že zjistit informace o podmínkách smrti rodičů Celie před čtrnácti lety? Ve skutečnosti se předpokládá, že se Desmond, syn paní Burton-Coxové, ožení s Celií, a bylo by vhodné vědět, zda dvojitá smrt manželů Ravenscroftových byla způsobena dvojitou sebevraždou, dvojitou vraždou nebo atentátem. a „určit, kdo koho zabil“. Paní Oliverová kontaktuje Hercula Poirota a požádá ho o pomoc. Detektiv v důchodu souhlasí s osobním vyšetřováním.

První část: „Sloni“ (kapitoly 3 až 10)

Ariadne Oliver zahájila vlastní vyšetřování. Podaří se jí vystopovat čtyři lidi, kteří znali Alistair Ravenscroft a Margaret Preston-Gray si vzali Ravenscroft a kteří jí mohou poskytnout informace o jejich životech. Říká jim „sloni“, obdařeni pevnou dlouhodobou pamětí.

Prvním výsledkem jeho vyšetřování je, že se paní a panové Ravenscroftovi něžně něžně milovali a že jeho okolí nezaznamenalo žádnou stopu konfliktu nebo nepřátelství. Generál ve výslužbě, ona z dobré rodiny, neměli žádné starosti s penězi a byli rodiči dvou dětí ve věku 12 (Celia) a 9 (Edward) v době dramatu. Po kariéře strávené na východě přišli bydlet do Kentu , v chatě zvané Overcliffe .

Vzali do svého domova na několik týdnů Dorothea („Dolly“), Margaretinu („Molly“) dvojčata. Dolly skutečně trpěla nervovým onemocněním a depresemi. Její manžel, kapitán Jarrow, zemřel za tragických okolností a také se utopil mladý syn páru. Tak byly obě sestry dvojčata Dolly a Molly na chvíli smířeny, než došlo k tragédii:15. září 1958, Dolly spadla z útesu z náměsíčného útoku.

O necelé tři týdny později 3. října 1958, těla Alistaira a Molly byla nalezena vedle sebe, oba manželé dostali každý osudnou kulku.

Policie nikdy nedokázala říci, zda došlo k dvojnásobné vraždě, nebo vraždě, po které následovala sebevražda, nebo dvojnásobná sebevražda. Případ byl zamítnut. Když manželé zemřeli, dědictví bylo přeneseno na dvě děti.

Svědky udivila jen jedna věc: nosení několika paruek Margaret („Molly“), zatímco ona nebyla daleko od plešatosti.

Druhá část: „Stíny minulosti“ (kapitoly 11 až 20)

Hercule Poirot pokračuje ve vyšetřování paní Oliverové.

Přichází do styku s policejním komisařem ve výslužbě panem Garrowayem, který kdysi měl na starosti vyšetřování záhadné smrti Ravenscroftu.

Potkává Desmonda, budoucího manžela Celie, a zpochybňuje důvody, které paní Burton-Cox přiměly zpochybnit podmínky smrti rodičů Celie. Setkává se také s paní Burton-Coxovou. Z těchto rozhovorů se dozví, že Desmond byl adoptivním dítětem a že jeho biologická matka brzy získá majetek. To mohlo přimět její adoptivní matku, aby chtěla rozbít předpokládané manželské svazky.

Poirot navštěvuje různé lidi, včetně bývalého mlynáře, který kdysi prodával paruky Margaret („Molly“) a bývalého učitele dvou dětí páru Ravenscroft M lle Maurat. Po rozhovoru s ní má Poirot zřetelný dojem, že se zdá, že M lle Maurat ví mnohem víc, než by chtěl.

Detektiv zpochybňuje skutečnost, že Ravenscroftův pes kousl Margaret do kotníku, a konstatuje, že hospodyně páru měla velmi špatný zrak.

Nakonec jde do chaty Overcliffe, aby „pocítil dramatickou atmosféru“ místa.

Endgame a závěrečná odhalení (kapitola 20)

V poslední kapitole zařazené do druhé části románu Poirot povolal na chatu Overcliffe Celia Desmond a Ariadne Oliver a M lle Maurat. Chata je neobsazená, protože ji její současní majitelé nabízejí k prodeji.

Poirot odhaluje pravdu o dramatu, které se odehrálo před čtrnácti lety. Paranoidní a schizofrenická Dolly odtlačila sestru dvojče Molly z vrcholu útesu a vrátila se domů. Alistair Ravenscroft pochopil drama, které se právě odehrálo, a připojil se ke své manželce, která si uvědomila, že je blízko smrti, a přiměla ho slíbit, že nebude hlásit Dolly policii. Muž slíbil své umírající manželce. Poté navrhl, aby Dolly „zaujala místo Molly“, což Dolly snadno přijala. Oblékla si paruky, aby se podobala své sestře, a stará, téměř slepá hospodyně podvod nezjistila. Alistair byl také nařídil M Ile Maurat mlčenlivostí. Mladá žena, tajně zamilovaná do Alistaira, souhlasila s podrobením se tomuto příkazu. Alistair poté prohlásil smrt úřadům a podvodně se vydával za Molly jako Dolly.

Pouze pes pochopil, že žena, která se vydávala za svou milenku, si uzurpovala identitu své milenky, takže ji kousl.

Necelé tři týdny po vraždě Molly Alistair Ravenscroft vzal Dolly blízko útesu a popravil ji kulkou z revolveru, než na něj střelil pistolí, aby se zabil.

M lle Maurat potvrzuje Poirot odpočty. Celia a Desmond říkají, že jsou šťastní, že znají pravdu, a Celia tvrdí, že svou matku, oběť duševně nemocné sestry, miluje o to lépe a že si váží jen svého otce, který na úkor rodiny chránil čest rodiny. jeho života.

Kolem románu

Román Cinq Petits Cochons (1942) je v románu zmíněn třikrát.
Román Paní McGintyová je mrtvá (1952) je v románu zmiňován dvakrát; Komisař Albert Spence, který byl v tomto románu důležitou postavou, se objevuje také v románu Paměť slona .
Román údajně napsaný Ariadne Oliverovou s názvem Druhá zlatá rybka je zmíněn v první kapitole Paměti slona ; to už bylo zmíněno v kapitole 12, paní McGintyová je mrtvá .
V novém vraždě is .. . (1950), jeden z protagonistů, Edmund Swettenham, začal psát román, který skončí hrou nazvanou Sloni nemají paměť ( Elephants Do Forget ) .

Edice

(en) Elephants Can Remember , London, Collins Crime Club ,Listopadu 1972, 256 s.
(en) Elephants Can Remember , New York, Dodd, Mead and Company ,1972, 243 s.
Vzpomínka na slona ( přeložil Jean-André Rey), Paříž, Librairie des Champs-Élysées ,1972, 249 s. (oznámení BNF n o FRBNF35213672 )
Paměť slonů ( přeložil z angličtiny Jean-André Rey), Paříž, Librairie des Champs-Élysées , kol. " Maska " ( n o 1420),1976, 186 s. ( ISBN 2-7024-0461-8 , vývěsní BNF n o FRBNF34579728 )
Vzpomínka na slona ( přeložila Catherine Richard), in: L'Intégrale: Agatha Christie ( přeloženo z angličtiny, pref. Jacques Baudou), t. 13: Roky 1971-1976 , Paříž, Librairie des Champs-Élysées , kol. "Integrály masky",2000, 1268 s. ( ISBN 2-7024-7903-0 , vývěsní BNF n o FRBNF37105662 )

Adaptace

2006 : Elephants Can Remember , BBC Radio 4 soap opera , s John Moffatt dávat jeho hlas Hercule Poirot a Julia McKenzie Ariadne Oliver;
2013 : Vzpomínka na slona ( Elephants Can Remember ), televizní film z britského seriálu Hercule Poirot

Poznámky a odkazy

Agatha Christie ( překlad z angličtiny), A Murder Is ... , Paříž, Editions of the Mask ,2016, 376 s. ( ISBN 978-2-7024-4572-3 ) , str. 370

Podívejte se také

Související články

externí odkazy

Autoritní záznamy :
- WorldCat
(en) „ Elephants Can Remember “ , na oficiálních stránkách Agathy Christie