Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž | ||
|
||
Kontaktní údaje | 52 ° 13 ′ 57 ″ severní šířky, 21 ° 00 ′ 00 ″ východní délky | |
---|---|---|
Decentralizovaná evropská agentura | ||
Umístění | Varšava | |
Výcvik | ||
Podepsaný | 14. září 2016 | |
Založeno | 6. října 2016 | |
Ředitel | Fabrice Leggeri | |
webová stránka | frontex.europa.eu | |
Evropská agentura pro pohraniční stráže a pobřežní stráže (v angličtině : Evropská pohraniční a pobřežní stráže nebo EBCG ), běžně známý jako Frontex (kontrakce vnějších hranicích ), je agenturou Evropské unie, odpovědný za monitorování a řízení vnějších hranic schengenský prostor .
Byl oficiálně vytvořen dne 6. října 2016. Skládá se z úředníků ve Varšavě a tělo pobřežní stráže a pohraniční stráže v členských státech schengenského prostoru , aby spojily své zdroje v dané oblasti a uplatňovat reformovanou verzi posílené roli Frontex agentura , která mizí ve prospěch této nové agentury.
Pokročilé v prosince 2015kterou Evropská komise v reakci na migrační krizi v Evropě , tento návrh umožňuje poskytnout vyztuženou mandát a rozšířené funkce pro evropské prostředky. Agentura si klade za cíl vytvořit společné standardy pro správu vnějších hranic a tyto hranice neustále monitorovat pomocí pravidelných analýz rizik a povinných „testů zranitelnosti“ zaměřených na identifikaci a eliminaci slabých míst. Styční úředníci jsou vysláni do členských států, jejichž vnější hranice představují riziko. Budou mít přístup k národním informačním systémům a předávat tyto informace agentuře. Aby organizace mohla tyto úkoly plnit, bude její rozpočet postupně navyšován, a to ze 143 milionů eur původně plánovaných na rok 2015 na 238 milionů eur v roce 2016, 281 milionů eur v roce 2017, aby nakonec dosáhlo 322 milionů eur v roce 2020. Agentura počet zaměstnanců by se tak měl postupně zvyšovat ze 402 členů v roce 2016 na 1 000 do roku 2020. Bude vytvořena záložní síla 1 500 strážných, včetně 170 Francouzů, využívající prostředky rychlého zásahu.
Od roku 2019 je agentura obviňována novináři z několika evropských zemí z porušování základních práv uprchlíků a ze spolupráce se státy, které nerespektují lidská práva.
Vytvoření schengenského prostoru od roku 1995 a volný pohyb v této oblasti vedly Evropskou unii k posílení spolupráce mezi členskými státy v oblasti ostrahy a ochrany hranic.
V roce 2002 byla vytvořena skupina odborníků na vnější hranice (odtud název Frontex, zkrácení „vnějších hranic“) a v návaznosti na politický proces prováděný v letech 2002 až 2004 bylo rozhodnuto o vytvoření agentury specializované na evropskou Agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích tím, že nařízení č 2007/2004 z Rady ze dne26. října 2004. S centrálou ve Varšavě zahájila agentura činnost v roce 2005.
V roce 2015 vedl příchod velkého počtu migrantů evropské instituce k přezkoumání úlohy agentury Frontex. Měli pocit, že agentura „, která měla omezený mandát na pomoc členským státům při zajišťování jejich vnějších hranic, neměla dostatek personálu a vybavení. Ve skutečnosti byla závislá na svých zdrojích, dobrovolných příspěvcích členských států a nebyla oprávněna provádět hraniční kontroly. řízení nebo pátrací a záchranné operace. “
Na základě zjištění byl v říjnu 2016 potřetí od svého vzniku změněn zakládací předpis agentury 9 a přijal název „Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž“, která má rozšířené mise a dovednosti jak na operační úrovni, tak při monitorování a koordinaci správy hranic. Tímto novým nařízením byla rovněž zřízena Evropská pohraniční a pobřežní stráž složená z agentury a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu vnějších hranic.
Agenturu navrhla Evropská komise dne15. prosince 2015s cílem posílit agenturu Frontex, která je obecně považována za neúčinnou v důsledku migrantů během krize . Někteří proto kvalifikovali „migrační krizi v Evropě“ jako „krizi v řízení migrace“. Tento návrh podpořila zejména Francie, Německo, Polsko a Maďarsko, které vyjádřily svůj nesouhlas spojený s vnímáním ztráty suverenity.
Omezení současné agentury EU pro ochranu vnějších hranic, agentury Frontex, brání její schopnosti účinně a udržitelně napravovat situaci způsobenou uprchlickou krizí: pokud jde o zdroje, spoléhá se na dobrovolné příspěvky od členských států, nemá vlastní operativní personál a není schopen provádět své vlastní operace odstranění nebo správy hranic bez předchozího povolení členského státu. Kromě toho agentura Frontex nemá výslovný mandát k provádění pátracích a záchranných operací na moři.Cílem posílení agentury je splnit všechna tato omezení. Právním základem navrhovaného nařízení je čl. 77 odst. 2 písm. B) ad) a čl. 79 odst. 2 písm. C) Smlouvy o fungování Evropské unie . Článek 77 zmocňuje EU k přijetí právních předpisů o „postupném zavádění integrovaného systému řízení vnějších hranic“ a článek 79 zmocňuje EU k provádění zákonů týkajících se vyhoštění státních příslušníků ze třetích zemí s nelegálním pobytem v EU.
Podle Evropské komise Evropský sbor pohraniční a pobřežní stráže pohraniční a pobřežní stráže „spojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž vybudovanou z agentury Frontex a agentur členských států odpovědných za správu hranic“ s denním každodenní správa vnějších hranic zůstává v odpovědnosti členských států. Očekává se, že nová Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude hrát podpůrnou roli pro členy, kteří to potřebují, a také v roli koordinace celkové správy vnějších hranic Evropy. Zajištění a hlídkování vnějších hranic Evropské unie (EU, v praxi schengenský prostor , včetně zemí přidružených k schengenskému prostoru, jakož i členové EU, kteří se ještě schengenského prostoru nehlásí, ale jsou povinni tak učinit ) by byla sdílená odpovědnost mezi agenturou a vnitrostátními orgány.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž nebude novým subjektem. Nenahrazuje agenturu Frontex, ale je jejím vývojem: zachovává si proto stejnou právní subjektivitu. Cílem návrhu nařízení Komise je posílit mandát agentury s cílem zvýšit její pravomoci a lépe ji připravit na výkon jejích operačních činností. Nový název má odrážet nové úkoly a odpovědnosti agentury.
Bude koordinovat svou práci po boku Evropské agentury pro kontrolu rybolovu a Evropské agentury pro námořní bezpečnost .
Stálí zaměstnanci agentury by se více než zdvojnásobili. Nový návrh počítá s vytvořením evropské rezervy pohraniční stráže a technického vybavení. Agentura si bude moci koupit vlastní vybavení (není to nic nového). Ale - a to je novinka - členské státy, kde je tento materiál registrován (jedná se především o velké vybavení, jako jsou hlídková plavidla, letadla, helikoptéry atd., Které vyžadují vlajku státu), budou povinny jej poskytnout agentuře, když nutné. To agentuře umožní rychle nasadit technické prostředky nezbytné pro pohraniční operace. Agentura bude mít k dispozici rezervu pro rychlý zásah, která bude zahrnovat pohraniční stráž a technické zdroje. Jeho cílem je zabránit nedostatku personálu a vybavení během provozu agentury.
Kontrola a analýza rizikBude zřízeno centrum pro analýzu a kontrolu rizik s oprávněním provádět analýzy rizik a sledovat migrační toky do EU a v rámci EU. Analýzy rizik by měly zahrnovat přeshraniční zločin a terorismus, zpracovávat osobní údaje osob podezřelých z účasti na teroristických činech a spolupracovat s dalšími agenturami Unie a mezinárodními organizacemi v oblasti prevence terorismu. Bude zavedeno povinné hodnocení zranitelnosti členských států s cílem monitorovat jejich schopnost vyrovnat se se současnými nebo budoucími riziky.
Agentura bude moci zahájit společné operace, a to i v případě potřeby s využitím dronů . Očekává se, že systém Evropské unie pro pozorování Země , Copernicus , poskytne agentuře kromě schopností, které v současné době nabízí systém ostrahy hranic Eurosur, agentuře i funkce satelitního sledování v reálném čase .
TýmyByly by zřízeny a nasazeny evropské týmy pohraniční a pobřežní stráže pro společné operace a rychlé zásahy.
Legální provozPokud budou během testu zranitelnosti zjištěny nedostatky ve fungování systému správy hranic členského státu, bude agentura moci požadovat, aby členské státy přijaly okamžitá nápravná opatření. V mimořádných situacích, které ohrožují fungování schengenského prostoru nebo v nichž nebyly odstraněny mezery, bude agentura schopna zasáhnout, aby zajistila přijetí opatření přímo na místě. Pokud dotyčný členský stát nepožádá o podporu nebo pokud se stát domnívá, že dodatečná opatření nejsou nutná.
Členské státy budou moci požádat o společné operace, rychlé zásahy na hranicích a vyslání týmů pobřežní a pohraniční stráže na podporu vnitrostátních orgánů, dojde-li v členském státě k přílivu migrantů, který ohrožuje „schengenský prostor“. V takovém případě, zejména pokud opatření členského státu k řešení krize nestačí, bude mít Komise pravomoc přijmout prováděcí rozhodnutí, které určí, zda situace v konkrétním segmentu hranic vyžaduje vnější politiku opatření na úrovni EU. Na základě tohoto rozhodnutí bude AEGFGC schopna zapojit a nasadit své týmy, aby zajistila přijetí opatření na místě, i když členský stát není schopen nebo ochoten přijmout nezbytná opatření.
Právo zasáhnout je sporem mezi řadou členských zemí EU a Komise, zejména těmi, jejichž hranice tvoří vnější hranice EU, jako jsou Řecko, Maďarsko, „Itálie a Polsko“. Chtějí zajistit, aby zásah byl možný pouze se souhlasem členských států, jejichž vnější hranice vyžadují přítomnost AEGFGC. Řecký náměstek ministra pro evropské záležitosti Nikos Xydakis v rozhovoru uvedl, že Řecko je pro společnou evropskou akci a změnu mandátu agentury Frontex, nechce, aby agentura převzala plnou odpovědnost za migraci a toky uprchlíků.
Intervence ve třetích zemíchAgentura bude mít nový mandát vysílat styčné důstojníky a zahájit společné operace se sousedními třetími zeměmi, včetně operací na jejich území.
Repatriace nelegálních přistěhovalcůBude zřízen návratový úřad s možností repatriace nelegálních migrantů prostřednictvím nasazení evropských návratových intervenčních týmů . Pro tuto repatriaci by jednotný evropský cestovní doklad zajistil větší přijetí návratů ze strany třetích zemí. V nouzových situacích by takové zásahové týmy byly vyslány do problémových oblastí, aby posílily bezpečnost, a to buď na žádost členského státu, nebo z podnětu agentury.
Následující členské agentury budou jako členové Evropské pohraniční a pobřežní stráže nadále vykonávat každodenní správu svého úseku vnějších hranic schengenského prostoru:
|
|
the 22. května 2019„Agentura Frontex je poprvé nasazena mimo evropské hranice, přesněji v Albánii . Cílem tohoto nasazení je „pomoci Albánii v záležitostech hraničních kontrol a boje proti přeshraniční trestné činnosti“. Albánské orgány si však ponechávají hraniční kontrolu, přičemž evropští agenti poskytují pouze „podporu a pomoc v technických i provozních záležitostech“. Frontex se účastní operace EUNAVFOR Med pouze z hlediska sdílení informací.
V roce 2019 dospěla vyšetřování na německé televizní stanici ARD , německém vyšetřovacím místě Correctiv a anglickém deníku The Guardian k závěru, že Frontex toleruje a je vinen z porušování základních práv uprchlíků. The Guardian konstatuje, že agentura značně investuje do dronů pro letecký dohled, jejichž právní status je nejasný, spíše než do záchranných lodí: toto je interpretováno jako „způsob utrácení peněz bez převzetí odpovědnosti za záchranu životů“ .
Záznamy vysílané listem The Guardian potvrzují spolupráci mezi EU a libyjskou pobřežní stráží.
Od té doby prosince 2020, agentura je předmětem vyšetřování OLAF , hlídacího psa EU pro boj proti podvodům, ohledně obvinění z „obtěžování, zneužití a vracení migrantů“. OLAF rovněž vyšetřuje obvinění z nesrovnalostí při zadávání veřejných zakázek a při povyšování některých zaměstnanců. Agentuře je rovněž vytýkáno, že nevymenovala 40 úředníků Úřadu základních práv, nezávislé služby odpovědné za vyšetřování případů, kdy jsou úředníci agentury Frontex obviňováni z porušování lidských práv.
Na konci dubna 2021 Evropský parlament symbolicky blokuje hlasování o rozpočtu agentury Frontex na rok 2019, který má podezření z účasti na nucených návratech migrantů.